Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folklor

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folklor

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky

Folklor

Folklor do sebe dokáže vstřebat ty nejhorší události i dějinné zvraty a obrátit je ve svůj prospěch. Je otázka, jestli je to důkaz nezničitelné a zdravé podstaty duše prostého lidu nebo spřízněnosti lidového umění s kapitalismem. Folklor dokázal projít nacistickou okupací, kdy se ho lidé chytali jako záchranného kruhu. Zvládl i čtyřicet let komunistické totality, kdy ho zneužívala vládnoucí garnitura. V posledních třech desetiletích folklorní hnutí ještě rozkvetlo a nabralo na síle. Člověk si často až s dlouhým odstupem uvědomí, jak melodie moravských písní ovlivnily kapely jako Progres 2, Poutníci nebo Čankišou. A co teprve když s folklorem někdo pracuje vědomě a inteligentně  jako sourozenci Ulrychovi nebo Jiří Pavlica. Folklor ovšem nejsou jenom vesnice, žije i ve městech a Brno není výjimkou – vždy mu ale bývalo dobře spíš na periferii města i establishmentu. Brno samo o sobě není silná folklorní oblast, ale jako magnet k sobě přitahuje všechno, co se na jižní Moravě děje.

bartolomejske_hodyFolklor je stále živý například na Bartolomějských hodech v Žebětíně. Foto: Václav Kříž

Ke kořenům za každou cenu

Bouřlivé 19. století bylo dobou romantických vášní, revolucí a vzniku národnostních států. S tím úzce souvisela také snaha nacházet dávné kořeny vlastního národa, která občas vedla až k tomu, že se historické nálezy falšovaly. Skotský básník Macpherson publikoval už v roce 1761 soubor zpěvů, jejichž autorem byl údajně dávný bard Ossian. U nás se podobně  proslavil Václav Hanka, údajný nálezce Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Zároveň se ale objevovali lidé, kteří hledali skutečné kořeny národa i jazyka a začali se po nich pídit mimo jiné v lidových písních.

Zatímco v Čechách to byli především Čelakovský a Erben, v Brně se o tvorbu sbírek lidových textů zasloužili František Sušil (1804–1868) a František Bartoš (1837–1906). Díky jejich činnosti přišel do Brna nejen folklor, ale také snaha jej systematicky sbírat. Sušilova sbírka je zdrojem písní, které přebíral do repertoáru i Jaroslav Hutka či skupina Čechomor.

Folkloristika jako věda i umění

Sběratelem lidových písní byl také Leoš Janáček (1854–1928),  který se do této práce pustil ještě dlouho před první světovou válkou a věnoval jí systematickou pozornost. Poprvé také přivedl do Brna muzikanty z Horňácka. Je pozoruhodné sledovat, jak sbírání lidových písní a nutnost rychle je zapisovat do not proměňovaly nejen Janáčkův rukopis, ale také jeho hudební uvažování – z pečlivě píšícího klasika se stával škrábající a osobitý hudební psycholog, jak ho dnes zná celý svět. Už před válkou ale Janáček natočil také záznamy lidového zpěvu na řadu fonografických válečků. Pokus o jejich reedici vydalo brněnské vydavatelství Gnosis v roce 1998, o definitivní rekonstrukci se v roce 2012 postarala Akademie věd.

Janáček byl také sběratelem takzvaných „nápěvků mluvy“ – krátkých útržků lidské řeči posbíraných ve městě. Více než o zdroj hudebních inspirací se patrně jednalo o každodenní rituály, díky nimž se zachovaly záznamy běžné řeči tehdejších Brňanů. Tyto zápisky shromažďuje projekt napevkymluvy.cz a jedná se o dokumenty z doby, kdy vznikala také „brněnská hantýrka“. Ta je pod označením „hantec“ dodnes udržovanou částí skutečně domácího, městského folkloru.

Migrační vlny s houslemi a cimbálem

Janáček byl z rodného Lašska vytržen už v 11 letech, a stal se tak kmotrem všech, kdo v Brně zpětně hledali svoji folklorní identitu. Brno přitahovalo (jako každé centrální město) lidi ze širokého okolí a už v roce 1908 si tu „přistěhovalci“ z jihovýchodní Moravy založili Slovácký krúžek. Díky němu vyšla v letech 1936–1947 sedmidílná sbírka Slovácké pěsničky, která tvoří kánon lidového repertoáru v krúžku i mimo něj. Slovácký krúžek měl značný vliv na formování tváře Československého rozhlasu Brno, jehož folklorní větev vyústila ve vznik BROLNu. 

Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů známý pod zkratkou BROLN byl od svého vzniku v roce 1952 referenčním souborem, kterým se měřila kvalita. Pracovali s ním zpěváci Dušan a Luboš Holí, Jožka Severin i Jarmila Šuláková. V roce 1964 slyšel BROLN i americký songwriter, aktivista a ikona světového folkového hnutí Pete Seeger – stalo se to při příležitosti jeho brněnského koncertu. Seeger potom nechtěl věřit členům Spirituál kvintetu, že slyšel staré písně z moravského venkova a ne současný městský folklor. Ve vedení BROLNu se střídali vynikající hudebníci, mimo jiné Bohumil Smejkal a Bohdan Warchal – první z nich byl primáriem Janáčkova kvarteta, druhý založil Slovenský komorní orchestr. BROLN byl také vynikajícím vývozním artiklem a šířil moravský folklor po světě.

starek_a_starka_hody_v_lisni_1933_foto_archiv_MZMStárka a stárek na hodech v Líšni roku 1933. Foto: sbírka Etnografického ústavu MZM

Na cestách moravské lidové hudby do zahraničí měl obrovský podíl legendární rozhlasový redaktor Jaromír Nečas (1922–2015). Právě jeho zásluhou se album souboru eclavan dostalo do katalogu vydavatelství Phillips v rámci edice Voyages autour du monde. Popisky na obalu dodnes okouzlují kombinací francouzštiny a moravského nářečí: Bienvenue Janíček!

Slovácký krúžek nezůstal v Brně osamocený, „náplavy“ ze severnějších částí Moravy si založily v roce 1946 svůj Valašský krúžek. V současné době působí v Brně např. VUS Ondráš a několik desítek folklorních 

souborů i cimbálových kapel, z nichž řada je spojených ve Sdružení přátel folkloru, které pořádá také Mezinárodní folklorní festival Brno. K Brnu neodmyslitelně patří romský folklor, který nachází útočiště v Muzeu romské kultury i na ulicích. Město je významnou slovenskou folklórní baštou, je zde také poměrně aktivní řecká komunita.

Lidové umění budoucnosti

Lidová hudba žije dál svým vlastním životem a její kořeny vyrůstají do stále nových podob. V záplavě postmoderny, postpunku, postrocku se vyvinul i postfolklor – tak aspoň označuje svůj styl současná kapela Ponk, která za album Postfolklor získala Cenu Anděl v kategorii world music a úspěšně vystoupila i na mezinárodním hudebním veletrhu WOMEX. Současnou podobu moravského folkloru zachytilo vydavatelství Indies Scope na osmidílném kompletu nazvaném Antologie moravské lidové hudby. S Brnem jsou úzce spjatí Tomáš Kočko a v říjnu 2019 zesnulá Jitka Šuranská, od roku 2017 funguje projekt Marie Hvozdecké nazvaný Folklor a city.

babylonfestBabylonfest představuje kulturu a tradice brněnských národnostních a etnických menšin. Foto: Robert Vystrčil

Folklor není mrtvá konzerva, ale stále živý a rozvíjející se element. Vynikající zpěvák a folklorista Dušan Holý k tomu poznamenal: „Jedině tvůrčí postup je správný. Když jsem začal zpívat s BROLNem, tak jsem trošku napodoboval ujca Martina Hrbáča. A tata mně povídal: ‚Teho starého Hrbáča, to daj stranú. Zpívaj jak mladý!‘“ 

Otakar Nováček: Vědecké aspekty života Brněnské plotny

„Naša vopica v černy jupici uvařila nám flundru v krupici.“ Tak zní první sloka písně plotňáků z Králova Pole, jak ji zaznamenal Otakar  Nováček ve své studii Brněnská plotna.

Jedná se o vůbec první knihu reflektující důkladně brněnskou hantýrku a Otakar Nováček (1901–1986) ji vydal v roce 1929 vlastním nákladem. Bylo to vlastně shrnutí jeho přednášek ve spolku Vesna, které se setkaly s živým zájmem, stejně jako tematické články v časopisu Přítomnost a v Lidových novinách. Studie má tři části – v první se autor „pokusil zachytit pestrý život zajímavé kasty, která je hrdá na svůj brněnský titul plotna“. Druhá část obsahuje ukázky autentických rozhovorů, vtipů a písní této kasty, třetí tvoří brněnsko–český slovník.

Čtenář se díky Nováčkovi přenese do časů, kdy Brno ještě netvořilo organický celek a jeho nové části jako Královo Pole, Žabovřesky nebo Líšeň teprve přicházely o svůj samostatný charakter.

Autor zachycuje kromě bizarního světa městské spodiny jakoby mimochodem i zbytky toho, co lze dnes označit za brněnský městský folklor. Kniha Brněnská plotna je z jazykového hlediska nezamýšleným doplňkem k textům Rudolfa Těsnohlídka, který v Kolonii Kutejsík i v Lišce Bystroušce zachytil mluvu Brna a okolí s dokumentární důkladností. Dnes už zní zcela nepochopitelně, jaký je rozdíl mezi řečí hajného z Bílovic a pytláka z Líšně. Ukázky z Nováčkovy studie kdysi načetl pro Český rozhlas Nováčkův vrstevník a mukl z plotny krpolské Karel Höger. Otakar Nováček se narodil v samostatných Husovicích a zemřel v Brně.

Úvodní koláž/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více