David Fligg: Gideon Klein by dorostl do osobnosti Bernsteina

David Fligg: Gideon Klein by dorostl do osobnosti Bernsteina

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.

Jak jste se vůbec dostal ke Gideonu Kleinovi? Nečekal bych, že bude ve Velké Británii tak slavný.

To je velmi zajímavá historie! Měl jsem ohledně Gideona Kleina nějaké vědomosti, ale v celkem omezené míře. Znal jsem ho hlavně kvůli těm ostatním, jako byli Viktor Ullmann, Hans Krása a Pavel Haas. Věděl jsem také, že byl jedním z Terezínských skladatelů. Dělal jsem nějaký výzkum a zjistil, že celá řada jeho rukopisů, fotografií a osobních dokumentů se nalézá v archivech Židovského muzea v Praze. Zejména mě zajímala orchestrální úprava jedné skladby, kterou napsal v době svých studií. Tou skladbou byla Mozartova Klavírní sonáta pro 4 ruce C dur. Chtěl jsem se podívat se na původní rukopis, který ovšem není veřejně k dispozici, a vytvořit upravenou verzi pro veřejné provedení. Získal jsem na to malý výzkumný grant. Jedním výstupem by bylo veřejné vystoupení a druhým článek. Přijel jsem do Prahy a prohlédl jsem si ten rukopis, který ovšem ve skutečnosti nebyl zdaleka tak vzrušující, jak jsem si původně myslel. Ale stala se jedna velmi zajímavá věc. O Gideonovi byly sepsány spousty materiálů, které nikdy nebyly nijak vyhodnoceny. Spousta rodinných fotografií, korespondence, nejrůznějších osobních dokladů, rodných listů, školních vysvědčení a tak dále. Pomyslel jsem si, že tady je celý jeden životní příběh. Strávil jsem pak několik dní po archivech. Snažil jsem se všechny tyto informace nějak utřídit. Poslední den v archivu, už mě odtamtud jel vyzvednout taxík, se mne archivář zeptal, zda jsem viděl jeden z posledních dopisů, které kdy Gideon napsal, a který byl propašován ven z koncentračního tábora Fürstengrube. To se stalo patrně v zimě 1944/1945. Dopis byl adresován nežidovské tchýni jeho sestry. A nějakým snad zázrakem si tento dopis našel svoji cestu zpět do Prahy. Celá tato historie vyznívá jako detektivní příběh. Ten dopis je posledním dokumentárním svědectvím, které o Gideonovi máme. Bylo to strašně dojemné, píše svým příbuzným a doufá, že jsou všichni v pořádku. Nevěděl totiž, že mezitím už byla celá jeho rodina po smrti kromě jeho sestry Lisy. V dopise třikrát opakoval: „Nezapomeňte na mne!“. A to byla poslední zpráva, kterou jsem si odvezl ze svojí návštěvy v archivu. Byl jsem už v letadle zpět do Velké Británie a ta citovaná prostá věta o nezapomínání se mi honila hlavou. Od toho dne se stal Gideon součástí mé rodiny. Tak to všechno začalo.

fligg_david_2019_foto_jiri_slama_02

Celá akce Gido se vrací domů začala v červenci a končí v první polovině prosince. Návštěvníci budou naslouchat Gideonově (ale nejen jeho!) hudbě v Holešově, Přerově, Brně a také v Praze. Jakou spojitost má Gideon s těmito městy?

V Přerově se narodil. Měl velmi šťastné dětství v naprosto skvělé rodině. Pokud tedy mluvíme o projektu Gido se vrací domů, tak na Přerov musela padnout volba. Také mu na tamním židovském hřbitově umístíme pamětní desku. Bude tam znít hudba, a to nejen jeho, ale také Gideonem inspirovaná. Do Holešova jsme byli pozváni ze strany Festivalu židovské kultury Ha-Makom. Pořádali jsme tam večer Gideonovy hudby. Bylo by opravdu vhodné, aby se prezentoval v nějakém moravském městě – jeho kořeny byly moravské a kulturně se identifikoval jako Moravan. Byl inspirovaný Janáčkem. Samotný koncert se konal v překrásné synagoze. Bylo opravdu vynikající dát ho do souvislosti s tímto městem a s tou nádhernou budovou. A do Brna jdeme jednoduše proto, že je druhým největším městem České republiky. Brno je velmi kulturním městem. Naše hudební vystoupení se konají ve vilách, které patřily židovským rodinám. Brno je město, do kterého jsem se zamiloval. A do Prahy prostě jet musíme, to je přece samozřejmost. Gideon Prahu miloval, byl tím městem úplně jakoby opilý, což si zřejmě dokážete představit. A navíc v období mezi dvěma světovými válkami, kdy došlo k úžasnému rozkvětu avantgardního umění a kultury. Myslím, že tato místa si vybrala spíše nás než my je.

Bylo to obtížné, vytvořit a řídit projekt, který se uskutečnil ve všech těchto velkých i malých městech?

Největší výzva to byla pravděpodobně v Přerově, protože tam už neexistuje žádná tradice vážné hudby. Taková tradice tam bývala ještě v počátcích minulého století, kdy tam měli operu. A když jsme tam plánovali něco uspořádat, tak nám místní lidé říkali, že to bude problém. Musím však říci, že město i lidé v něm byli nesmírně vstřícní a ochotní. Lepší podporu bychom si snad bývali nemohli ani přát. Všichni byli v každém ohledu velmi entuziastičtí.

fligg_david_2019_foto_jiri_slama_01

V České republice je financování kultury problematické a nejrůznějším vynikajícím projektům se nedostává přiměřené podpory k tomu, aby mohly skutečně vyniknout. Museli jste tento problém také řešit?

Peníze jsou vždy velký problém. Například situace ve Velké Británii je taková, že pokud tam půjdete do nějaké organizace nebo do nějakého koncertního sálu a řeknete jim, že zde chcete uspořádat koncert, tak hned začnou mluvit o penězích. Řeknou vám, že koncert můžete uspořádat, ale bude vás to stát pět set liber. Ve Velké Británii nedostanete zadarmo zhola nic, ani šálek čaje. Tady v České republice to bylo jiné. Jakmile jsme vysvětlili, co se snažíme udělat, byla nám nabídnuta místa pro konání naší akce. A když už ne úplně zdarma, pak za velmi sníženou sazbu. Existuje zde také velké množství hudebníků, kteří se cítí Gideonem Kleinem hluboce nadšeni. I kdybychom jim bývali nezaplatili, stejně by to pro nás udělali, tím jsem si jistý. Ale my jim samozřejmě platíme (smích). Měli jsme štědré financování od některých židovských organizací, od Nadace Gideona Kleina a různých dalších subjektů. Ale většina našich financí pochází od Arts and Humanities Research Council (Rada pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd) ve Velké Británii, která veškeré naše aktivity velkoryse finančně podporuje.

Váš projekt také dává prostor novým hudebním kompozicím inspirovaným Gideonem Kleinem. Kdo tyto nové skladby napsal a jak se autoři k projektu dostávají?

Jednou z těchto skladeb je světová premiéra kusu Fünfundzwanzig pro klarinet a klavír od Martina Konvičky. Je to velmi zajímavý titul, protože Gideon se dožil pouhých 25 let. Martin Konvička přemýšlel, jaké příležitosti by býval mohl mít, kdyby žil déle. Takže je to velmi zajímavý a provokativní titul s premiérou v Přerově a reprízou v Brně. Martin navíc také pochází z Přerova. A dalším skladatelem, se kterým spolupracujeme je Daniel Chudovský. Předtím jsme s ním také spolupracovali na festivalu ZE STÍNU: hudba a divadlo židovského archivu. On sám není Žid, ale využívá aspekty židovské hudby a tradice. Napsal kousek pro soprán a smyčcové kvarteto, který bude také uveden ve světové premiéře.

fligg_david_2019_foto_jiri_slama_03

Jaké je povědomí o Kleinově hudbě (nebo hudbě jiných židovských skladatelů) ve Velké Británii? Byli tam nějací uprchlíci, kterým se podařilo navázat a pokračovat v hudebním životě i v Británii?

Jeden skladatel za posledních několik let zažil významné oživení zájmu. A je to Hans Gál - velmi zajímavý tvůrce. Jeho hudba byla v Rakousku a Německu populární v období před druhou světovou válkou. Podařilo se mu dostat se do Velké Británie, kde byl na krátkou dobu vězněn jako státní příslušník nepřátelské země. To je hanebná skvrna britské politiky. Potom byl propuštěn a věnoval se kariéře muzikologa, přestože ve střední Evropě byl slavným skladatelem. Když jsem byl student, byl Hans Gál známý jako muzikolog, nikoli jako skladatel. A nyní znovu objevuji jeho hudbu, která se ve Velké Británii hraje stále častěji. Nedávno byl na rozhlasové stanici BBC skladatelem týdne. Když posloucháte jeho hudbu, slyšíte, že pokračuje v rakousko-německé pozdně romantické hudební tradici. Něco jako byl Richard Strauss. Není to tedy modernista, ale má obrovské množství řemeslného talentu. Takže se jedná o příběh se šťastným koncem, i když on sám bohužel nežil dostatečně dlouho na to, aby to viděl. Jiní skladatelé takové štěstí neměli. Není mnoho těch, kteří by byli dodnes hráni. Pouze se na ně někdy vzpomíná. Naším cílem by mělo být umístění těchto hudebníků a skladatelů ven z ghetta mezi vrstevníky jejich doby, protože patří mezi ně patří a ne za sklo v muzeu.

Jak často jezdíte provádět výzkum do České republiky? Zajímají vás další židovští skladatelé?

Přijíždím sem pravidelně. Toto je moje čtvrtá návštěva za posledních šest týdnů. Takže jsem tady pořád, což je vždy příjemné, protože Českou republiku a české lidi miluji. Cítím se tu jako doma a jako bych byl s touto zemí spojený. A je příjemné odjet z Velké Británie, kde to začíná být velmi stresující. V každém případě mne zajímají i další skladatelé, ale v současné době mi Gideon nedovoluje, abych se jimi zabýval.

fligg_david_2019_foto_jiri_slama_05

V prosinci a den před výročím Gideonova narození budete křtít svou knihu nazvanou Dopis od Gideona. Mohl byste nám o této knize něco povědět?

Kmotrem knihy bude Josef Třeštík, který je prasynovcem Franze Kafky. Také jeho dědeček Erik Saudek byl Gideonovým přítelem. Jsem nadšený, že právě Josef je dnes dramaturgem Pražského jara. Samotná kniha je založena na vyhodnocení a zkoumání tohoto úžasného zdrojového materiálu. Nejedná se jen o ten dopis. Pro mě to byl výchozí bod, ale v té knize to bude cílový bod, k němuž vše směřuje. Existují však i svědectví pozůstalých, kteří Gideona znali. Máme rovněž celou řadu informací o jeho činnosti, o jeho osobnosti, o jeho úžasné rodině. Například jeho matka během války roznášela po Praze odbojové letáky. V knize čtenář najde také nějaké analýzy, snad ho to příliš neodradí! Snad to Gideona alespoň částečně rehabilituje a nasměruje na další cestu.

Jaké další projekty byste chtěl realizovat v budoucnu?

Myslím, že bych toho chtěl více napsat nebo prozkoumat o aktivitách rodiny Kleinů, zejména za války. Jeho sestra Edith byla součástí českého odboje v Praze spolu se svým manželem Jaroslavem Dolákem, který byl pak zatčen a nakonec popraven v Mnichově. Byla také zatčena a poslána do Osvětimi, kde zemřela. Takže příběh rodiny Gideona Kleina nebyl dosud zcela dovyprávěn a bude toho třeba ještě hodně udělat. Ale samozřejmě to nemusí být příběh hudební. I když pro mě to bude výzva, protože jsem muzikolog. Kromě toho bych chtěl lidi přesvědčit, že Gideon by býval v hudebním světě způsobil velké pozdvižení. Ze všech zdrojů vyplývá, že byl fantastickým klavíristou. Bohužel nemáme žádné nahrávky jeho výkonů. Ale pokud je vám 18 let a na absolventském koncertě hrajete Beethovenův Klavírní koncert č. 4, tak to už o vás něco vypovídá. Byl to nejen vynikající klavírista, ale také skvělý pedagog (zejména v Terezíně), úžasný skladatel a talentovaný vypravěč. Pokud bychom se měli podívat na jeho pravděpodobnou budoucnost, tak si myslím, že by se býval stal podobným typem osobnosti jako Leonard Bernstein. To možná zní docela ambiciózně, ale takový z něj mám pocit.

David Fligg/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více