Brněnský Jakobín uchvátil scénou i pěveckými výkony

Brněnský Jakobín uchvátil scénou i pěveckými výkony

Brněnské Národní divadlo zahájilo sezonu věnovanou české hudbě operou Jakobín od Antonína Dvořáka. Premiéra inscenace v režii ředitele divadla Martina Glasera se odehrála 8. října v Janáčkově divadle pod vedením Jakuba Kleckera, který se souborem dílo rovněž hudebně nastudoval. Scénu přichystal Pavel Borák, kostýmy navrhl David Janošek a světelný design připravil Martin Špetlík. Na premiérovém večeru vystoupili v sólových rolích David Szendiuch (hrabě Vilém z Harasova), Roman Hoza (jeho syn Bohuš), Pavla Vykopalová (Bohušova žena Julie), Tadeáš Hoza (Adolf z Harasova), Jan Šťáva (purkrabí Filip), Aleš Briscein (učitelský mládenec Jiří), Petr Levíček (učitel Benda), Lucie Kaňková (Bendova dcera Terinka) a Jitka Zerhauová (klíčnice Lotinka). Sbor řídil Pavel Koňárek.

Národní divadlo Brno vykročilo do sezony 2023/2024 operou Jakobín Antonína Dvořáka a není to náhoda: v příštím roce proběhnou oslavy k tzv. Roku české hudby. A jak lépe zahájit českou hudební (i operní!) přehlídku než dílem, které je nejen plné charakteristické české melodiky, ale jehož zásadním motivem sama hudba také je. Kromě hlavního příběhu o návratu Bohuše, ztraceného syna hraběte Viléma, z Paříže totiž dostává prostor výrazný prostor také učitel hudby Benda připravující hudební produkci pro hraběte a jeho nového dědice Adolfa. Českost a muzikálnost jsou navíc v Dvořákově opeře hudebně i tematicky pevně provázané – když Bohuš (Roman Hoza) a jeho žena Julie (Pavla Vykopalová) hledají podporu a přístřeší u učitele Bendy, vydávají se za zpěváky vracející se do rodné krajiny a dokládají svůj původ větou „Jsme z Čech – a vy se ptáte, zda umíme zpívat?“ Laskavá komika díla do značné míry staví rovněž na hudební tematice, ať již se jedná o Bendovu serenádu, která by ani „Mozartu k hanbě nesloužila“, či roztomilé nadužívání bravissima a jiných italských hudebních výrazů. Hudba je jednoduše důležitou součástí Jakobínova příběhu i estetiky a z hlediska blížícího se Roku české hudby se takto jednalo o výtečný tah.

Neméně zásadním (a z hlediska příběhu snad i důležitější) je však také téma nedůvěry k cizímu a neznámému. Když se Bohuš s Julií vracejí do Čech, dostává se jim podezíravých pohledů nejen od purkrabího Filipa, ale rovněž i celého městečka. Byla to jedna z rovin, která se – i vzhledem k současné problematické politické situaci a vzrůstající nevoli části populace – hlásila k aktualizaci. Celé řady oper se v divokých režijních nastudováních posouvají blíže současnosti, aniž by tím byly schopny říci více než obyčejně, avšak Jakobín, který by tento potenciál měl, zůstal zakotven v idylickém osvícenství. Rád bych zdůraznil, že tento postřeh není výtkou samotnému Glaserovu režijnímu nastudování – jedná se pouze o polemiku z hlediska soudobých režijních trendů. Glaser uchopil Dvořákova Jakobína laskavě a vyšel vstříc spíše skladatelovu předobrazu a idylické půvabnosti než čemukoliv jinému, což je nepochybně také dobře. Podařilo se mu navíc výtečně vyvážit humorné prvky opery s těmi, které tíhnou již k tradičnějšímu vážnému dramatu. Rovněž kostýmy Davida Janoška vycházejí této interpretaci vstříc – jsou jednoduché, vycházejí z historických oděvů, avšak mají v sobě inherentně zakořeněnu onu pomyslnou lehkost a hravost a výtečně fungují jak u sólistů, tak i obyvatel městečka ve sborových scénách.

Velkou zásluhu na celkové estetice díla má rovněž famózní scéna Pavla Boráka, která sugestivně, přitom jednoduše, ztvárňuje malebnou „kopcovitost“ české krajiny. Scéna nicméně není statická, a právě svým pohybem skvěle pracuje s perspektivou celkovým vyzněním. Obzvláště podoba scény ve třetím jednání, kdy se na „kopečky“ s židlemi spustí sloupoví hraběcího zámku v sobě má až cosi z díla Salvadora Dalího. Proměny scény nápaditě akcentuje osvětlení Martina Špetlíka.

Pravděpodobně nejpůsobivějšími složkami brněnského Jakobína jsou nicméně hudební nastudování a pěvecké výkony. Obsazení jednotlivých rolí je v tom nejlepším slova smyslu „hvězdné“ a současně výtečně korespondující s charaktery konkrétních rolí. David Szendiuch jako vážný, avšak ze ztráty syna stále zkroušený hrabě Vilém byl působivý nejen pěvecky, ale i herecky. Dokázal nejtragičtější postavu opery ztvárnit přesvědčivě ve všech jejích odstínech – ať již se jednalo o náhlá vzplání hněvu či teskná prozření. Hereckým i pěvecký protipólem mu byl představitel purkrabího Filipa Jan Šťáva, který stavěl primárně na vyhroceném (záměrně!) komickém výrazu, a to jak z hlediska zpěvu, tak i herectví. Šťávovi tyto role zkrátka svědčí a dokáže v nich najít i překvapivě jemné nuance, a to i navzdory (opět záměrnému!) přehrávání. Terinka a Jiří v provedení Lucie Kaňkové a Aleše Brisceina rovněž podali povedené výkony a skvěle se hodili ke svým rolím – něžná, hravá a mírně rozverná Kaňková spolu s žárlivým, drzým, bujarým, ale i hrdinným Brisceinem tvořili vyvážený pár. Výborný byl rovněž Petr Levíček jako roztržitý, dobrosrdečný, ale i mírně samolibý učitel Benda, jehož energické poletování po scéně bylo autentickým ztvárněním nemála kapelníků. Jeho hlavní devizou však byl jasný a libý zpěv se skvělým frázováním a vytříbenou prací s barvou hlasu. Ústřední trojici – Romanu Hozovi (Bohuš), Pavle Vykopalové (Julie) a Tadeáši Hozovi (Adolf) – nejen že nelze nic vytknout, ale (a to je horší) nelze je ani dostatečně vynachválit. Každý z nich ztvárnil svoji postavu nejen výborným pěveckým nastudováním s bezchybnou technickou složkou, ale také fantastickými hereckými výkony. Tadeáš Hoza se pohyboval po scéně s uhrančivou sebejistotou a místy i drzým úšklebkem. Pavla Vykopalová byla něžná, křehká a jemná, avšak když se rozhodla zachránit Bohuše z vězení, byla v pravém slova smyslu hrdinná a silná, což jsou kvality, které se rovněž výrazně projevily také na jejím pěveckém nastudování a výkonu. Roman Hoza s měkkým a lyrickým hlasem byl pro Bohuše rovněž skvělou volbou a současně výborným partnerem Pavle Vykopalové Jejich duet patří k tomu nejlepšímu, co tato operní inscenace hudebně nabízí. Hoza však byl pevný nejen v lyrických úsecích, ale také v hrdinných částech, aktivně vystupuje proti Adolfovi. Pro všechny tři pak platí bezchybná technika i intonace a povedená práce s frázováním a vnitřním rytmem frází. Orchestr pod vedením Jakuba Kleckera byl nejen intonačně přesný, ale především barevně vyvážený a bylo zřejmé, že Klecker přistupuje k nastudování s hlubokým pochopením Dvořákovy melodiky i instrumentace čemuž přizpůsobil i práci s dynamikou, rytmikou a frázováním. Kvalitní, dynamicky vyvážený a intonačně pevný sbor v davových scénách – a že jich není málo! – pak byl pomyslnou třešničkou na dortu.

Brněnský Jakobín je nejen povedeným operním představením, ale také skvělým zahájením sezony, která oslaví Rok české hudby. A čím lépe zahájit tyto hudební oslavy než dílem, které je charakteristické nejen svou „českostí“ – jakkoliv problematická tato škatulka je – ale také svým přístupem k hudbě jako takové, která se zde stává nejen prostředkem, ale také předmětem opery. Národnímu divadlu Brno se vstup do nové sezony více než podařil.

Marie Červinková-Riegerová: Libreto

Jakub Klecker: Dirigent

Martin Glaser: Režie

Patricie Částková: Dramaturg

Pavel Borák: Scéna

David Janošek: Kostýmy

Pavel Koňárek: Sbormistr

David Szendiuch: Hrabě Vilém z Harasova

Roman Hoza: Bohuš z Harasova

Tadeáš Hoza: Adolf z Harasova

Jan Šťáva: Purkrabí Filip

Aleš Briscein j.h.: Jiří

Petr Levíček: Benda

Pavla Vykopalová: Julie

Lucie Kaňková j.h.: Terinka

Jitka Zerhauová: Lotinka, klíčnice

 

Janáčkovo divadlo,

neděle 8. 10. 2023,

19:00

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více