Brňané milují Janáčka i folklor

6. květen 2023, 18:00
Brňané milují Janáčka i folklor

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.

Na programu byla hudba z Janáčkova baletu Rákos Rákozcy – lehce rozporuplného díla, které částečně vychází z jeho Valašských resp. Lašských tanců. Filharmonii Brno řídil kmenový dirigent Dennis Russel Davies a doprovodila ji Horňácká muzika Petra Mičky. Muzikanti této kapely jsou už na mezižánrové fúze zvyklí, ať už z projektu Hrubá hudba nebo v nedávné době jako doprovod vycházející hvězdy alternativní scény Marie Puttnerové na jejím brněnském křtu nové desky. Setkali se už i s Leošem Janáčkem, samozřejmě jen skrze písně. Jeho Moravskou lidovou poezii v písních interpretovali s Kvartetem Jiřího Pospíchala a Veronikou Malatincovou.

Pro čtvrteční a páteční koncert byl inspirací tzv. Lidový koncert, který v roce 1892 uspořádal Leoš Janáček právě v prostorách Besedního domu. V tehdejším vlasteneckém prostředí bylo přenášení lidové, tehdy ještě poměrně živé, hudby do městského prostředí běžné. Nejvýraznějším příkladem je Národopisná výstava Českoslovanská, při které působil Janáček jako jeden z hlavních organizátorů o tři roky později v Praze. Měl na starost moravskou část. Jeho spolupracovníkem tehdy byl další významný sběratel lidových písní František Bartoš.

>Horňácké hudce z muziky Pavla Trna poznal Janáček nejen ze svých návštěv tohoto regionu, ale také z veřejného koncertu v Uherském Hradišti na jaře roku 1892. Z několika písemných pramenů je jasné, že byl z horňácké muziky obecně i konkrétně z primáše Trna (usečného jménem i smyčcem) nadšen. Rozhodl se tedy v tomto opojení muzikanty pozvat do Brna.

Z dobových ohlasů na Lidový koncert je nejznámější recenze Lubora Niederleho v Českém lidu. Ten zdůraznil oboustranné nepochopení diváků a interpretů a vtipně poznamenal, že hudci nikdy nebudou doma mezi palmami ve zlaté dvoraně plné upjatých diváků.

To nás může vést k hlubší úvaze o Janáčkově nadčasovosti a nekonvenčnosti, s nimiž přistupoval k hudbě a na které možná (i v této formě) nebyli diváci připraveni. Zda už jsou na to připraveni dnes, je rovněž k zamyšlení.

Na programu tehdy byly kromě Janáčkových úprav lidových písní i díla Antonína Dvořáka a sbory Pavla Křížkovského, vše doplněno o horňácké muzikanty a také tanečníky.

Aktuální koncert historický program neparafrázoval doslovně. Vybrána byla pouze hudba Leoše Janáčka, tedy zmíněný Rákos Rakoczy, doplněná pěti vstupy horňáckých hudců z muziky (snad podobně smyčcem úsečného) Petra Mičky.

Písně hudecké muziky tematicky navazovaly na program filharmoniků. Například Janáčkovy Pilky doplnili písničkou Eště si já drobných desek narežu. Nejpovedenější se mně zdála druhá půle, kde nešlo pouze o tematické, ale i melodické a textové sladění daných písniček např. písní Rakúský císar pán.

Profesionální výkon předvedl samozřejmě také Český filharmonický sbor pod vedením Petra Fialy. Zpěváci i zpěvačky se občas nechali strhnout lidovými texty k pohupování ze strany na stranu. Nevím, zda je to právě to, co by měla lidová hudba v lidech vyvolávat, ale ve výsledku to bylo sympatické. Dirigent působil opět uvolněně a orchestr doplněný o čtyři krojované hudebníky strhnul svým výkonem. Minimalistické choreografické prvky Horňácké muziky byly natolik nenápadné, že bych je buď vynechala nebo více zdůraznila. Mé tajné očekávání, že si v některém čísle zazpívá Petr Mička se svými spoluhráči za doprovodu celé filharmonie se bohužel nevyplnilo.

Nejpozoruhodnější na těchto beznadějně vyprodaných koncertech je, že geniálně dokládají, jak Brno stále miluje Janáčka i folklor. Neutuchající aplaus na konci (a vlastně i v půlce) koncertu je toho důkazem. Inspirace v lidové hudbě vytvořila z Leoše Janáčka světově uznávaného autora. Inspirace Janáčkem a folklorem může vytvořit z Brna světově uznávanou kulturní metropoli. Možná by k tomu dopomohl nový moderní koncertní dům, byl by od toho Besedního na dohled. A mohl by nést Janáčkovo jméno.

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více