Mošny: Dej si čas

28. leden 2020, 1:00

Mošny: Dej si čas

Vydá-li kapela nové album po deseti letech a nazve je Dej si čas, zavání to sympatickou sebeironií. Jenže co je to deset let proti prodlevám u jiných kapel, jejich fanoušci na novinku čekali osmnáct (AG Flek) nebo dokonce třicet let (Progres 2). U Mošen to prý bylo navíc tak, že nové album začalo vznikat už před pár lety, ale skupina na ně chtěla zařadit některé úplně nové písně, které potřeboval docvičit a docizelovat.

Mošny byly na brněnské folkové scéně fenoménem před dvaceti lety. V té době vyhrávaly nejprestižnější celostátní žánrové soutěže, tedy Portu i Zahradu. Za deset roků, které uplynulo od jejich pátého alba Kdyby zítra… (2009), se pak více než kapela proměnila hudební scéna. Nejenže dávno zanikl oblíbený pražský obchůdek s cédéčky U Náčelníka, který jako vydavatel minulou desku zaštítil. Dávno neexistuje druhy největší folkový festival Zahrada a řadu let již nevychází ani magazín Folk & country, do kterého autor těchto řádků psal recenzi na minulé album Mošen. Akustický nebo vokální folk má dnes také jiné postavení než před deseti, nebo dokonce dvaceti či třiceti lety. Dnešní doba přeje nadžánrovým pokusům, fúzím folku s elektronikou, stylovým crossoverům. A dokonce Spirituál kvintet, naše nejstarší folková kapela, kterou mohly mít Mošny po celou dobu jako svůj vzor, spěje ke svým definitivně posledním koncertům a k ukončení činnosti.

Do takových časů přicházejí brněnské Mošny po deseti letech nikoli s nezměněným stylem, ale dokonce s návratem do svých „starých časů“. Jestliže na minulé desce Kdyby zítra… skupina více než kdy předtím experimentovala s klávesami a s popovějším zvukem, tentokrát se vrací s čistě akustickou deskou, na níž jsou jedinými klávesovými nástroji akordeon a melodion v rukou kapelníka Jiřího Mrázka. S výjimkou citlivých bicích Petra Hladíka se kapela také obešla bez hostů (flétnistka Petra Kališová Václavíková, která dlouho figurovala na soupisce hudebníků jako stálý host, se už dávno stala plnoprávnou členkou kapely). Devízou skupiny zůstává pět výrazných sólových hlasů – dva mužské (vysoký Mrázkův a hluboký Davida Gregora) a tři ženské (Alena Milichovská, Kateřina Svobodová i Kamila Šebestová jsou členkami skupiny už od samého počátku v roce 1992).

Autorem původního repertoáru zůstává osvědčený Ivo Cicvárek, s nímž Mošny také spolupracují od 90. let. Mezi autory textů najdeme vedle Cicvárka také již osvědčeného Petra Sedláčka, dále Danielu Weber a nově také Ladu Šimíčkovou. Tentokrát s žádným autorským nápadem nepřišel nikdo z členů skupiny (v minulosti zkoušela textovat Alena Milichovská). Na tradici upravených spirituálů Mošny navazují dobře zvládnutou klasikou Wayfaring Stranger (česky jako Nadosah – s kontrastními hlasy obou zpěváků). Odvážnou, ale nikoli nezajímavou novinkou je a cappella verze Morituri te salutant od Karla Kryla, v níž jen trochu ruší prvoplánová nápodoba pochodových kroků.

O postavení skupiny Mošny na současné scéně vypovídá fotografie uprostřed pěkného bookletu alba. Sedm kamarádů sedí u kávy a to, že mají možnost být i po letech spolu, je pořád baví. Doba, kdy intenzivně objížděli festivaly, vyhrávali soutěže a desky točili v tříletých intervalech, je pryč. Dnes mají své rodiny, práci a další zájmy, ale hudba zůstala jejich důležitým koníčkem. A album, s nímž po tolika letech přicházejí před své fanoušky, je ve svém žánru vlastně velmi dobré. Návrat k akustickému zvuku a k určité nekomplikovanosti se vyplatil, texty psali zkušení autoři, stavět vokály se Mošny za ty roky naučily také velmi dobře. I když tedy vlastně Mošny nepřicházejí s ničím zásadně novým, avšak písně jako Vestoje, Africký večírek, Námořnice, Tichý hlas nebo skvělá Johanka od Petra Sedláčka (který je zde autorem nejen textu, ale i hudby) za poslech stojí. Před lety by z nich jistě byly festivalové hity. A právě koncentrace silných témat a řemeslně dobře zvládnutých skladeb s důrazem na vokály a akustický zvuk dělá z novinky Dej si čas jedno z nejlepších alb, která Mošny za dobu své existence natočily.

Mošny – Dej si čas; Vydáno vlastním nákladem 2019, distribuce: Indies Scope. 13 skladeb, celkový čas: 40:36

Mošny/ foto FB kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty.  více

Liane Sadler a Elias Conrad přivážejí do Brna intimní syntézu renesančních fléten a loutny. Pro své nástroje si upravují polyfonní skladby, rozličné taneční formy i airs de cour využívajíce historických technik improvizace, jako jsou diminuce či bastarda. Sadler & Conrad je souborem zařazeným do prestižního celoevropského projektu S-EEEmerging zaměřeného na profesionální a udržitelný rozvoj mladých souborů staré hudby. Do Brna přijíždějí na pozvání festivalu Concentus Moraviae, který je jedním ze dvanácti partnerů tohoto projektu. V rámci své rezidence vystoupí na koncertě cyklu „Barbara Maria Willi uvádí…“ 7/10 v 19 hodin v Konventu Milosrdných bratří.  více

Nejčtenější

Kritika

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více