Ludwig van Beethoven: život ve smyčcových kvartetech

30. květen 2016, 0:17
Ludwig van Beethoven: život ve smyčcových kvartetech

Sledovat životní osudy Ludwiga van Beethovena je stejně fascinující jako ponořit se do jeho hudby. Život jednoho z největších skladatelů všech dob se odráží v jeho symfoniích i klavírních sonátách, nejdůvěrněji ale ve smyčcových kvartetech. Ty jsou tématem letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae. Slovo má festivalový dramaturg Jiří Beneš.

Smyčcové kvarteto se v dějinách evropské hudby jako historický fenomén objevuje takříkajíc naráz – kolem roku 1760, což by samo o sobě nebylo nic tak neobvyklého, nebýt toho, že se stovkami skladeb takřka okamžitě stalo módou, dosáhlo dvacetiletým vývojem prvého ze svých vrcholů (Mozart) a zařadilo se trvale mezi nástrojovou sonátu a symfonii jako jeden ze tří hlavních projevů instrumentální hudby. Svou technickou i hmotnou přístupností přitom vycházelo vstříc nejširší amatérské praxi, skýtajíc hráčům i posluchačům prožitek ušlechtilé hudby, který byl většině z nich jinak těžko dostupný.

Nepopsatelný požitek z aktivní souhry v nejpřirozenější hlasové sestavě představoval ovšem jen jednu stranu toho, co hráčům skýtalo. Druhou stranou je paradoxně skutečnost, že právě nejoblíbenější forma domácího muzicírování se postupně stala prostředkem nejsložitějších sdělení skladatelova vnitřního života: skladby, jež vznikaly po tuctech na cizí objednávku, posloucháme dnes jako milníky, které vyznačují tvůrčí a někdy i životní dráhu svého autora. Počet Beethovenových smyčcových kvartetů se udává číslem šestnáct (nebo sedmnáct – Beethoven dodatečně oddělil od jednoho ze svých posledních kvartetů příliš objemné fugové finále jako další samostatnou skladbu); jejich sled je zároveň nejsouvislejším, nejvýmluvnějším a nejvíc vzrušujícím svědectvím o skladatelově lidské i tvůrčí pouti.

Mladému Beethovenovi, příchozímu z provinčního Bonnu do Vídně, tehdy hlavního hudebního města světa, stačilo pár let, aby se stal doslova módním oblíbencem hudbymilovného publika. První šesticí kvartetů, zahrnutou pod opusové číslo 18 a věnovanou knížeti Lobkovicovi, dovršil sotva třicetiletý právě na přelomu století přípravné údobí svého tvůrčího zrání a vykročil na vlastní stezku, po níž před ním ještě nikdo nekráčel. Smyčcový kvartet jako typ i jako forma je v opusu 18 na nejvyšší úrovni, k jaké ho dovedlo osmnácté století: původně nenáročný tvar domácí hudby, určený diletantskému muzicírování, vyspěl během necelého půlstoletí v pěstěný umělecký projev, nesoucí všechny znaky osobní výpovědi, aniž by se ovšem odcizil své původní intimní atmosféře a požitek ze souhry skýtajícímu určení.

Jinak je tomu už v dalším, třídílném Beethovenově kvartetním cyklu (opus 59, věnovaném knížeti Razumovskému, z roku 1806): kvarteto je v něm prostředníkem složitého subjektivného sdělení, protějškem k „objektivně“ formulované symfonii. Změny v tvaru a poslání skladby se ovšem nesetkaly s porozuměním u hudební veřejnosti, jež předtím tak nadšeně přijala Beethovenova prvá kvartetní díla; skladatel však objevil v kvartetu možnosti citlivého a složitého vnitřního záznamu, jaké mu nemohl poskytnout žádný jiný obor. stanovil tak už definitivně nové poslání komorní hudby v novém století a zároveň určil kvartetu jeho výsadní postavení.

Kvartet se pak v jeho díle objevuje vždy jako řešení vnitřní krize: v roce 1809 značí opus 74 (v Es-dur, Harfový) životodárný návrat k tvorbě po ochromení vyvolaném napoleonskou okupací Vídně (ta ovlivnila všechen Beethovenův další život víc, než se na první pohled zdá); o rok později pak zaznamenává opus 95 (v f-moll, Serioso) Beethovenovo dramaticky vůbec nejsevřenější dílo, komorní protějšek Osudové symfonie, hluboký otřes z posledního milostného zklamání.

Posledních pět kvartetů z let 1824–26 patří k Beethovenovu pozdnímu údobí, onomu tajemnému a nečekanému vzplanutí tvůrčích sil po řadě „psích let“ úpadku a deprese; po gigantických vzepětích Deváté symfonieSlavnostní mše píše stárnoucí a nemocný, vždy však znovu povstávající a neporazitelný bojovník Beethoven ještě tři, čtyři, pět obrovských kvartetních skladeb, vlastně šest opusových čísel (127, 130–133 a 135, jedno z nich patří vzpomenuté oddělené fuze), jako své poslední poselství, stěží už srozumitelné rozpravy s věčností o životě a smrti, stále se obnovující závazek pro každou další generaci interpretů a posluchačů, to nejvýznamnější, co kdy bylo v komorní hudbě vytvořeno.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více