Lenka Dusilová a Cotatcha Orchestra spřízněni elektronikou

10. říjen 2022, 1:00
Lenka Dusilová a Cotatcha Orchestra spřízněni elektronikou

V hlavě bandleadera Jiřího Kotači se před čtyřmi lety při odpočinku a promýšlení dalšího muzikantského směřování vlastního bigbandu v jedné kavárně v Rize zrodil nápad na spolupráci s Lenkou Dusilovou. Šlo vlastně jen o další logický krok v hledání vlastní osobité autorské tvorby, víceméně nadžánrové cesty se stále větším důrazem na možnosti elektronické hudby. Že by mohlo dojít k porozumivé spolupráci a vzájemnému obohacení, rozhodně stálo za pokus. První náznak se objevil už na předloňské debutové desce, kde Lenka Dusilová hostovala ve skladbě Billy´s Pilgrimage. Potom přišel covid a s ním omezení koncertních možností. Stejně jako mnozí jiní komponisté využili Jiří Kotača a dominantní autorská osobnost bigbandu pianista Martin Konvička čas koronavirové uzávěry veřejných produkcí k rozpracování nových skladeb; na neformální jam session se v zimě 2021 sešli právě s Lenkou Dusilovou, pro kterou bylo setkání i autorskou výzvou.

První výsledky slibné spolupráce nabídl právě říjnový koncert v Divadle Husa na provázku, který kapelník s mírnou nadsázkou označil za první společné vystoupení (platilo to pro Českou republiku – poprvé před publikem vystoupili společně už na bratislavském festivalu City Sounds právě s Billy´s Pilgrimage). První vlaštovkou budoucí autorské a interpretační kooperace byla také nahrávka koncertního provedení alba Bigbandová elektronika pro ČT Brno (vysílala ČTart loni v květnu).

cotatcha_orchestra_a_dusilova_foto_michal_sykora_01

Pečlivý a dobře dávkovaný selfpromotion na rozhlasových vlnách i na sociálních sítích se Jiřímu Kotačovi a jeho bandu více než vyplatil. Takřka do posledního místa zaplněný velký divadelní sál netrpělivě vydupával a vytleskával avizované umělce už krátce po čase oficiálního zahájení koncertu. Nedočkavost byla přesvědčivě zažehnána hned prvním hudebním číslem – skladbou Sen Sei autora Martina Konvičky z již avizovaného debutového alba kapely. Parádní sehranost od prvních tónů dávala tušit, že muzikanti se na setkání s publikem těšili (stejně jako diváci na „svůj“ big band naživo) a nepodcenili nazkoušení programu. Přesto v něm ku prospěchu věci nechyběla ani radostně živelná improvizace sólistů (v prvním čísle Marka Kotači na altku). Album Bigband Electronics slavilo úspěch u hudebních publicistů i v nejrůznějších anketách jazzových nahrávek (např. Česká jazzová sklizeň), ale k provedení před živým publikem doposud nebyla příležitost. Když se konečně otevřela, kapela ji naplno využila. A Lenka Dusilová byla nejen ozdobou a „tažným koněm“, ale rovnocenným spoluhráčem.

První tři skladby ovšem patřily hráčsky bigbandu a jeho sólistům (Nerf Nitro Throttle Shot Blitz – Radim Hanousek basklarinet, Kristian Kuruc bicí, A Very Old Lady Driving a Ferrari – trombon a bicí) a autorsky Martinu Konvičkovi. Pak nastoupil hvězdný host a přispěl skladbou z „andělského“ alba Řeka – Padá déšť. Hned napoprvé Cotatcha Orchestra osvědčil, jak citlivým organismem je na backsidu. Hlas (nebo spíš vokál) Lenky D. nezanikal, ačkoliv vůbec netlačila na pilu, naopak krásně se prolínal s dechovou sekcí bigbandu. Následující „dvojskladba“ Composit už byla výsledkem spolupráce autorského tria Kotača-Konvička-Dusilová a kromě vokalistky dostali příležitost zazářit trombonista Jan Jirucha a Peter Korman na kontrabas. Pak se na playlist opět vrátily skladby z Bigbandové elektroniky: Modal Song Jiřího Kotači s jeho sólem pro křídlovku a výrazně elektronický Konvičkův Sardanapalm, jedna z nejpropracovanějších (skutečně velkokapelových) skladeb oceňovaného alba. Potom se opět k bigbandu připojil chvílemi jemný, chvílemi výrazný vokál rovnocenně doplňující party dechové sekce (Aksunim – zrcadlově Minuska Jiřího Kotači). Následovala Konvičkova novinková skladba Tsumaranai. Hodinový koncert uplynul rychle a skončil by náhle nebýt (logického) přídavku Billy´s Pilgrimage – tedy prvního společného počinu Lenky Dusilové a Cotatcha Orchestra na jejich debutovém albu.

cotatcha_orchestra_a_dusilova_foto_michal_sykora_03

Cotatcha Orchestra je mezi tuzemskými bigbandy (a vlastně i v evropském kontextu) nezaměnitelným originálem s velmi dobře rozpoznatelným soundem. Vymyká se jakýmkoliv pokusům o škatulkování. Vybírá si, co se mu právě hodí, nebojí se ani exkursů do popu či moderní artificiální hudby, ale nejen obsazením je kořeny stále pevně zakotven v jazzu. Výborná dechová sekce postavená na trojmocném rytmickém backsidu 3K (Konvička-Korman-Kuruc) je stále sehranější a zvládá široké žánrové rozpětí. Kapela už má na svém kontě řadu komponovaných pořadů se zahraničními i tuzemskými umělci a ve výhledu je několik dalších. Možná je čas na další album.

Foto Michal Sýkora

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce