Il Giardino Armonico – v zahradách harmonie a dokonalosti

26. červenec 2023, 11:00
Il Giardino Armonico – v zahradách harmonie a dokonalosti

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.

Večer zahájil Koncert pro smyčce a basso continuo e moll RV 134 Antonia Vivaldiho charakteristický fugovým nástupem a výrazným sestupným rytmicko-melodickým motivem rotujícím v průběhu věty mezi všemi hlasy. Již úvodní věta první skladby dávala tušit, že se soubor pyšní nejen famózní intonační a rytmickou přesností a sehraností, ale především zcela osobitým zvukem a přístupem k hudebnímu frázování. Následující Koncert h moll pro čtvery housle, violoncello, smyčce a basso continuo RV 580 – jedna z Vivaldiho nejproslulejších skladeb – tento dojem ještě umocnil. Zvuk italského seskupení je křišťálově průzračný, vybroušený, ale především plný energie, která do velké míry vyrůstá z účelných akcentů, osobitého nakládání s dynamikou a mnohdy netradičního frázování. Právě jedinečné spojení dynamiky a frázování, ve kterém jedno dle potřeby ovlivňuje druhé a proplétá se ve vzájemné symbióze, je možným klíčem (nepochybně jedním z mnoha) k charakteristickému zvuku Il Giardino Armonico. Nepochybně k němu však přispívá, že každý z hráčů je technicky, a především výrazově na virtuózní úrovni. Při Koncertu h moll takto vystoupili sólově houslisté Dmitry Smirnov, Marco Bianchi, Liana Mosca a Francesco Colletti.

Právě koncertní mistr Dmitry Smirnov uhranul svým interpretačním výkonem v následujícím Koncertu op. 3 č. 6 g moll „L’arte del Violino“ Pietra Antonia Locatelliho. Cyklus dvanácti koncertů L‘arte del violino patří k nejvirtuóznějším dílům 1. poloviny 18. století (vyšel roku 1733), ale rovněž předurčil směřování a vývoj houslové hry a techniky. Svojí náročností se v mnoha ohledech může srovnávat s díly podstatně mladšími, která již plně těžila z popularity virtuosů. Šestý z koncertů však navzdory své nepopiratelné náročnosti není pouze přehlídkou dechberoucích technik – Koncert č. 6 g moll je melancholický, teskný, vášnivý a intimní. Dmitry Smirnov se sólového partu zhostil s maximálním pochopením a širokým emočním záběrem, který navíc korunoval technickou bezchybností. Sólové housle dostávají v Locatelliho Koncertu č. 6 výrazný prostor a zbytek tělesa se objevuje spíše jako občasný komentář sólových výstupů. Právě na dlouhých plochách sólových houslí byla zřejmá Smirnovova výrazová pestrost, která dávala opakujícím se motivům nové konotace a kontexty. Závěrečná věta Vivace pak svojí virtuozitou částečně evokovala i díla Niccola Paganiniho, který se narodil až takřka o padesát let později.

Virtuozita však nezůstala pouze u sólových houslí: následující Koncert pro zobcovou flétnu C dur RV 443 Antonia Vivaldiho dal příležitost samotnému Giovannimu Antoninimu. Dirigent a umělecký vedoucí souboru si určil poměrně závratné tempo, které technickou náročnost – avšak i působivost – skladby ještě umocnilo. Totéž platí také pro třetí (závěrečnou) větu Allegro molto, naopak ve druhé větě Largo dala Antoniniho interpretace vhodným akcentováním chromatiky a účelnou prací s dynamikou a tempem vyniknout především emotivnosti a melancholii Vivaldiho prostředních vět.

Závěr první poloviny večera patřil skladbě pro sólovou zobcovou flétnu The Actor with the Monkey (Herec s opičkou), druhé větě ze čtyřvěté skladby Chinesische Bilder (Čínské obrázky) od Isanga Yuna. Jednalo se současně o jediného zastoupeného skladatele 20. století. Hudební materiál věty je záměrně limitovaný a vychází z motivických buněk sestávajících ze dvou či tří not. Tyto buňky jsou pak dále rozvíjeny pomocí variací a kontrastů. V některých ohledech vychází hudba z idiomů různých typů východoasijských fléten. Výrazná je rovněž proměnlivá rytmika skladby, krouživé běhy či výrazné intervalové skoky. Uvedení podobného díla na programu sestavěném výhradně z barokních skladeb bylo odvážné, ale vyplatilo se. Zásadní změna faktury i stylu totiž ozvláštnila charakter koncertu, ale stala se rovněž osobitým zakončením první poloviny. Zakončením, které záměrně nechávalo mnoho nevyřčeného.

Druhá polovina programu se nesla ve výrazně temnějším a vážnějším duchu. Zahájila ji dvojice děl Antonina Vivaldiho – Sinfonia h moll „Al Santo Sepolcro“ RV 169, která plynule přešla v árii v Cum dederit z Nisi Dominus RV 608 v transkripci pro chalumeau. Toto spojení bylo tematické i hudebně působivé a vypovídá o důkladné přípravě dramaturgie pro tento koncert. Temná barva chalumeau se navíc výtečně pojila se zádumčivou melodikou díla.

Řadu interpretovaných skladatelů rozšířil Georg Friedrich Händel a jeho pětivěté Concerto grosso op. 6 č. 3 e moll HWV 321, které navázalo melancholickým Larghettem na tesknou transkripci Cum dederit. Soubor Il Giardino Armonico zde předvedl příkladnou práci s vnitřním pnutím a emočním působením vhodně zvolené dynamiky a temp. Hudebně působivý byl rovněž začátek čtvrté věty Polonaise, které hudebníci dodali těžký, ale až lidový nádech. Závěr večera patřil opět plynulému provázání dvojice skladeb. Tentokrát však pojítkem nebyla křesťanská tematika, nýbrž prostý hudební účinek. Zazněla závěrečná čtvrtá věta The Shepherd’s Flute (Pastýřova flétna) z Chinesische Bilder Isanga Yuna, na kterou navázal proslulý Koncert Es dur „La tempesta di mare“ RV 253 pro housle, smyčce a basso continuo Antonia Vivaldiho. Toto spojení opět potvrdilo, že těleso Il Giardino Armonico rádo a často pracuje s dramatem a využívá jej i tam, kde by jej mnozí nehledali. Sólového partu v rámci Koncertu Es dur se chopil opět Dmitry Smirnov, kterému Giovanni Antonini určil vskutku hraniční tempo. Smirnov ovšem dostál nárokům skladby bez sebemenších problémů, a to současně s výrazným frázováním, promyšlenou dynamikou i pestrostí výrazu a hlubokou citovostí.

Il Giardino Armonico nemají konkurenci – jejich hudební rukopis je tak jedinečný, až tvrzení, že se jedná o nejlepší světový ansámbl věnující se staré hudbě nezní rouhačsky či krátkozrace. I kdyby tomu tak nicméně nebylo, stále se jedná o soubor, který by si žádný milovník staré hudby neměl nechat ujít. Organizátorům Hudebního festivalu Znojmo patří upřímný dík, že po pěti letech světovou špičku autentické interpretace opět přilákali na jižní Moravu.

Il Giardino Armonico

Giovanni Antonini – dirigent

Concerto for strings and b.c in e minor, RV 134

Concerto in b minor for four violins, cello, strings and b.c., RV 580

P.A. Locatelli: Concerto grosso op. 3 no. 6

Isang Yun: “The Actor with the Monkey” from “Chinese pictures”

A. Vivaldi: Concerto for flautino in C major, RV 443

A. Vivaldi: Sinfonia in b minor, RV 169, Al Santo Sepolcro

A. Vivaldi: “Cum dederit” from Nisi Dominus transcription for chalumeau, strings and b.c.

G. F. Handel: Concerto grosso op. VI n. 3 in e minor

Isang Yun: “The Shepherd’s Flute” from “Chinese Pictures”

A. Vivaldi: Concerto E-flat Major, RV 253 "La tempesta di mare"

21. 7. 2023, jízdárna Louckého kláštera, Znojmo

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více