Brno je součástí Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby

Brno nyní stojí po boku 180 měst z celého světa, která patří do Sítě kreativních měst UNESCO. Pouze tři desítky z těchto měst se soustředí na hudbu. Z České republiky jde vedle Prahy teprve o druhé město přijaté do této Sítě. Udělený titul oceňuje práci umělců, kulturních pracovníků, žánrovou rozmanitost i spolupráci s okolním regionem.

Označením „Kreativní město“ UNESCO ocenilo aktivity Brna na poli hudby, mimořádnou rozmanitost hudební nabídky i plány zařadit hudbu do rozvojových priorit města. „Mám z toho obrovskou radost a jsem hrdý, že se Brnu po úspěchu v Entente Florale podařilo získat další mezinárodní ocenění. Pro všechny je to ta nejlepší zpětná vazba, která svědčí o tom, na jak vysoké úrovni život v Brně je a jaký se v našem městě skrývá potenciál do budoucna. Těším se na možnosti, které to městu nejen v oblasti hudby a vůbec kreativního a kulturního průmyslu přinese,“ uvedl primátor města Brna Petr Vokřál.

Za jedinečné považuje UNESCO také propojení Brna s okolním regionem, který má sám o sobě mimořádně bohatou hudební tradici vyrůstající z folkloru. Po zařazení vily Tugendhat na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2001 je to další ocenění od této významné mezinárodní instituce. Brno se tak stává součástí Sítě kreativních měst UNESCO, která spojuje města jako Berlín, Reykjavík nebo Šanghaj. Každé město se hlásí k určité oblasti kultury, kterou se vyznačuje a je v ní vyjímečné. Kromě oblasti hudby se města mohou přihlašovat do kategorie design, média, gastronomie, lidové umění a řemesla, film a literatura. 

Titul Kreativní město, který je udílen již od roku 2004, je možné získat v oblastech literatury, designu, hudby, gastronomie, filmu, médií, lidového umění a řemesla a je časově neomezený. V současné době Síť kreativních měst UNESCO tvoří 180 měst ze 72 států z celého světa. Brno je v rámci České republiky teprve druhým městem, které se tímto titulem může pochlubit – prvním se v roce 2014 stala Praha, která se ovšem profiluje jako město literatury. Kreativních měst soustředících se na hudbu bylo dosud dvacet, letos se jejich řady rozrostly vedle Brna o dalších 11 měst z celého světa (např. portugalské Amaranto, novozélandský Auckland nebo chilský Frutillar).

Brno letos kandidovalo již podruhé. K opakování kandidatury bylo Brno vyzváno UNESCEM, které uvedlo, že většina měst získá titul až na základě opakované žádosti. Patronkou a aktivní podporovatelkou brněnské kandidatury byla světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená. „Pro Brno je to doslova historický moment a já sama mám z toho, že mu bylo přiznáno označení město hudby, nesmírnou radost. Jsem totiž bytostně přesvědčena, že málokteré evropské město má tak kvalitní a přitom zajímavou a pestrou hudební nabídku, nezatíženou zbytečnými metropolitními zlozvyky a přitom poháněnou neskutečně inspirativními a progresivními hudebními osobnostmi. Pevně věřím tomu, že zařazení Brna do společnosti světových hudebních měst pomůže k dalšímu rozvoji města v hudební oblasti a zásadně urychlí i dobudování nového koncertního sálu, po kterém tak dlouho všichni toužíme!“ řekla Kožená.

Členství v Síti kreativních měst není časově omezené. Jeho přínos spočívá v navázání mezinárodní spolupráce s dalšími zapojenými městy, v nových možnostech propagace města a zvyšování atraktivity jako turistické destinace. Město současně s titulem přijímá závazek prosazovat kulturu jako součást své rozvojové strategie a zvyšovat nejen kvalitu nabízených kulturních možností, ale také jejich dostupnost.

Brno se jako město hudby profiluje dlouhodobě. Již v roce 2002 tu vznikl projekt Brno – město hudby, u jehož zrodu stál David Dittrich, současně hlavní koordinátor kandidatury města Brna do Sítě kreativní měst UNESCO. „Přijetí do UNESCO znamená velké uznání pro všechny, kteří se tady věnují kultuře, zejména hudbě. Udělení titulu je také pro celý přípravný tým velkou radostí i obrovským zadostiučiněním. Brno tak dostává jedinečnou příležitost uvést se na hudební mapě světa a navázat kvalitní a inspirativní mezinárodní spolupráci s ostatními kreativními městy,“ podotkl Dittrich.

Na projektu Brno – město hudby od samého počátku participovala řada brněnských hudebních institucí a postupně se připojovaly další. První výraznou iniciativou bylo vytvoření portálu www.mestohudby.cz, na jehož provoz byla v roce 2009 získána podpora od ROP jihovýchod, díky které se začal portál intenzivně rozvíjet. Úsilí organizátorů projektu vyústilo v roce 2015 v první kandidaturu města a v roce letošním k jeho přijetí do Sítě kreativních měst UNESCO.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po více než padesáti letech vrátilo Národní divadlo Brno na repertoár Pikovou dámu Petra Iljiče Čajkovského. Premiéra 17. února v Mahenově divadle v inscenaci Martina Glasera znamenala pro hudební divadlo ještě jeden návrat – po více než šedesáti letech se na brněnská prkna vrátila také Soňa Červená.  více

Hudbymilovní obyvatelé Brna si rádi připomínají návštěvu Wolfganga Amadea Mozarta ve města na přelomu let 1767-1768. Tématem třetího abonentního koncertu brněnských filharmoniků z cyklu Filharmonie doma I se však stala skladatelova návštěva Prahy. A nebylo tomu bezdůvodně. V profesionální dráze nejvýraznějšího představitele vídeňského klasicismu zaujímá Praha nezpochybnitelné místo. V souladu se zvoleným tématem pak dramaturgové vybrali důležité mezníky v autorově tvorbě, které právě s Prahou a Pražany souvisí. Orchestr Filharmonie Brno vedl Alexander Liebreich a na klavír hrál Saleem Ashkar.  více

Ve čtvrtek 8. února se v prostorách kavárny Era v Černých Polích konalo čtvrté a prozatím poslední pokračování cyklu Folklor a city, ojedinělého spojení osvětové aktivity a folklorní zábavy. Téma úvodní přednášky etnologa Martina Sítka bylo případně aktuální: masopustní tradice v České republice.  více

Tři mušketýři byli ve skutečnosti čtyři. Podobně i 3fo3 (čti „tři fotři“) jsou také čtyři. K zakládajícím členům skupiny Bombarďák Michalu Daleckému, Jiřímu Jelínkovi a Filipu Nebřenskému se jako d’Artagnan přidal Matěj Pospíšil. Jinak však zůstává vše při starém. Bombarďák – respektive textař Jiří Jelínek – promlouvá k dětem dynamickým jazykem plným módních i moderních výrazů. Na ploše velmi krátkých písní (průměrná stopáž pod dvě minuty) dokáže rozehrát vtipné příběhy plné slovních hříček i situačního humoru. Jedna píseň navazuje na druhou většinou v rychlém tempu, vedle zpěvu se zde poměrně často i mluví, stírá se zde tedy hranice mezi písní a divadelním skečem, ale vše dokonale zapadá do sebe.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří proběhl v pátek 2. února úvodní koncert letošního festivalu iberoamerické kultury Ibérica. Flamencový zpěv vokalistky Rocio Márquez se v něm potkal s virtuózním pojetím hráče na violu da gamba Fahmi Alqhai.  více

Město Brno je ideálním podhoubím pro mnoho soudobých hudebních projektů. Festival Expozice nové hudby, Moravský podzim nebo i řadové koncerty větších či menších hudebních těles mají nezřídka jedno společné – programovou snahu o uvádění nových a dosud neslyšených děl. V brněnském kulturním kvasu však zaujímá v tomto směru nepopiratelnou vedoucí pozici Brno Contemporary Orchestra pod uměleckým vedením Pavla Šnajdra. Již z názvu ansámblu je patrné, že stěžejní místo v jeho repertoáru zaujímají právě díla soudobých autorů. Přesto že by se mělo jednat o jednu z nejušlechtilejších a nejdůležitějších služeb milovníkům hudby, poloprázdný sál Besedního domu tomu nasvědčoval jen stěží. Nezájem publika o novou hudbu a mladé autory je smutný a skličující. Na druhou stranu je potřeba pokárat i orchestr samotný – z hlediska sebeprezentace dovedou zapracovat lépe i studentské orchestry.  více

Čtvrtý koncert komorního cyklu Spolku přátel hudby nabídl posluchačům průřez repertoárem skladatelů První vídeňské školy. V programu večera však díla pojilo nejen stylové zařazení ale také obsazení skladeb. Koncert byl totiž věnován výhradně klavírním triům Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V brněnském Besedním domě díla předneslo hudební těleso Lobkowicz trio, které tvoří houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský.  více

Kongresové centrum brněnského výstaviště v sobotu 27.1. hostilo již 68. ročník Slováckého plesu. Organizátorem této akce je brněnský Slovácký krúžek, který se řadí k nejstarším stále fungujícím folklorním souborům v České republice. Založen byl v roce 1908 za účelem setkávání studentů z Moravského Slovácka.  více

Písňové hity jako Stayin´Alive, Night Fever či How Deep Is Your Love ve vynikajícím pěveckém provedení, dále výtečně postavená i odtančená choreografie v nablýskaném kostýmovém disco muzikálu a tři mimořádné výkony v hlavních rolích. To vše jsou devízy nového brněnského muzikálu Horečka sobotní noci. V Městském divadle Brno jej nastudoval režisér Stanislav Moša.  více

Brno je město plné kontrastů. Již krátká procházka po jeho centru odhalí kuriózní protiklady: pasáž Rozkvět vedle Domu pánů z Lipé nebo obchodní dům Omega zasazený do historického centra jsou zářnými příklady. I brněnská filharmonie staví své hudební produkce na kontrastu starého s novým. Nejednou jsem chválil svěží dramaturgii koncertů, která sahá k protikladným hudebním dílům a uvádí kombinace skladeb, které jinak vedle sebe většinou nemají šanci zaznít. V případě koncertu nazvaném Romantické pohádky ze středy 24. ledna se však dramaturgové drželi při zemi. Neobjevily se žádné nenadále disonance nebo nástrojové kombinace a ani hudební jazyk nijak zvláště nevybočoval z umírněných konvencí. Nemáme však pouze protiklady starého a nového, známého a neznámého, ale naneštěstí také kvalitního a nekvalitního a v neposlední řadě i zajímavého a nezajímavého.  více

Cimbál je nástroj, který si většina z nás spojuje s lidovou hudbou. Může za to zejména dlouhá tradice cimbálových muzik, které se v průběhu 20. století začaly na území Moravy postupně prosazovat.  více

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více