Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folklor

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Folklor

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky

Folklor

Folklor do sebe dokáže vstřebat ty nejhorší události i dějinné zvraty a obrátit je ve svůj prospěch. Je otázka, jestli je to důkaz nezničitelné a zdravé podstaty duše prostého lidu nebo spřízněnosti lidového umění s kapitalismem. Folklor dokázal projít nacistickou okupací, kdy se ho lidé chytali jako záchranného kruhu. Zvládl i čtyřicet let komunistické totality, kdy ho zneužívala vládnoucí garnitura. V posledních třech desetiletích folklorní hnutí ještě rozkvetlo a nabralo na síle. Člověk si často až s dlouhým odstupem uvědomí, jak melodie moravských písní ovlivnily kapely jako Progres 2, Poutníci nebo Čankišou. A co teprve když s folklorem někdo pracuje vědomě a inteligentně  jako sourozenci Ulrychovi nebo Jiří Pavlica. Folklor ovšem nejsou jenom vesnice, žije i ve městech a Brno není výjimkou – vždy mu ale bývalo dobře spíš na periferii města i establishmentu. Brno samo o sobě není silná folklorní oblast, ale jako magnet k sobě přitahuje všechno, co se na jižní Moravě děje.

bartolomejske_hodyFolklor je stále živý například na Bartolomějských hodech v Žebětíně. Foto: Václav Kříž

Ke kořenům za každou cenu

Bouřlivé 19. století bylo dobou romantických vášní, revolucí a vzniku národnostních států. S tím úzce souvisela také snaha nacházet dávné kořeny vlastního národa, která občas vedla až k tomu, že se historické nálezy falšovaly. Skotský básník Macpherson publikoval už v roce 1761 soubor zpěvů, jejichž autorem byl údajně dávný bard Ossian. U nás se podobně  proslavil Václav Hanka, údajný nálezce Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Zároveň se ale objevovali lidé, kteří hledali skutečné kořeny národa i jazyka a začali se po nich pídit mimo jiné v lidových písních.

Zatímco v Čechách to byli především Čelakovský a Erben, v Brně se o tvorbu sbírek lidových textů zasloužili František Sušil (1804–1868) a František Bartoš (1837–1906). Díky jejich činnosti přišel do Brna nejen folklor, ale také snaha jej systematicky sbírat. Sušilova sbírka je zdrojem písní, které přebíral do repertoáru i Jaroslav Hutka či skupina Čechomor.

Folkloristika jako věda i umění

Sběratelem lidových písní byl také Leoš Janáček (1854–1928),  který se do této práce pustil ještě dlouho před první světovou válkou a věnoval jí systematickou pozornost. Poprvé také přivedl do Brna muzikanty z Horňácka. Je pozoruhodné sledovat, jak sbírání lidových písní a nutnost rychle je zapisovat do not proměňovaly nejen Janáčkův rukopis, ale také jeho hudební uvažování – z pečlivě píšícího klasika se stával škrábající a osobitý hudební psycholog, jak ho dnes zná celý svět. Už před válkou ale Janáček natočil také záznamy lidového zpěvu na řadu fonografických válečků. Pokus o jejich reedici vydalo brněnské vydavatelství Gnosis v roce 1998, o definitivní rekonstrukci se v roce 2012 postarala Akademie věd.

Janáček byl také sběratelem takzvaných „nápěvků mluvy“ – krátkých útržků lidské řeči posbíraných ve městě. Více než o zdroj hudebních inspirací se patrně jednalo o každodenní rituály, díky nimž se zachovaly záznamy běžné řeči tehdejších Brňanů. Tyto zápisky shromažďuje projekt napevkymluvy.cz a jedná se o dokumenty z doby, kdy vznikala také „brněnská hantýrka“. Ta je pod označením „hantec“ dodnes udržovanou částí skutečně domácího, městského folkloru.

Migrační vlny s houslemi a cimbálem

Janáček byl z rodného Lašska vytržen už v 11 letech, a stal se tak kmotrem všech, kdo v Brně zpětně hledali svoji folklorní identitu. Brno přitahovalo (jako každé centrální město) lidi ze širokého okolí a už v roce 1908 si tu „přistěhovalci“ z jihovýchodní Moravy založili Slovácký krúžek. Díky němu vyšla v letech 1936–1947 sedmidílná sbírka Slovácké pěsničky, která tvoří kánon lidového repertoáru v krúžku i mimo něj. Slovácký krúžek měl značný vliv na formování tváře Československého rozhlasu Brno, jehož folklorní větev vyústila ve vznik BROLNu. 

Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů známý pod zkratkou BROLN byl od svého vzniku v roce 1952 referenčním souborem, kterým se měřila kvalita. Pracovali s ním zpěváci Dušan a Luboš Holí, Jožka Severin i Jarmila Šuláková. V roce 1964 slyšel BROLN i americký songwriter, aktivista a ikona světového folkového hnutí Pete Seeger – stalo se to při příležitosti jeho brněnského koncertu. Seeger potom nechtěl věřit členům Spirituál kvintetu, že slyšel staré písně z moravského venkova a ne současný městský folklor. Ve vedení BROLNu se střídali vynikající hudebníci, mimo jiné Bohumil Smejkal a Bohdan Warchal – první z nich byl primáriem Janáčkova kvarteta, druhý založil Slovenský komorní orchestr. BROLN byl také vynikajícím vývozním artiklem a šířil moravský folklor po světě.

starek_a_starka_hody_v_lisni_1933_foto_archiv_MZMStárka a stárek na hodech v Líšni roku 1933. Foto: sbírka Etnografického ústavu MZM

Na cestách moravské lidové hudby do zahraničí měl obrovský podíl legendární rozhlasový redaktor Jaromír Nečas (1922–2015). Právě jeho zásluhou se album souboru eclavan dostalo do katalogu vydavatelství Phillips v rámci edice Voyages autour du monde. Popisky na obalu dodnes okouzlují kombinací francouzštiny a moravského nářečí: Bienvenue Janíček!

Slovácký krúžek nezůstal v Brně osamocený, „náplavy“ ze severnějších částí Moravy si založily v roce 1946 svůj Valašský krúžek. V současné době působí v Brně např. VUS Ondráš a několik desítek folklorních 

souborů i cimbálových kapel, z nichž řada je spojených ve Sdružení přátel folkloru, které pořádá také Mezinárodní folklorní festival Brno. K Brnu neodmyslitelně patří romský folklor, který nachází útočiště v Muzeu romské kultury i na ulicích. Město je významnou slovenskou folklórní baštou, je zde také poměrně aktivní řecká komunita.

Lidové umění budoucnosti

Lidová hudba žije dál svým vlastním životem a její kořeny vyrůstají do stále nových podob. V záplavě postmoderny, postpunku, postrocku se vyvinul i postfolklor – tak aspoň označuje svůj styl současná kapela Ponk, která za album Postfolklor získala Cenu Anděl v kategorii world music a úspěšně vystoupila i na mezinárodním hudebním veletrhu WOMEX. Současnou podobu moravského folkloru zachytilo vydavatelství Indies Scope na osmidílném kompletu nazvaném Antologie moravské lidové hudby. S Brnem jsou úzce spjatí Tomáš Kočko a v říjnu 2019 zesnulá Jitka Šuranská, od roku 2017 funguje projekt Marie Hvozdecké nazvaný Folklor a city.

babylonfestBabylonfest představuje kulturu a tradice brněnských národnostních a etnických menšin. Foto: Robert Vystrčil

Folklor není mrtvá konzerva, ale stále živý a rozvíjející se element. Vynikající zpěvák a folklorista Dušan Holý k tomu poznamenal: „Jedině tvůrčí postup je správný. Když jsem začal zpívat s BROLNem, tak jsem trošku napodoboval ujca Martina Hrbáča. A tata mně povídal: ‚Teho starého Hrbáča, to daj stranú. Zpívaj jak mladý!‘“ 

Otakar Nováček: Vědecké aspekty života Brněnské plotny

„Naša vopica v černy jupici uvařila nám flundru v krupici.“ Tak zní první sloka písně plotňáků z Králova Pole, jak ji zaznamenal Otakar  Nováček ve své studii Brněnská plotna.

Jedná se o vůbec první knihu reflektující důkladně brněnskou hantýrku a Otakar Nováček (1901–1986) ji vydal v roce 1929 vlastním nákladem. Bylo to vlastně shrnutí jeho přednášek ve spolku Vesna, které se setkaly s živým zájmem, stejně jako tematické články v časopisu Přítomnost a v Lidových novinách. Studie má tři části – v první se autor „pokusil zachytit pestrý život zajímavé kasty, která je hrdá na svůj brněnský titul plotna“. Druhá část obsahuje ukázky autentických rozhovorů, vtipů a písní této kasty, třetí tvoří brněnsko–český slovník.

Čtenář se díky Nováčkovi přenese do časů, kdy Brno ještě netvořilo organický celek a jeho nové části jako Královo Pole, Žabovřesky nebo Líšeň teprve přicházely o svůj samostatný charakter.

Autor zachycuje kromě bizarního světa městské spodiny jakoby mimochodem i zbytky toho, co lze dnes označit za brněnský městský folklor. Kniha Brněnská plotna je z jazykového hlediska nezamýšleným doplňkem k textům Rudolfa Těsnohlídka, který v Kolonii Kutejsík i v Lišce Bystroušce zachytil mluvu Brna a okolí s dokumentární důkladností. Dnes už zní zcela nepochopitelně, jaký je rozdíl mezi řečí hajného z Bílovic a pytláka z Líšně. Ukázky z Nováčkovy studie kdysi načetl pro Český rozhlas Nováčkův vrstevník a mukl z plotny krpolské Karel Höger. Otakar Nováček se narodil v samostatných Husovicích a zemřel v Brně.

Úvodní koláž/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více