Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.
Kapelu založil avantgardní divadelní režisér Vladyslav Troitsky roku 2004 v kyjevském centru současného umění DAKH. Od té doby vydala šest zvukových nosičů. Hudebníci koncertující během války na Ukrajině s sebou pochopitelně nesou emoce s válkou spojené. Jejich poslání je stručné a jasné: NO WAR. STOP PUTIN.
DakhaBrakha je vše, jenom ne konformní lidová kapela. Hudba pramení z ukrajinské tradice, nastavuje však zrcadlo současné společnosti, otevírá nové možnosti a nebrání se zvukovým ani hudebním experimentům. Základní instrumentální obsazení: harmonika – Marko Halanevych, violoncello – Nina Garenetska, bicí – Olena Tsybulska a klavír – Iryna Kovalenko, doplňují djembe nebo například zhaleika (dechový nástroj klarinetového typu vyrobený z rákosu a kravského rohu). Nejen v nástrojových, ale i hudebních experimentech rezonuje kulturní a umělecké osvobození hodné tvůrčí invence 21. století. Hudba těchto tvůrců je prostoupena lidovou tradicí, ve které hledají nová východiska, propojení s přírodou i současnou hudbou. Ve stylu svého přednesu mísí charakter soudobé populární hudby s charakterem lidovým. Tříhlasou polyfonii doplňuje Marko Halanevych svým příznačným zpěvem ve vysokých polohách.
Koncertu nechyběla teatrálnost pro DakhaBrakha vlastní. Ženy měly na hlavách vysoké vlněné kuželovité klobouky zvané kučma – jeden z výrazných symbolů kapely. Doplněny byly stylizovanými kostýmy na způsob ukrajinského lidového oděvu. Atmosféru dané skladby podtrhovaly působivé vizualizace promítané na plátno v pozadí. Jeviště se tak na chvíli ocitlo například v troskách válkou zničených bytových domů.
DakhaBrakha sami sebe označují jako etno-chaos, což je příznačné zejména pro jejich tvorbu z předválečného období. V současnosti se však zaměřili mnohem více do středu ukrajinské kultury. Pomocí koncertů veřejnosti předávají jasnou zprávu o své válkou zasažené zemi. Trojice žen umí ve svých písních vyzpívat nářky. Skrze hudbu DakhaBrakha vyjadřovali skutečnou lítost nad zahynulými dětmi, manželi, příbuznými,... Po bolestných písních však nechyběly ty, které hojily rány a harmonickými souzvuky hladily duši posluchače. Taková hudba si neklade za cíl manipulovat, šokovat či fascinovat, pouze nastiňuje obrazy současnosti. Hudebně i vizuálně DakhaBrakha vystihli hranici, kdy je třeba zmírnit a zklidnit notu, aby posluchač neodcházel z koncertu skleslý. Slzám se však ubránil málokdo. Působivé polyfonní zpěvy mířily ze srdce přímo do srdce.
Česko, Slovensko, Maďarsko, Řecko, Německo, Francie – to je výčet zemí, kde kapela koncertuje během prvních deseti prosincových dní. Jejich následující itinerář je v podobném tempu, což svědčí o velkém odhodlání umělců šířit toto válkou dotčené poznání a dál získávat finanční prostředky na obranu své vlasti.
Kvarteto ze svobodné Ukrajiny, jak sami sebe označují, svým posluchačům zprostředkovalo řadu silných emocí. Z kořenů ukrajinské lidové hudby DakhaBrakha vystupuje do koruny našeho století, aby ukázala její současný obraz i citlivý kompromis mezi modernou a tradicí. Přesto je každá jejich skladba originálem.
V písních bylo řečeno vše. Ukrajinská hrdost, přesvědčení nevzdat se i snaha zvítězit, nebo zemřít za svobodu Ukrajiny.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..