Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.

Skupina album opět pojala jako konceptuální celek. Namísto fotografií herců v brněnských scenériích tentokrát v bookletu najdeme kresby Jindřicha Janíčka, které znázorňují astronauty – „členy kapely“ při jejich cestě „do vzdálených míst nejbližšího vesmíru“. Navíc někde uprostřed alba nepřipraveného posluchače překvapí zdravice Jiřího Grygara. Že má skupina Nevermore & Kosmonaut blízko k vesmírné tematice, vyplývá už z jejího názvu. Styčných bodů je však víc. Kytarista Pavel Karas, vedle Michala „Kosmonauta“ Šimíčka druhý služebně nejstarší člen sestavy, je vedoucím dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. A už první album skupiny z roku 2014 se jmenovalo Mezi planetami.

I když lze příběh vtělený do písní nového alba vnímat třeba jako sci-fi a v textech písní se objevují čárové kódy, vymazaná data a displeje, najde o žádné zveršované technicistní příběhy. Kapela v písních spíše než kličkování mezi planetami nadsvětelnou rychlostí řeší témata jako odloučení od domova, vzdálenost (reálnou i virtuální) mezi lidmi, samotu, nutnost odpočinout si sám od sebe nebo otázku, co vlastně před kým skrýváme. Jak vyplyne z písně Mezi pochybami, album je vlastně do značné míry o rozpínajícím se vnitřním vesmíru. Pokud nás tedy před dvěma lety Michal Šimíček pozval do Brna jako města svého dětství, které se v poslední době proměňuje, ale stále si zachovává svá kouzelná místa, tentokrát nás zve do svého „soukromého vesmíru“. A otázky, které klade v onom „divném“ roce 2020 s měsíci povinné izolace, zákazy nočního vycházení a s vyprázdněnými městy, dostávají nový význam.

Zmíněnou nominaci na Anděla získala skupina Nevermore & Kosmonaut v kategorii Folk. Vzhledem k důrazu na texty do folku stále patří, ale její zvuk se album od alba lehce proměňuje a vyvíjí. Posun k popu nebo poprocku se dal zaznamenat už u předchozího alba. Tentokrát je zajímavý spíše stylový rozptyl v rámci celé desky – od akustických folkových poloh přes pop nové verze písně Mezi planetami (oproti stejnojmennému albu doznala i změn v textu) až po tvrdší rockové pasáže. Kapela před natočením alba prošla výraznou proměnou, Šimíčka a Karase doplňují dva nováčci: baskytarista Vít Sklenář a zkušený bubeník Vladimír Třebický. Za klady, které přispívají k pestrosti alba, lze považovat nejen škálu rejstříků a efektů, které používá kytarista Pavel Karas nebo práci s baskytarou, ale také to, že se u pěveckého mikrofonu střídají hned tři členové kapely a že jednu píseň jako host zpívá Lada Šimíčková. Celkově od minulého alba (jsou-li údaje v bookletu skutečně kompletní) ubylo muzikantů i hostů, a přesto výsledek zní ještě o něco barevněji.

Při veškeré pestrosti alba a navzdory vesmírnému tématu samozřejmě kapela zůstává v určitých hudebních mantinelech zvolených žánrů. S rezervou tedy ani tentokrát nejde o nic víc než dobře zahraný a do detailů promyšlený pop nebo mainstreamový folk. Kdo hledá v hudbě experimenty, vydá se asi na cesty s jinými kosmonauty. Na albu XCR-9 občas něco i zatahá za uši, třeba slovní spojení „jako v knize Lema“ namísto správného „v Lemově knize“ nebo „v knize Stanisława Lema“. To by se sice nehodilo do rýmu, ale než mít text kostrbatý, je lepší jej úplně přepracovat. Pozitivní dojmy ovšem převažují. Už jen proto, že oproti jednoznačně důvěryhodnému Brnu si kapela na fiktivní cestě do vesmíru mohla vylámat zuby. To téma mohlo celé znít kostrbatě a vykonstruovaně – prostě téma pro téma. To se naštěstí nestalo a album XCR-9 opět funguje nejen jako sbírka písní, ale také jako souvislý celek, který klade řadu otázek a na některé z nich zajímavým způsobem odpovídá.

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9 / Písně do rakety, vydáno vlastním nákladem 2020, 9 písní a jedno intermezzo, celková stopáž: 33:03

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce