Finále festivalu Olomoucké barokní slavnosti

Finále festivalu Olomoucké barokní slavnosti

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.

Program slavnostního večera tvořila mše Missa Nativitatis (obnovená světová premiéra) olomouckého kapelníka a skladatele Philippa Jakoba Rittlera (cca 1639–1690) protkaná dílem Adama Václava Michny z Otradovic a Pavla Vejvanovského. Tohoto muže s Rittlerem pojilo nejen společné studium na jezuitském gymnáziu v Opavě, ale také dlouhotrvající přátelství. Ačkoliv se Rittlerovu dílu dostává zasloužené pozornosti teprve v poslední době, jednalo se o skladatele světového formátu, který komponoval moderními prostředky po vzoru Heinricha Ignaze Franze Bibera (bezpochyby nejvýznamnějšího virtuosa a skladatele, který na dvoře olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu rovněž působil) či Johanna Heinricha Schmelzera.

Jak ukázala Missa Nativitatis, Rittlerova hudba je komplexní, zvukově plná a nebývale barevná, čemuž ostatně odpovídá i výrazně větší obsazení orchestru u skladby Missa Nativitatis, než bylo u mší Rittlerových současníků zvykem. O tomto svědčí fakt, že dílo volá po sedmi vokálních sólistech (tady sopranistky Romana Kružíková, Kateřina Šujanová, altistka Lucie Karafiátová, tenoristé Ondřej Múčka, Petr Julíček, basisté Jiří Miroslav Procházka, Martin Šujan) a sedmi ripienistech (sopranistky Linda Nepivodová, Yvetta Fendrichová, altistka Tamara Kubandová, tenoristé Ondřej Julíček, Ivan Nepivoda a basisté Ondřej Musil a Václav Kovář). Velikost obsazení pěveckých partů dále akcentuje bohatost instrumentace, která počítá se dvěma barokními trubkami (Petr Jurášek, Jaroslav Kocůrek), dvěma cinky (Richard Šeda, Barbora Mišoňová), čtyřmi trombony (Pavel Novotný, Mikuláš Havrila, Juraj Mitošinka, Ondřej Sokol), dvojicí houslí (Vojtěch Zajíc, Esther Neumann), třemi violami (Braňo Lariš, Zuzana Vinklerová, František Kuncl) a širokým bassem continuem (violoncello Dalibor Pimek, violon Lukáš Verner, varhanní pozitiv Vít Bébar a theorba Marek Kubát). Toto vpravdě gigantické obsazení potvrzuje informaci v programu, že skladba je nejen „největším počinem v autorově skladatelském odkazu“, ale rovněž i v celé vánoční sakrální tvorbě barokní Moravy. Velikost orchestru samozřejmě nutně nekoresponduje s kvalitou hudby, v tomto případě tomu tak však skutečně je – nápaditá melodika, inherentní barvitost, působivé užití kontrastů, neotřelé harmonické postupy a neskrývaná (avšak nesamoúčelná) virtuozita, to vše platí pro Rittlerovu Missa Nativitatis.

Zásadní vliv na celkové vyznění mělo především vedení Eduarda Tomaštíka, který výtečně pracoval s tempem i dynamikou a obzvláště závěry. Tyto vždy nejprve maličko uspěchal, aby je nakonec nechal vyznít s uspokojující definitivností, což potvrdilo, že umělecký vedoucí souboru Societas Incognitorum má hudební účinek díla promyšlený do nejmenších detailů. Zpěváci i orchestr podali výtečné výkony a udrželi si rytmickou i intonační přesnost – záměrně (!) ji kořenili drobnými odchylkami, které sloužily ke zdůraznění dramatičnosti či expresivity vybraných frází. Jedním z vrcholů večera byla mj. Sonáta g mollis od Pavla Josefa Vejvanovského pro trubku, cink, housle a basso continuo zařazená před graduále v podobě Michnovy Vánoční roztomilosti. (Zde je ještě třeba zdůraznit, že výkon hráče na trubku Petra Juráška byl bez nadsázky strhující. Jeho výtečné frázování doplňovala kvalitní intonace a výborná práce s pnutím melodie, která se projevovala především při „ohýbání“ citlivých tónů.) Tyto dvě skladby dobře ilustrují, jak promyšlený (a víceúrovňový) koncept Eduarda Tomaštíka v rámci skladby Missa Nativitatis byl. Rittlerova mše je tematicky vánoční a jen stěží si lze představit její vhodnější doplnění (a to jak vzhledem k tématu, tak i době vzniku) než právě Michnou. Druhá úroveň pracuje s instrumentačním kontrastem, ve kterém proti sobě stojí gigantické obsazení Rittlerovy mše a ryze komorní Vejvanovského sonáta či právě Michnova Vánoční roztomilost a Vánoční hospoda. To vše je navíc korunováno chorálním zpěvem.

Závěr 11. ročníku Olomouckých barokních slavností byl velkolepý. Znovu dokázal, že v hudebních archivech leží kvanta kvalitní hudby, která si zaslouží přinejmenším stejnou pozornost jako tvorba renomovaných mistrů baroka a klasicismu. Navrch jasná interpretační vize, která umí pracovat se silnými stránkami zvoleného díla, je neméně důležitá a umělecký vedoucí Eduard Tomaštík ji naštěstí má (což ostatně dokazují i jiné koncerty souboru Societas Incognitorium). Nezbývá než doufat, že úspěšný sobotní večer povede ke zvýšenému zájmu o Rittlerovo dílo. Minout jeho mimořádné kompoziční kvality by totiž byla veliká škoda.

Philipp Jakob Rittler: Missa Nativitatis

Societas Incognitorum

Umělecký vedoucí: Eduard Tomaštík

kostel Panny Marie Sněžné, Olomouc

9. 9. 2023, 19:00

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Nejčtenější

Kritika

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více