Budoár staré dámy – Kostřičky

22. říjen 2020, 2:00

Budoár staré dámy – Kostřičky

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.

Vtípil písně Marty Kovářové a jejích spoluhráčů slyšitelně posunul. Neznamená to samozřejmě, že by bylo na novém albu všechno jinak. Především rocková energie spojená s typickým „nervním“ rytmem je znatelná od první skladby A než tě opustím až po závěrečnou s názvem Přibitý (Dobře si přece žiju). Sestava samotné skupiny se od minulého alba nezměnila. Rytmická dvojice Tomáš Ergens (baskytara) a Ladislav Šiška (bicí, perkuse) pohání písně dopředu s tím, že vedle neoddiskutovatelné přesnosti a sehranosti stále počítá s účelnými nepravidelnostmi, stoptimy a jinými překvapeními uvnitř skladeb. Kytary Marka Laudáta dál zůstávají tmelem, kterým propojuje výrazný hlas zpěvačky Marty a rytmické „spodní proudy“. A přece je zde leccos jinak. Nejde pouze o relativně velký podíl hostujících muzikantů včetně Broňka Šmida na fagot, Pepy Hřebena na trubku nebo ženských hlasů Lucie Krpalové (Prune) a Vladivojny La Chia. Sám producent Vtípil do jednotlivých písní dohrál křídlovku, foukací harmoniku, housle a další nástroje, své místo zde mají samply, syntezátor, výrazné piano i méně obvyklé „perkuse“ jako dřevěný trám. Producentský zásah však není slyšet jen ve volbě a kombinaci barev. V písni Písek například Vtípil naprosto rozbíjí očekávatelnou „rockovou“ strukturu písně a celek posouvá blíže k současné elektronické scéně.

S hudebním posunem – a možná s jinou technologií mixu (opět Tomáš Vtípil) – jako by se lehce měnilo i zabarvení zpěvaččina hlasu. Marta Kovářová sice zůstává v artikulaci a expresivitě sama sebou, ale zároveň se místy jakoby více posouvá k poloze Ivy Bittové v kapele Čikori. Toto – jakkoli nepřesné – srovnání podtrhuje použití křídlovky nebo trubky v některých skladbách. Nové a méně obvyklé kombinace nástrojů mimochodem albu a vůbec novému zvuku Budoáru prospívají – viz Pustopad s fagotem, zajímavou hrou perkusí a smíchem jako nástrojem svého druhu.

Budoar stare damy_kostricky

Dala-li se minulému albu vytknout jistá textová nesourodost (hudebně ovšem byla Sůl semknutější než novinka Kostřičky), tentokrát si lze užívat neotřelých obrazů Lubora Kasala od začátku až do konce alba. Důležitým tématem současného dvorního textaře Marty Kovářové je tělesnost – nikoli ve smyslu erotickém, ale spíše živočišném. „Brouci-hemžíci běhají ve mně. […] Už dlouho si ze sebe tahám / jenom samé kostřičky.“ „Tak sem lezou tělo z těla všechna zvířata / zadávená sežraná a zase znovu počatá.“ „Aby ti mé / vykrmené krákorání / nakrabacené na koberci / svléklo prsty z nohou / a nohy z těla / a tělo z hlavy.“ „Z rosy vytečou moje vosy / vypískne užovka-píšťala.“ „Bambule kulichy zmijovky hadi na sněhu / průsvitní ještěři spouštění z okapů.“ „Slimák se tu plazí plazí / senem lesem kolomazí.“ Co citát, to jiná píseň. A přitom jako by veškeré to plazení a hemžení bezobratlých, plazů i dalších živočichů s kostřičkami i bez nich, případně i oživlých předmětů odpovídalo hudební složce alba. Trhavý rytmus, zpěv s důrazem na každou jednotlivou dobu (Něco z Apokalypsy), proplétání jednotlivých nástrojových linek – to vše jako by korespondovalo s Kasalovými poetickými obrazy, které si lze představit i v podání některého ze starých mistrů-malířů v čele s Hieronymem Boschem.

Není třeba si klást otázku, zda jsou hlavním spojujícím prvkem alba právě Kasalovy texty, nebo spíše Vtípilova produkce a – zřejmě ještě více – postprodukce. Právě propletení toho všeho dohromady včetně aranžérských nápadů dělá z Kostřiček opravdu výrazný počin na české hudební scéně. Tvrzení o tom, že rocková hudba se nemá příliš kam rozvíjet, boří Budoár staré dámy s Tomášem Vtípilem v několika různých směrech. O to zajímavější bude sledovat další vývoj kapely. I kdyby se totiž příště rozhodla pro návrat k syrovějšímu rockovému zvuku s menším podílem postprodukce, dá se předpokládat, že alespoň „kostřička“ letošního projektu v budoucí tvorbě zůstane patrná.

Budoár staré dámy – Kostřičky, vydavatel: Indies Scope 2020. 12 skladeb, celková stopáž: 42:22

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více