Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.
Klášter Eberbach
„Je to skutečně velká prestiž, že nás na tuto mezinárodně ceněnou akci už třiadvacet let zve Michael Herrmann, tedy umělecký a výkonný ředitel přehlídky,“ uvedl sbormistr Petr Fiala. A právě Hermann, který největší soukromě financovaný hudební festival Evropy v roce 1987 založil a dodnes jej vede, brněnské festivalové vystoupení před dvěma tisíci posluchačů osobně zahájil. Už před časem došlo také k jiné umělecké symbióze. Na proslulý festival Rheingau, který se koná vždy od června do září a nabízí na 150 koncertů, jezdí známý brněnský sbor vedený ředitelem Fialou spolu s Filharmonií Brno od roku 2005 a to téměř bez přerušení. Většinou přiváží ty největší vokálně symfonické kusy jako Carmina Burana, což je prý vůbec nejoblíbenější Herrmannova skladba, jak prozradil Fiala.
Michael Herrmann při zahájení koncertu
Velký zájem je tady ale o českou hudbu a speciálně o Dvořáka, jehož Requiem tady obě brněnská tělesa už uvedla a na příští léto už sem mají nasmlouvanou neméně působivou a žádanou Stabat Mater. Ostatně Dvořákův portrét je také součástí letošní výstavy a dotváří atmosféru středověkého cisterciáckého kláštera, v němž se natáčel slavný film Jméno růže a kde ve sklepích u obrovských středověkých lisů zraje jeden z nejslavnějších ryzlinků světa. Festival zasahuje region Reingau od Frankfurtu přes Wiesbaden až po údolí středního Rýna. Místem konání jsou kulturní památky jako klášter Eberbach, kde vystupují brněnští umělci, zámek Johannisberg, zámek Vollrads a Wiesbaden Kurhaus, vinařství a historické kostely.
Hessenský Rheingau je festival s obrovskou tradicí a skutečně velkým renomé, stačí nahlédnout do letošního katalogu na orchestry a dirigenty, v jejichž sousedství brněnští letos hráli: Gustav Mahler Orchester, Gewandaus Orchester, Oslo Philharmonic a další. „Na angažmá se vždy domlouváme už s dvouletým předstihem. Letos to byl opravdu velmi prestižní kus. Mahlerů na festivalu zazní více, ale jeho Druhá symfonie je z nich nejvelkolepější,“ komentovala jedinečné vystoupení ředitelka brněnského orchestru Marie Kučerová. V chrámovém prostoru se specifickou akustikou byl podle ní zvuk kompaktní a vyrovnaný, ačkoli pro hudebníky bylo velmi náročné uhrát celý obrovský kus bez pauzy a při vzdálenostech na největším pódiu, které kdy v bazilice postavili, a navíc ve vysoké letní vlhkosti. „Klobouk dolů před všemi hudebníky a zpěváky,“ dodává Kučerová. V odsvěcené bazilice využívané jako mimořádný koncertní sál stojí pódium i se stupni pro sboristy celoročně na místě historického presbytáře.
„Tímto vystoupením se mi plní opravdu velký sen. Já si vždy moc přála zpívat právě Mahlerovou Druhou. Dostávám se k ní ale vůbec poprvé,“ svěřila pěvkyně sólového partu Pavla Vykopalová. Přes noc ke světlu, od tryzny a smrti v pochmurné první větě až po zářivou pátou, závěrečnou větu, v níž teprve zaznívají dvě ženská sóla: to vše hudebně značí cestu Mahlerovy symfonie Vzkříšení. K posluchačské recepci tohoto mimořádného díla ale v prostorách velké kamenné stavby přispívá i celé spirituálně prosycené místo prastarého kláštera cisterciáků, obklopené nekonečnými vinicemi rýnského ryzlinku.
Jak bylo naznačeno, s monumentálním Mahlerovým dílem vstoupí do své 68. sezony brněnští filharmonikové opět pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Pro něj to bude šestá sezona v čele orchestru. Velkolepé zahájení se Vzkříšením se odehraje 14. září v Janáčkově divadle. ČFSB je podle Kučerové přirozený partner i velká výhoda: „Zdaleka ne všude je v jednom městě takto silné umělecké spojení. Je to pak pro obě strany velké plus při nabízení a vyjednávání projektů. Pokud to jde, snažíme se pak takto nastudované kusy uvést i v Brně. Byla by škoda, kdyby taková hudba zněla jen při společných zkouškách v malém Besedním domě.“ A tak určitě neváhejte a nechte se v půli září pohltit Druhým Mahlerem, který pro svoji monumentalitu není často nasazovaný, ale je neskutečně moderní a při kterém podle ředitelky Kučerové možná občas zapomenete i dýchat...
Zatím nebyl přidán žádný komentář..