Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Elektronická hudba

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Elektronická hudba

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimedia.

Elektronická hudba

Elektronická hudba, beaty a clubbing jedno jsou – to je ale jen malá část pravdy. Elektronická hudba tu byla dávno před clubbingem a v Brně se jí dařilo mimořádně dobře už v 60. letech díky osvíceným pedagogům na JAMU. Dávno předtím než se na rockových pódiích objevily syntezátory a sekvencery, dávno před tím, než měla počítač kdejaká kapela, dávno před prvními tanečními parties v nablýskaných halách i temných suterénech. Dnes je elektronika jedním z nejpronikavějších žánrů hudby, neobejdou se bez ní dance party ani současné opery. Elektronické beaty se zmocnily základů reggae i swingu, remixy jsou na denním pořádku, brněnští umělci dokázali prodat nástroje vlastní výroby do celého světa, jiní zase ozvučit starý pletací stroj. Skladatel Feruccio Busoni naznačil možnosti elektronické hudby už v roce 1907, ale ani při své fantazii a genialitě by se nejspíš nenadál, kam celá ta taškařice s obřími elektronickými varhanami jednou dojde.

Ve všem hledej elektroniku

Elektronická hudba protékala od svých začátků brněnským hudebním životem v několika proudech, které se v různých momentech prolínaly, dočasně spojovaly a zase rozcházely. Svým způsobem je tomu tak dodnes, ale zároveň se objevuje pořád víc tvůrců, pro které je elektronika stejným vyjadřovacím prostředkem jako kytara a používají ji podle okamžité potřeby.

Brněnský skladatel, producent a sound designér Tomáš Vtípil sice dovede hrát na housle a bývá slyšet i na ulici s akustickou kapelou Urband, ale jeho elektronické projekty jsou rozsáhlejší i slyšitelnější. Sám o sobě tvrdí, že „Tomáš výrobce je Vtípil hluku“, a jeho výrobní prostředky najdeme v sólových projektech atakujících z elektronické strany undergroundové kořeny, ale také v „opravdovém“ undergroundu první generace, tedy v kapele DG 307. Vtípilovy prostorové kompozice pro elektroniku a sbor se objevily i na festivalu Expozice nové hudby a v jeho tvorbě se svým způsobem objevuje po částech všechno, co k elektronické hudbě dneška patří – snad jenom s výjimkou vysloveně tanečních věcí.

bullerbyne_promo_fotoLuboš Mikula a Boleslav Březovský z hudební skupiny Bullerbyne. Foto archiv kapely

Nejdřív kompozice, potom beaty

Elektronika se v Brně začala koncepčně objevovat ve skladbách Miloslava Ištvana a Aloise Piňose. Jejich intelektuálně podložené a kompozičně promyšlené projekty měly samozřejmě daleko k tomu, co si pod elektronickou hudbou většina lidí představí. Jejich tehdejší práce ale byla součástí  „prvotního výzkumu“, na který pak mohli později navázat jejich žáci a také na něm mohly stavět zábavnější hudební žánry. Piňosovi a Ištvanovi v práci jistě pomohla i skutečnost, že v brněnském rozhlasu vzniklo v polovině 60. let Studio elektroakustické hudby. Tím byly položeny základy pro  elektroniku ve velkém hudebním umění – rock a alternativa si na první elektronické výboje musely ještě nějaký čas počkat.

Je ovšem těžké nevidět souvislost mezi elektroakustickými kompozicemi navázanými na abstraktní filmy, které tvořil Piňos s výtvarníkem Daliborem Chatrným, a pozdějšími komponovanými pořady skupiny Progres 2, které rovněž využívaly projekce. V případě Progres 2 jde ale ještě pořád o málo elektroniky  a příliš mnoho živého hraní – i když od Progresu zběhl k elektronické hudbě skladatel Karel Horký, známější pod jménem Daniel Forró.

Elektronika za železnou oponou

První elektronické projekty se objevují až mezi alternativními kapelami 80. let a mezi prvními byly Něco, co hýbe ušima, a Frontální porucha. Je ovšem taky třeba připomenout, že v 80. letech nebyla použitelná elektronika běžně dostupná, musela se draze kupovat v cizině za železnou oponou a navíc často ještě pašovat přes hranice.

Dokumentovat to může skupina Ser un Peyjalero, která si koncem 80. let přivezla ze západu syntezátor Roland D-50. Dnešní oldschoolová hračka byla tehdy horkou a drahou novinkou, Peyjalero ale byli jednou z kapel, která rychle pochopila, že i alternativní muzika potřebuje dobré nástroje, když má dobře znít. Syntezátor tvořil i v početném bandu s dechovou sekcí výrazný zvukový prvek a když vedoucí kapely Jiří Mare Nigrum ale v Brně o rok předběhla kapela Bullerbyne, která vznikla v roce 1994 na troskách projektu Neue Sprache. Ten hrával hudbu na pomezí noise a brutální elektroniky, ze které se vyvinul ve své době nadmíru úspěšný taneční Bullerbyne. Brno a celou republiku tehdy také začala válcovat vlna tanečních parties, kterým kralovaly beaty i extáze všeho druhu a především DJs.

S gramofonem ze sklepů až k diskohalám

Z gramofonů začínají mizet směsi písniček a objevují se acid house, dub, breakbeaty, techno a spousta dalších, pro nezasvěceného jen těžko rozeznatelných stylů. Mezi jejich fanoušky ale panovala i jistá nevraživost a všichni dohromady nenáviděli komerční house music, která se začala objevovat i ve vysílání soukromých rozhlasových stanic.

V Brně se tehdy začalo chodit do Mescalita, kde hrával z desek jeden z majitelů podniku pod jménem DJ Boris – památný je jeho set z kazatelny Červeného kostela před koncertem kapely Ecstasy of Saint Theresa. Ve velkém se rozjely diskotéky v tenkrát novém a atraktivním Bobycentru. Z vinylů se začíná progresivně hrát v klubu Fan Favorit, v původně undergroundově-punkové Šedé litině v Králově Poli, v nástupnickém TetraHydroClubu i v rockovém klubu Mersey. Objevují se taky první kočovné sound systémy – mezi nimi byla nejznámější Vosa, která dnes funguje i jako malý pivovar.

Ve velkém naopak začaly kolem roku 2000 fungovat taneční party Supersonic Garage a Orion Hall, na které chodily tisíce lidí. V Brně také vznikl server rave.cz věnovaný elektronické a taneční hudbě. Brněnští DJs se dobře umisťovali  v prestižní Dance Awards.

open_air_kocert_na_spilberku_foto_hytychova_tanaOpen-air elektronický koncert na Špilberku. Foto: Táňa Hytychová

Syntezátory jako retro bez nostalgie

Brno nevynechala ani retro vlna elektronické hudby. Ta  vynesla na vrchol elektro-popovou kapelu Midi Lidi, která začala hrát v roce 2006 a o tři roky později získala Českého lva za hudbu k filmu Protektor. Zamyšlenější a éterickou tvář současné elektroniky reprezentuje kapela Fiordmoss, kterou založili studenti Fakulty výtvarných umění. Technologickým úkazem jsou výrobci DIY modulárních syntezátorů Bastl Instruments – jejich nástroje mají doma i Martin Gore z Depeche Mode a Trent Reznor z Nine Inch Nails. 

Vašulka Kitchen Brno: Multimediální kuchyně z New Yorku

K elektronické, elektroakustické a jinak spřízněné hudbě vždy patřily multimediální projekty. Jedním ze zakladatelů elektronického audiovizuálního umění a videoartu je Woody Vašulka. Narodil se v roce 1937 v Brně a k jeho práci se od roku 2016 hlásí spolek Vašulka Kitchen Brno.

Vašulka sám založil původní Kitchen už v roce 1971 v newyorském Mercer Arts Center společně se svojí manželkou Steinou. Název se nabídl sám od sebe: jednalo se skutečně o kuchyňské prostory, jež byly jako jediné k dispozici. Současný Vašulka Kitchen Brno má v Domě umění poněkud důstojnější místo, které zároveň naznačuje, že Vašulkovy progresivní myšlenky už mají v kontextu současného umění významnější postavení než před půlstoletím. Spolek Vašulka Kitchen Brno založili Tomáš Ruller, Jennifer Helia De Felice a Viktor Pantůček. Všichni tři se zabývají současným uměním teoreticky i prakticky, ať už v rolích pedagogů, performerů, hudebníků, vědců či dramaturgů. Spolek se orientuje jednak na dílo manželů Vašulkových, ale stejně intenzivně také poskytuje všemožnou podporu umělcům, kteří využívají nové technologie.

Multimediální umění a elektronická hudba se v Brně začaly pěstovat už v 60. letech, takže Vašulka Kitchen navazuje na samozřejmou tradici. Zároveň se kolem ní shromažďují lidé, kteří už dřív aktivně pracovali na tom, aby tradice zůstaly živé a dál se rozvíjely.

Kurátorka Barbora Šedivá je také spoluzakladatelkou 4AM/Fóra pro architekturu a média. Multimédia v něm byla vždy doma a dokonce se v něm konaly kurzy elektronické hudby pro děti. Ke spolku Vašulka Kitchen Brno patří také Ondřej Merta z Bastl Instruments. Jedním z designérů spolkového prostoru je architekt Ivan Palacký, jinak vynikající hráč na ozvučený pletací stroj a iniciátor i účastník mnoha hudebních projektů. Do současných galerií už dávno nepatří jen obrazy, grafiky a sochy, ale také elektronika, zvuky a další „neuchopitelná“ média. Vašulka Kitchen Brno funguje jako archiv i katalyzátor umění pro budoucnost, ale také jako praktický důkaz mnohotvárného propojení umělců současnosti.

Komentáře

Reagovat
  • Ultra Hipsta Alternátor

    31. květen 2020, 12:03
    Článek o elektronické hudbě v Brně a ani zmínkou nezavadí třeba o Flédu nebo Perpetuum. Facepalm.

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Nejčtenější

Kritika

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více