Brňané milují Janáčka i folklor

6. květen 2023, 18:00
Brňané milují Janáčka i folklor

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.

Na programu byla hudba z Janáčkova baletu Rákos Rákozcy – lehce rozporuplného díla, které částečně vychází z jeho Valašských resp. Lašských tanců. Filharmonii Brno řídil kmenový dirigent Dennis Russel Davies a doprovodila ji Horňácká muzika Petra Mičky. Muzikanti této kapely jsou už na mezižánrové fúze zvyklí, ať už z projektu Hrubá hudba nebo v nedávné době jako doprovod vycházející hvězdy alternativní scény Marie Puttnerové na jejím brněnském křtu nové desky. Setkali se už i s Leošem Janáčkem, samozřejmě jen skrze písně. Jeho Moravskou lidovou poezii v písních interpretovali s Kvartetem Jiřího Pospíchala a Veronikou Malatincovou.

Pro čtvrteční a páteční koncert byl inspirací tzv. Lidový koncert, který v roce 1892 uspořádal Leoš Janáček právě v prostorách Besedního domu. V tehdejším vlasteneckém prostředí bylo přenášení lidové, tehdy ještě poměrně živé, hudby do městského prostředí běžné. Nejvýraznějším příkladem je Národopisná výstava Českoslovanská, při které působil Janáček jako jeden z hlavních organizátorů o tři roky později v Praze. Měl na starost moravskou část. Jeho spolupracovníkem tehdy byl další významný sběratel lidových písní František Bartoš.

>Horňácké hudce z muziky Pavla Trna poznal Janáček nejen ze svých návštěv tohoto regionu, ale také z veřejného koncertu v Uherském Hradišti na jaře roku 1892. Z několika písemných pramenů je jasné, že byl z horňácké muziky obecně i konkrétně z primáše Trna (usečného jménem i smyčcem) nadšen. Rozhodl se tedy v tomto opojení muzikanty pozvat do Brna.

Z dobových ohlasů na Lidový koncert je nejznámější recenze Lubora Niederleho v Českém lidu. Ten zdůraznil oboustranné nepochopení diváků a interpretů a vtipně poznamenal, že hudci nikdy nebudou doma mezi palmami ve zlaté dvoraně plné upjatých diváků.

To nás může vést k hlubší úvaze o Janáčkově nadčasovosti a nekonvenčnosti, s nimiž přistupoval k hudbě a na které možná (i v této formě) nebyli diváci připraveni. Zda už jsou na to připraveni dnes, je rovněž k zamyšlení.

Na programu tehdy byly kromě Janáčkových úprav lidových písní i díla Antonína Dvořáka a sbory Pavla Křížkovského, vše doplněno o horňácké muzikanty a také tanečníky.

Aktuální koncert historický program neparafrázoval doslovně. Vybrána byla pouze hudba Leoše Janáčka, tedy zmíněný Rákos Rakoczy, doplněná pěti vstupy horňáckých hudců z muziky (snad podobně smyčcem úsečného) Petra Mičky.

Písně hudecké muziky tematicky navazovaly na program filharmoniků. Například Janáčkovy Pilky doplnili písničkou Eště si já drobných desek narežu. Nejpovedenější se mně zdála druhá půle, kde nešlo pouze o tematické, ale i melodické a textové sladění daných písniček např. písní Rakúský císar pán.

Profesionální výkon předvedl samozřejmě také Český filharmonický sbor pod vedením Petra Fialy. Zpěváci i zpěvačky se občas nechali strhnout lidovými texty k pohupování ze strany na stranu. Nevím, zda je to právě to, co by měla lidová hudba v lidech vyvolávat, ale ve výsledku to bylo sympatické. Dirigent působil opět uvolněně a orchestr doplněný o čtyři krojované hudebníky strhnul svým výkonem. Minimalistické choreografické prvky Horňácké muziky byly natolik nenápadné, že bych je buď vynechala nebo více zdůraznila. Mé tajné očekávání, že si v některém čísle zazpívá Petr Mička se svými spoluhráči za doprovodu celé filharmonie se bohužel nevyplnilo.

Nejpozoruhodnější na těchto beznadějně vyprodaných koncertech je, že geniálně dokládají, jak Brno stále miluje Janáčka i folklor. Neutuchající aplaus na konci (a vlastně i v půlce) koncertu je toho důkazem. Inspirace v lidové hudbě vytvořila z Leoše Janáčka světově uznávaného autora. Inspirace Janáčkem a folklorem může vytvořit z Brna světově uznávanou kulturní metropoli. Možná by k tomu dopomohl nový moderní koncertní dům, byl by od toho Besedního na dohled. A mohl by nést Janáčkovo jméno.

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více