Dan Vertígo: #DNVRTG

Dan Vertígo: #DNVRTG

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.

Z písní se sice nevytratila živelnost (Pokecal jsem s bezďákem je punková až až) ani hospodská interpretační „přibližnost“, posílená občasným použitím akordeonu, ale celkově je z alba znát koncepční práce a snaha zvýraznit klady a vhodně zahladit nedostatky. Zatímco při živém hraní na ulici může naléhavý Vertígův hlas, který neřeší stoprocentní intonaci, zaujmout, při intimním poslechu na sluchátka by na ploše čtyřiceti minut zřejmě nudil. Toto riziko písničkář lehce zažehnal nejen výběrem pestré škály svých doprovodných nástrojů (sám obsluhuje na albu kytary, basu, klavír, akordeon, rytmické nástroje…), ale také spoluprací s hosty. Mezi nimi figurují saxofonista Matouš Hamerník, trumpetista Petr Bárta, bubeník Vojta Bořil (Už jsme doma) nebo hráč na cajón Jakub Vašica (IAN). Jejich účast je píše střídmá – posluchač nemá pocit, že je přehostováno –, ale na druhou stranu právě drobné vstupy vyjmenovaných nástrojů velmi napomáhají desce k pestrosti. Album se tím pádem pohybuje na škále od čistě akustického folku, blížícího se hraní na ulici, přes drobné výlety k už zmíněnému punku nebo reggae (Babička utíká, šalinu nestíhá) až po koketování s popem (Větrníky) a elektronickou hudbou (Nad Letnou).

Jako textař se Dan Vertígo v nostalgických momentech ocitá na hraně parodie („Jak už to tak bývává […], chybí mi bývalá lá la lá la lá la lá…“ – Vetrníky), jindy řetězí asociace („Když prší, padají trakaře / tak pojďme si je nasbírat / takovej trakař se dá zpeněžit“ – Prší) nebo ze sebe vyzpívává generační pocity („Ležíme v posteli, čumíme na reklamy“ – Šťastní a veselí). Nad tím vším však stojí jeho pozoruhodný pozorovatelský talent, díky němuž znějí i ty nejbanálnější příběhy zajímavě. Vertígova městská krajina – brněnská s Mendlákem nebo pražská s Andělem – je plná zajímavých postaviček (babička, rastaman, bezdomovci, revizoři a také pověstná Holubí letka…). Stejně důležité je ale také pozorování krajiny z vlaku, krajiny s kostely na kopci, planoucími ohni a kočkami skákajícími z oken (Koně a strašáci). A do třetice k tomuto pozorovatelskému talentu patří i představy, „jaké by to bylo, kdyby…“ („Kéž by tak na chvíli neexistovali žádní lidé…“ – Nad Letnou).

Asi nejzajímavější je na albu napětí mezi zdánlivě nevybouřeným „mladistvým“ projevem, ledabylostí zpěvu, použitím „inferiorní“ slovní zásoby (bezďák, kozy) na straně jedné a stále se opakujícím tématem stáří a konce života na straně druhé. Babička, která nestíhá šalinu, kontrastuje se skupinou mladých černých pasažérů. V písni Šťastní a veselí se nám z dálky chichotá podzim života. Píseň Underground je o tom, co bude, „až budu starej pán, budu chodit s nosičem na jídlo“. A vlastně i děda, který se mihne v písni Větrníky, nebo starej pán, který jde v písni Koně a strašáci sadem jabloní, jsou možná pro celé album důležitější, než se zdá na první poslech. Nespoutaný živel Dan Vertígo vlastně natočil desku, která propojuje generace. Citlivé album, na kterém se pod slupkou punkového přístupu (s formálními „drobnostmi“, jako je dodržování přízvučných dob, si Dan hlavu neláme a některé rýmy jsou – řekněme – docela primitivní), skrývá řada detailů, které stojí za pozorných poslech a zamyšlení. Ale je také možné, že se všem těmto pokusům o interpretaci Dan Vertígo, slovy své písně, jen „z dálky chichotá“. V každém případě se jeho tvorbu vyplatí dál sledovat.

Dan Vertígo – #DNVRTG: Vlastní náklad 2019. 12 písní, celková stopáž: 40:21

Dan Vertigo/ foto Kamil Coufal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Nejčtenější

Kritika

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více