Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

2. listopad 2023, 1:00
Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…

Strašidelná Addamsova rodina, tvořená tatínkem Gomezem, maminkou Morticií, dětmi Wednesday a Pugsleyem, majordomem Lurchem, babičkou a věrným sluhou, rukou jménem Věc, je rozhodně netradiční. Sourozenci si hrají na popravu, míchají se tady čarodějné koktejly a zbožňuje se vše černé, záhrobní a mrtvé…

Addamsova rodina je v jiné optice setrvale sycený fenomén populární kultury, který udržuje u diváků setrvalou oblibu už bezmála století. Začátek tohoto příběhu se datuje do 30. let minulého století, kdy s nápadem o podivné rodince přišel ilustrátor Charles Addams. Ten vytvořil přibližně 150 obrázků, na kterých byl zobrazen opak tehdejší „klasické“ americké rodiny, a tedy zámožná skupinka lidí, kteří si neuvědomují svou vlastní excentričnost a bizarnost.

Vzniklo hned několik animovaných seriálů a také celovečerních hraných filmů a prozatím poslední v řadě je kreslená filmová verze příběhů strašidelné i zábavné rodiny z roku 2019, o dvě léta později potom následoval druhý díl. Vloni představila streamovací společnost Netflix s ohromným úspěchem prvních osm epizod výtečného seriálu Wednesday (režie Tim Burton, Gandja Monteiro a James Marshall). Seriál o chytré, sarkastické a trochu bezcitné slečně Addamsové bude letos pokračovat druhou řadou.

Muzikálová adaptace této známé látky je dílem broadwayských matadorů Marshalla Brickmana (mimo jiné stálého spolupracovníka Woodyho Allena) a Ricka Elice, kteří napsali libreto. Hudbu a písňové texty stvořil Andrew Lippa, autor písní k muzikálu Velká ryba (Big Fish), který měl českou premiéru právě v Městském divadle Brno letos v dubnu. Muzikál The Addams Family ponejprve viděli diváci v Chicagu v roce 2009. Od té doby ale brázdí svět a bylo jen otázkou času, kdy po něm sáhnou v Brně. Díky neskutečné popularitě televizní Wednesday se k muzikálu na Lidické vrátili v ten nejideálnější čas. A navrch máme na krku dušičkové období…

addams_family_2023_foto_archiv_MdB_01

I když je tady ve hře každodenní hrůzostrašná rutina rodiny, divák dopředu ví, že se jedná spíše o jakousi halloweenskou nadsázku a švandu. Atmosféra rodiny setkávající se s umrlci z příbuzenstva (ti tvoří ústřední taneční a pěvecký chór) bere za své, když mladá Wednesday domů přivede představit svého nového přítele Lucase a navrch i jeho rodiče. Zamilovaná, dříve depresivní Wednesday po svých příbuzných překvapivě žádá, aby se chovali jako normální lidé, kteří žijí mimo jejich temné rodinné sídlo.

Střet normální středostavovské americké rodiny versus Addamsovi je tady logicky zdrojem nejrůznějších dramatických eskapád. Ukazuje se, že právě Addamsovi jsou paradoxně zcela normální v základních lidských ctnostech. Mají se rádi, nelžou si, nic na sebe nehrají, jen provádějí morbidní nepochopitelné věci či adorují smrt.

Brněnští divadelníci zachovali reálie i celý vizuální punc příběhu. Děj se odehrává v New Yorku, většinou v ponurém domě Addamsových, případně na blízkém hřbitově a v Central Parku. Christoph Weyers proto navrhnul černou dekoraci obrovského domu, v němž neustále rudě planou oči vsudypřítomným skulpturám ďáblů a démonů. Zdařilá scénografie umožňuje rychlými přestavbami měnit prostředí a má na sytý divácký zážitek stejně blahodárný vliv jako kostýmy Andrey a Adély Kučerových vycházející logicky z ikonických oblečků hororové rodinky. Nápaditě kostýmovaný je sbor mrtvolně bílých duchů.

Režie Stanislava Slováka se snaží zdůraznit především zábavný rozměr kusu, v jehož brněnském provedení ale nezanikají také serióznější postřehy: že jen po tmě přichází světlo a do radosti a štěstí je občas se potřeba protrpět nebo alespoň z gruntu změnit. Slovákova inscenace se živým orchestrem šlape a její tříhodinová délka nabízí vtipnou, ironickou a lehce hororovou podívanou se skvělými melodiemi. Muzika je tady nesmírně hravá a její pomyslná nadlehčenost jde ruku v ruce s režijně rýsovanou nadsázkou story, kterou – protože jde o zavedenou značku – hrají pod anglickým názvem The Addams Family. Brněnští Addamsovi nejsou zahušťováni zbytečnými vtípky, situačního ani slovního humoru (díky novému překladu Zuzany Čtveráčkové) je tady tak akorát, i když zpočátku některé songy v češtině lehce skřípou. Vše se ale slije do vyvážené muzikálové zábavy.

Některé z hlavních rolí jsou až třikrát alternovány. Hlavní roli Gomeze Addamse si pěvecky i tanečně s bravurou užil Alan Novotný, který svým hispánským temperamentem zaplavuje jeviště. Je to zdařilý a výrazný výkon. Podobně Svetlana Janotová jako jeho choť Morticia si vychutnává přesně vedenou, místy až komiksově zahranou nadsázku této postavy, její pěvecký projev je také bez kazu. Velkou malou hvězdou představení je potom Esther Mertová jako Wednesday, která tuto posmutnělou, zaláskovanou dívčinu drží na přesné herecké uzdě utrápené, ale sebevědomé pubescentky a na opravdu perfektním pěveckém projevu. V roli Alice se suverénním výkonem blýskla Lenka Janíková stejně jako Robert Jícha coby její muž Mal. Nu a huhňavé zvuky vyrážející Lurch Ladislava Koláře je nefalšovanou třešničkou na tomto hereckém muzikálovém dortu. Vznikla zábavná show, která i přes tematický hřbitovní rozměr nabízí zcela životný rozměr muzikálu…

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více