Květy – Květy Květy

6. leden 2021, 1:00

Květy – Květy Květy

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?

„Alba předtím byla o lásce, ale tohle je nejvíc,“ říká Kyšperský, který je opět výhradním autorem písní. A skutečně. Skladatel a zpěvák, který podstatnou část roku trávil v izolaci, bez kapely, bez týmu spolupracovníků, zpívá: „Kdyby si se vdávala bosá / trávou jemný nohy přikrytý / chci tam být, ve stínu…“ „Bylo by pěkný mít děti s někým, jako jsi ty…“ Nebo – což je možná nejoriginálnější milostný song desetiletí: „Zatímco probíhá zkouška sirén / Tak já se láskou dusím / Jako když polykám polystyren / a cpu si to pusy ty největší kusy.“ Navíc vedle těchto jasných citových vyznání album obsahuje další dialogy s osobou druhého pohlaví, zčásti zašifrované, zčásti zahalené mlhou nevědomí – prostě útržky možná skutečných momentů, které M. E. K. někdy v minulosti prožíval. Z některých přímo mrazí („Vrháme na sebe nože / mikrovlnka ohřejvá jídlo, zítra bude pohřeb“), ale netřeba je rozklíčovávat. Napsat skutečně silný text „o vztazích“ je mimořádně náročné, všechno už bylo řečeno a ani parodie na lásku/pásku dnes už nezaujmou. Kyšperskému se to podařilo a jeho milostné písně jsou stejně silné jako ty o stárnutí a zrání nebo o školním fotbalovém utkání.

Ale zpět k hutnému zvuku alba. Ten je samozřejmě dán další změnou obsazení v kapele od posledních dvou alb (vydaných v jednom roce) Komik do půl osmé a Spí vánoční pták. Mezitím kapela – ještě ve třech, i když s hosty – experimentovala na dvou žánrově rozdílných albech projektu YM: na country desce Martina Kyšperského Lorenzovi hoši a na elektronické „sólovce“ Aleše Pilgra Japonec. Sólovou desku Solárium vydal také Ondřej Kyas. Martin produkoval dvě výborná alba Jana Fice, psal texty Lence Dusilové, nahrál instrumentální desku s projektem Dula, spolupracoval s Jakubem Čermákem na rapové desce Lament… A zatím Aleš opustil dlouholetou pozici bubeníka a přešel ke kontrabasu, zatímco nového hráče na bicí Květy našly v téměř o generaci mladší Jakubu Kočičkovi. Ondřej Kyas dál hraje na klávesy a syntezátory jsou na novince stejně důležité jako třeba na Komikovi. Ale více hraje také na kytaru a právě souhra dvou kytar s klávesami je pro nový zvuk Květů příznačná. Šíleně rychlá jízda albem, uvedená písní Do tmy, nás tak vede od výrazně elektronických pasáží (Turné v Polsku), přes kombinaci elektroniky s výraznou živě hranou basovou linkou (Koňýku) nebo elektrorock (Kinedryl) až po hodně rázné rockové pasáže (závěr písně Voskovec v Americe).

Martin Kyšperský o nových písních také říká: „Píšu v těch písních dopisy hlavně sám sobě, abych nezapomněl, co jsem dělal za poslední dvě dekády, koho jsem miloval a s kým to nevyšlo.“ Při poslechu můžete mít pocit, že cosi z alba, jen trochu jinak, jste už slyšeli. Některé rytmické vzorce nebo vedení vokálů v písni Okolí špitálu skutečně evokují cosi z kapelní minulosti. Styl kapely se sice mění, ale pochopitelně stojí na určitých základech a je dobře, že jsou Květy stále Květy, jakkoli hutní a mění témata písní. Jsou tu i podobnosti v textech: jednak strukturální („Kdyby si se vdávala nahá…“ na začátku písně Koňýku rytmicky připomíná „Kdyby tvoje oči nesvítily…“ z dávného hitu Opustit Bystroušku), jedna přímo tematické („Král umírá, umírá král samby / z pevniny dětství“ v písni Nekonečný a píseň Umírá trpaslíků král z Kyšperského sólovky Svetr). Jsou to podobnosti téměř jistě nezamýšlené, ale krásně dokreslují autorovu snahu ohlížet se na albu za minulostí. Květy tedy vlastně natočily úplně novou, na současné sestavě postavenou nahrávku, která je zároveň syntézou jejich úspěšného tažení hudební scénou v posledních letech. Květy Květy jsou díky tomu všemu jedním z jejich nejsilnějších alb vůbec.


Květy – Květy Květy, Indies Scope 2020. 11 skladeb. Celkový čas: 42:23

Květy/ foto FB kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více