J.A.R. přivezli do Brna novou desku a vyprodali Flédu

J.A.R. přivezli do Brna novou desku a vyprodali Flédu

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.

J.A.R. vznikli symbolicky 17. listopadu 1989 a jejich první dvě alba Frtka a Mydli-to! byla laděna spíše do rocku kombinovaného s rapem. Spolu se třetí deskou Mein Kampfunk se jejich zvuk posunul spíše do funkové sféry a s vydáním alba Homo Fonkianz se v ní definitivně usadil. Tato nahrávka vznikla v desetičlenném složení: Roman Holý – klávesy, duo akademických raperů – Oto Klempíř a Michael Viktořík, Dan Bárta – zpěv, Miroslav Chyška – kytara, Robert Balzar – baskytara, Bady Zbořil – bicí, Radek Kašpar a František Kop – saxofony a Filip Jelínek – trombon. V této sestavě kapela nahrává a vystupuje dodnes.

Sobotní show zahájili J.A.R. titulní písní z nového alba Jezus Kristus Neexistus? a poté zahráli sérií písní, která střídala kusy z posledních dvou nahrávek s těmi staršími. Od prvního tónu koncertu muzikanti ukazovali, že je tato kapela opravdu výběr toho nejlepšího, co na české populární scéně lze najít. Dan Bárta uchvátil naprosto dokonalou intonací v předepsaných zpěvních partech, které nejsou vůbec jednoduché, ale také v několika scat sólech. K tomu zvládal obsluhovat i pár bong a cowbell. Ačkoliv je doména dua Oto Klempíř a Michael Viktořík především rap, který zvládali skvěle, občas i oni nějakou linku zazpívali a rozhodně ne špatně. Rytmická sekce Badyho Zbořila a Roberta Balzara skvěle udržovala groove, poskytovala základnu pro zbytek kapely a dokázala roztancovat nejednoho diváka. Druhý ze jmenovaných dostal prostor na sólo v písni Zhublas a ukázal tak i svoji technickou zdatnost. Sólo neslo několik prvků jazzové hudby, které by se dalo označit za Balzarovo primární pole působnosti. Na něj plynule navázal Miroslav Chyška a ve svém kytarovém sólu ukázal, že si umí velmi dobře hrát s tónem a má skvělý smysl pro melodii. Trio Splash horns - ve složení Filip Jelínek, Radek Kašpar a František Kop - silně rytmizovanými a intonačně naprosto bezchybně zvládnutými dechovými harmoniemi kapele dodalo šmrnc. Výrazně jí přidalo na zvukové i rytmické barevnosti. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout výkon Romana Holého, který je nejen autorem hudby k většině repertoáru J.A.R. ale také svými klávesovými party výrazně dotváří charakteristický zvuk skupiny. Během koncertu obsluhoval několik nástrojů od hammondových varhan po různé syntezátory. Při varhaním sóle v písni Žárlíme na Romana ukázal, že má pro hudbu nejen skvělý cit ale i velmi dobrou techniku. Celkově byli J.A.R. výborně sehraní a předvedli, že mezi nimi stále funguje skvělá chemie.

O komunikaci s publikem se jako obvykle starali hlavně Klempíř, Viktořík a Bárta, ke kterým se občas přidal i Holý. Prostor mezi jednotlivými písněmi vyplňovali sarkastickými narážkami a vtipy, které si utahovaly ze současného světa, z publika, ale také z nich samotných. Nechybělo ani obvinění diváků, že si koncert málo užívají a že na tom čtvrtečním bylo publikum odvázanější. To byl ovšem spíše pokus o jejich ještě větší nabuzení, neboť obecenstvo dávalo kapele svůj obdiv velmi jasně najevo. Posluchačům se tak dostalo jak skvělého hudebního zážitku, tak i pobavení, které sice nebylo primárním důvodem k návštěvě, celkovému dojmu však jistě přidalo plusové body. Dokonce i malá chybka v podobě špatného začátku písničky Už mizí pryč... je Hanka byla s úsměvem okomentována, že se jedná o teprve třetí koncert tour a ve výsledku to show nijak neublížilo. Michael Viktořík na pódiu navíc předváděl různé taneční kreace a při písni Zhublas si vyhrnul triko a hrdě si poplácával na břicho, což vyvolalo bouřlivé ovace.

Koncert se vyznačoval velmi zdařilým zvukem. Brněnská Fléda má pro akce tohoto typu výbornou akustiku (v tom se liší například od pražské Lucerny, kde J.A.R. celé turné zakončí). Těchto brněnských dispozic zvukař dokázal skvěle využít. Ačkoliv se celkový zvuk vyznačoval velmi silnými basy, bylo to stále v unesitelné míře a diváci si tak mohli naplno užít Balzarovy skvělé hry. Kromě lehce silnějších basů byly nástroje a zpěvy výborně vyvážené a žádný z nich se v celkovém mixu neztrácel. Textům bylo až na pár míst velmi dobře rozumět, což rozhodně nebývá samozřejmostí. Zvukař odvedl bravurní práci. Skvělé atmosféře pomohla také světelná show, která se sice nevyznačovala velkými efekty, skvěle ale podpořila, co se odehrávalo na pódiu.

J.A.R. divákům pravidelně dokazují, že mají stále co nabídnout, a to jak v nahrávání (obě poslední alba jsou velice zdařilá), tak při živém hraní. A ačkoliv se jedná spíše o příležitostné setkávání muzikantů (všichni členové účinkují i v dalších projektech) pořád působí velmi energicky a jejich sehranost je naprosto dokonalá. Koncertu by se dal vytknout fakt, že z nového alba, k němuž J.A.R. jede turné, mohlo být zahráno více než pět písní. Několik z těch nejzdařilejších bohužel na Flédě nezaznělo. Na druhou stranu dostaly prostor písničky starší, které někteří diváci mohou preferovat. Setlist je ale samozřejmě otázkou osobního vkusu a kvalitu výstupu to nesnížilo. J.A.R. předvedli skvělou show, kterou jim diváci opláceli bouřlivým potleskem po každém čísle.

Setlist:

Jezus Kristus Neexistus?

Pap muziek

Metamegamastítko

Už mizí pryč je... Hanka 

Reggay

Sláva nazdar výfetu

Superpéro

Zhublas

Poslední rváč

Fjůča

Žárlíme na Romana

Jsem pohodlný

Potomek Prahy

Stability

Přidavky:

Ještě se připlazíš

Bulhaři

Ťo ti ťo

J. A. R., Fléda, 21. října 2023

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více