Tak jsme dostavěli nejvyšší dům v republice. Naše AZ Tower sice ještě není vevnitř hotová, ale zvenku už má o dva metry víc než City Tower na Pankráci (v Praze!). Zato koncertní sál jsme ještě stavět ani nezačali, v tom jsme mezi srovnatelnými městy také jedineční. A myslím, že se úspěšně blíží chvíle, kdy bude trapné o tom vůbec mluvit.
Nedávno mě napadlo, že bych chtěl založit hřbitov myšlenek, pro náš vytoužený koncerthaus by to bylo ideální místo. Představuji si, jak bychom shromáždili všechny plány a návrhy, které se kdy koncertního sálu pro Brno dotkly. Jejich ostatky by byly vystaveny ve foyer Janáčkova divadla, kde akusticky strádá opera i filharmonie. Truchlící pozůstalí by v pomalu plynoucím průvodu procházeli kolem nich a v nostalgickém zadumání jim dávali své poslední sbohem, varhanní doprovod by obstarala profesorka Alena Veselá. Po pietním zpopelnění mrtvoly by vyrazil na cestu městem smuteční průvod a v tichém zamyšlení se zastavil na všech místech, která slouží jako provizorní útulky pro nevítanou hudbu a přispívají k její větší mučednické slávě. Hala na Vodově, Rondo, Bobycentrum a jako poslední zastávka Stadion na Kounicově ulici. Tam by se k pohřbu mohly připojit ještě marné sny o návratu.
Pokud má být město opravdu městem od a až do z, potřebuje kromě patologických nezbytností také něco navíc. Nestačí, když funguje kanalizace, musí v něm být život. A když ta naše slavná Kometa nepostoupila do play off, možná by byl čas se zamyslet i nad něčím jiným, než jsou pomníky z písku na náměstí Svobody. Žije tu hodně lidí, kteří svou prací přispívají k tomu, aby Brno žilo. A i když se nám nemusí líbit to, co zrovna dělají, přinášejí mnohem víc podnětů než pasivní konzumenti lidové zábavy.
Město, které má problémy s parkováním, je možná nepohodlné. Ale město, které má problémy s pochopením funkce kultury pro svůj život, je trapné. Nejde tu samozřejmě zdaleka jenom o koncertní sál, to už je pouhý symbol. Lidí, kteří jsou úspěšní a ví se o nich daleko za hranicemi Brna i republiky, tu najdeme nemálo. Řada z nich má ale oprávněný dojem, že o ně jejich vlastní město nestojí a nemají se v něm kam uchýlit. A kdyby své umění či podnikání přemístili jinam, nikdo tu po nich truchlit nebude. Dovedu si představit budoucnost Brna mnoha způsoby, ale ať už se s ním stane cokoliv, neměl by z něj být hřbitov myšlenek. Pěkné, tiché místo, kde se nic neděje.
Foto: vrchol AZ Tower, Martin Habáň
Zatím nebyl přidán žádný komentář..