Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folk

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folk

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.

Trampská hudba, folk, country

„Je na západ cesta dlouhá, zbytečná a marná touha,“ zpívalo se v první z kovbojských písní, kterou vydalo nakladatelství R. A. Dvorského v roce 1939. To už byl fenomén trampingu tak silný, že pronikl do populární hudby a na dlouho se v ní zabydlel. Atmosféra amerického západu k nám ale přišla už s básníkem Josefem Václavem Sládkem – autor známé básně o křišťálové studánce byl především velký romantik a ze svých cest po Americe napsal řadu fejetonů. Kovbojská romantika a představy o svobodném životě v prérii pronikaly v průběhu času nejen do písní Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a Waldemara Matušky, ale také do společenského života: jen málo zemí v Evropě má tak liberální pravidla pro přenocování nebo dokonce táboření v lese. V Brně si mladý člověk kdysi mohl vybrat, jestli bude „štatlař“ z diskoték, nebo „vandrák“, který jde každý pátek odpoledne nebo sobotu na nádraží a vydá se směrem na Jihlavku, na Oslavku, na Bílý potok… podle toho, kam jede vlak dřív.

Zvláštní znamení Woodcraft

Trampové, folkáči, countrymani – nejspíš to způsobil festival Porta, že tyto tři skupiny splývají mnoha lidem do jednoho celku, kterému se občas s despektem říká „kotlíkáři“. Tomu se ovšem první z této trojice můžou leda tak smát: trampové tvoří jedinou skutečně původní domácí subkulturu, která nemá obdobu na celém světě. Dlouhé kořeny a nesmírnou vytrvalost prokazují trampská hudba, folk i country – tři žánry, které jsou u nás navzdory všem rozdílům nerozlučně provázané.

Brněnský tramping má svoje počátky někdy kolem roku 1937, kdy vznikla osada Mládí. Její zakládající člen Ladislav „Fidler“ Krevňák letos oslavil pětadevadesáté narozeniny a stále je členem trampské skupiny Žízeň. Překonal – stejně jako tramping – doby nacistické i komunistické perzekuce a zažil také nástup domácích brněnských kapel s původním repertoárem. Hudba prvních brněnských trampů sice pronikla i do společných vystoupení s brněnskými opereťáky, ale kapely s vlastní tvorbou se začaly objevovat až mnohem později. V prvních ročnících festivalu Porta  s úspěchem vystoupili jak klasičtější Vavasatch (1969), tak modernější a lehce swingující Příboj (1973). Kapela Karabina naopak dokázala, že i bez ocenění z Porty se lze stát legendou.

osada_colorado_brnensti_trampove_foto_MotalBrněnští trampové – „Zpívá zelená sedma“. Foto: Motol

Trampové proti uniformitě

Normalizační šeď v Brně významně rozháněla skupina Ozvěna, jejíž písničky Diego, Nádraží a Strom v podstatě zlidověly. Stejně důležitá byla koncertní řada Přátelé borových ohňů, kterou Ozvěna organizovala. Symbolem prolínání žánrů i lidí v Brně by mohla být zpěvačka Pavla Střechová (Dvořáčková), která po odchodu z Ozvěny spoluzakládala folkovou Bokomaru  a prošla i skupinou Progres-Pokrok. Stálicí vzešlou z trampingu je brněnský Kamelot, jehož vedoucí Roman Horký se v nedávné době také účinně angažoval v zastavení plánů na vybudování přehrady na Oslavce.

Folk a rock na jedné hromadě

Brno se v roce 1964 stalo první zastávkou československého turné amerického písničkáře Peta Seegera. Duše a legenda světového folkového hnutí s sebou přinesla ohromný impuls pro vznik české varianty folkové hudby, jejíž podoba vycházela opravdu spíš z amerických vzorů než z domácích tradic. To by se samotnému Seegerovi nejspíš moc nelíbilo – ale ani ten nejvlivnější zpěvák nedokáže zastavit masový trend, zvlášť když ho sám pomáhal vytvořit.

Cestu na vrchol českého folku zahájila v roce 1974 dodnes úspěšně fungující skupina Folk Team s osobitými autory Romanem Venclovským a Ivanem Huvarem. Kapelník Pavel Kopřiva se věnuje folku i jako vydavatel a manažer. Fenoménem brněnského folku je Jiří Vondrák, který inicioval vznik několika kapel. Hrával v duu Vondrák – Bodlák, v triu Bowle s ním vystupovali rockeři Pavel Váně a Richard Lašek z kapely Bronz. Na Vondrákových koncertech byly slyšet i české překlady písní Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého, trampingu a folku se věnuje také jako scénárista a režisér dokumentárních filmů.

V Brně žil mnoho let jeden z našich nejvýraznějších písničkářů – Slávek Janoušek. Jako sólová písničkářka s kytarou ale začínala i Nikola Mucha a sólově hrává i frontman Květů Martin E. Kyšperský. Čím blíž je folk současnosti, tím hůř se ho daří charakterizovat jako  samostatný žánr. Ke slovu tak přichází univerzální americký termín songwriter – autor písní, který si je interpretuje co nejpřiléhavějším způsobem a na stylové zařazení přitom příliš nehledí. Na pomezí folku a rocku se dlouhodobě pohybuje také Zdeněk Němeček, který se skupinou Quanti Minoris pěstuje písničkářský „hrad rock“ inspirovaný středověkou hudbou.

Banjo, které nezradí blue grass ani world music

Zároveň s označením songwriter v Brně zkrátka musí padnout jméno Robert Křesťan. Vynikající autor, který kromě vlastní tvorby věnoval jedno album překladům Boba Dylana a složil hold Leonardu Cohenovi písní Víla. Kdysi začal v trampské kapele Trapeři a v 80. letech přišel k bluegrassovým Poutníkům – z kombinace silného autora a instrumentálně skvěle vybavené kapely vzešel výsledek, který v českém kontextu neměl konkurenci. Kapela hrála parádně a fenomenální byly i přídavky, kdy v klasickém bluegrassovém kvintetu na jeden mikrofon pálila americké standardy.

poutnici_foto_supraphonKapela Poutníci zažívala největší úspěch v 80. letech. Foto: Supraphon

Když v roce 1991 Křesťan s banjistou Lubošem Malinou odešli od Poutníků a založili Druhou trávu, vytvořili na bluegrassovém gruntu vynikající kapelu se současným a osobitým zvukem. Poutníky prošel také mandolínista Jiří Plocek, který po odchodu založil kapelu Tea Grass směřující k world music. Věnuje se i řadě dalších projektů, například založil vydavatelství Gnosis. Pravidelný přísun world music zajišťují také každoroční série koncertů Etno Brno v klubu Stará Pekárna.

Směrem k písničkářství občas zabrousí i skladatel a klavírista Zdeněk Král. Album Nůž na ticho, které natočil se zpěvačkou AndReou Buršovou a crossoverovým Indigo Quartetem, snese hodně vysoká měřítka a svým způsobem navazuje na nenápadnou legendu divadelního písničkářství Jiřího Bulise (1946–1993). 

Svaz brněnských osad: Ve čtyřiceti se to lépe táhne

K trampingu patří mnoho vnějších atributů, romantických postojů i rituálů, které mohou při pohledu zvenčí vypadat směšně. Jeho podstatou je ale družnost a kde jsou trampové, tam také začnou vznikat osady.

V Brně a okolí začala tato samostatná společenství vznikat koncem 30. let a jejich dobrovolná vnitřní kázeň i nezávislost ležela v žaludku jak nacistům, tak komunistům. O to je překvapivější, že první rozmach trampského hnutí na brněnsku spadá do let blížící se německé okupace a začátku druhé světové války. Časem se také zrodily snahy propojit skupiny trampů ještě na vyšší úrovni a v roce 1943 vznikla myšlenka spojení brněnských osad. Zástupci šesti sportovních osad ji projednali v Zemanově kavárně na Kolišti (ta ovšem stávala poněkud jinde než současná replika Pavillon).

Dnes je vlastně těžké si představit, že se 10. dubna 1944 sjelo na louku u Bílovic nad Svitavou kolem stovky trampů, v jejichž čele stál šerif osady pojmenované Český lev. Zcela nepochopitelné je i to, jak mohla osada s takovým jménem unikat pozornosti protektorátních úřadů. Činnost brněnských osad utlumila stále tíživější válečná situace na přelomu let 1944–45.

brnenske_osady

Skutečná historie Svazu brněnských osad začíná 24. června 1945 – na den svatého Jana Křtitele svolali zástupci osad Caballeros a Rowers velký potlach do hospody U Macka mezi Adamovem a Svatou Kateřinou. Po válce byla mezi lidmi spousta zbraní, takže se konala i soutěž ve střelbě.

V srpnu téhož roku následoval sněm trampů na Chvojnici, kde byl vznik svazu oficiálně vyhlášen. Do roku 1948 se v něm sdružovalo přes 40 osad a na společné akce dostávali pozvánky trampové z celého Československa. Velký potlach na Bílém potoce na podzim 1948 měl charakter celostátního trampského sněmu.

Pozdější osudy Svazu brněnských osad jdou ruku v ruce s politickou situací. Samosprávná instituce byla po nástupu komunistů k moci nemyslitelná, stejně jako vydávání vlastního časopisu Tulák. Svaz se probudil až s uvolněním politické situace v 60. letech. Z jeho původních členů dodnes existují osady Rowers, Sosna a Netopýr. Na činnost svazu navázalo v roce 1987 volné sdružení Old Boys Brno.

Úvodní koláž/ yvans

Komentáře

Reagovat
  • HelenaB

    15. květen 2020, 14:05
    Borisi, dovoluji si dost rozhodně rozporovat zařazení Traperů mezi trampské kapely; v 70. letech pořádali (podobně jako trampská Ozvěna na Staré osadě) na konečné v Lesné Večery v pantoflích a od počátku, tedy v době Robertových gymnaziálních let, se profilovali jako BLUEGRASSOVÁ kapela. V tomto rangu se sluší ještě připomenout další bluegrassové kapely - např. Vědro, Uhlák, Classic Newgrass Quartet (dnes jsou mnozí k nalezení v obnovených Traperech - opět s Robertem Křesťanem - a v kapele mandolinisty Pavla Petržely s názvem Sakrapes).

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více