Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.

Skupina album opět pojala jako konceptuální celek. Namísto fotografií herců v brněnských scenériích tentokrát v bookletu najdeme kresby Jindřicha Janíčka, které znázorňují astronauty – „členy kapely“ při jejich cestě „do vzdálených míst nejbližšího vesmíru“. Navíc někde uprostřed alba nepřipraveného posluchače překvapí zdravice Jiřího Grygara. Že má skupina Nevermore & Kosmonaut blízko k vesmírné tematice, vyplývá už z jejího názvu. Styčných bodů je však víc. Kytarista Pavel Karas, vedle Michala „Kosmonauta“ Šimíčka druhý služebně nejstarší člen sestavy, je vedoucím dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. A už první album skupiny z roku 2014 se jmenovalo Mezi planetami.

I když lze příběh vtělený do písní nového alba vnímat třeba jako sci-fi a v textech písní se objevují čárové kódy, vymazaná data a displeje, najde o žádné zveršované technicistní příběhy. Kapela v písních spíše než kličkování mezi planetami nadsvětelnou rychlostí řeší témata jako odloučení od domova, vzdálenost (reálnou i virtuální) mezi lidmi, samotu, nutnost odpočinout si sám od sebe nebo otázku, co vlastně před kým skrýváme. Jak vyplyne z písně Mezi pochybami, album je vlastně do značné míry o rozpínajícím se vnitřním vesmíru. Pokud nás tedy před dvěma lety Michal Šimíček pozval do Brna jako města svého dětství, které se v poslední době proměňuje, ale stále si zachovává svá kouzelná místa, tentokrát nás zve do svého „soukromého vesmíru“. A otázky, které klade v onom „divném“ roce 2020 s měsíci povinné izolace, zákazy nočního vycházení a s vyprázdněnými městy, dostávají nový význam.

Zmíněnou nominaci na Anděla získala skupina Nevermore & Kosmonaut v kategorii Folk. Vzhledem k důrazu na texty do folku stále patří, ale její zvuk se album od alba lehce proměňuje a vyvíjí. Posun k popu nebo poprocku se dal zaznamenat už u předchozího alba. Tentokrát je zajímavý spíše stylový rozptyl v rámci celé desky – od akustických folkových poloh přes pop nové verze písně Mezi planetami (oproti stejnojmennému albu doznala i změn v textu) až po tvrdší rockové pasáže. Kapela před natočením alba prošla výraznou proměnou, Šimíčka a Karase doplňují dva nováčci: baskytarista Vít Sklenář a zkušený bubeník Vladimír Třebický. Za klady, které přispívají k pestrosti alba, lze považovat nejen škálu rejstříků a efektů, které používá kytarista Pavel Karas nebo práci s baskytarou, ale také to, že se u pěveckého mikrofonu střídají hned tři členové kapely a že jednu píseň jako host zpívá Lada Šimíčková. Celkově od minulého alba (jsou-li údaje v bookletu skutečně kompletní) ubylo muzikantů i hostů, a přesto výsledek zní ještě o něco barevněji.

Při veškeré pestrosti alba a navzdory vesmírnému tématu samozřejmě kapela zůstává v určitých hudebních mantinelech zvolených žánrů. S rezervou tedy ani tentokrát nejde o nic víc než dobře zahraný a do detailů promyšlený pop nebo mainstreamový folk. Kdo hledá v hudbě experimenty, vydá se asi na cesty s jinými kosmonauty. Na albu XCR-9 občas něco i zatahá za uši, třeba slovní spojení „jako v knize Lema“ namísto správného „v Lemově knize“ nebo „v knize Stanisława Lema“. To by se sice nehodilo do rýmu, ale než mít text kostrbatý, je lepší jej úplně přepracovat. Pozitivní dojmy ovšem převažují. Už jen proto, že oproti jednoznačně důvěryhodnému Brnu si kapela na fiktivní cestě do vesmíru mohla vylámat zuby. To téma mohlo celé znít kostrbatě a vykonstruovaně – prostě téma pro téma. To se naštěstí nestalo a album XCR-9 opět funguje nejen jako sbírka písní, ale také jako souvislý celek, který klade řadu otázek a na některé z nich zajímavým způsobem odpovídá.

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9 / Písně do rakety, vydáno vlastním nákladem 2020, 9 písní a jedno intermezzo, celková stopáž: 33:03

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce