Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Druhý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Improvizační liga. Během jarních měsíců Brno jazzem doslova žije a to nejen díky festivalům JazzFestBrno a Jazz Jaro, letos je tomu však jinak. Pro zkrácení čekání na živé jazzové koncerty pro vás dnes máme jazzové čtení.

Jazz

„Jaká je moje definice jazzu? Je to bezpečný sex na nejvyšší úrovni,“ prohlásil americký spisovatel Kurt Vonnegut. Brno se tomuto druhu erotiky věnuje s náruživostí, která připomíná orgie – v současnosti má nejméně tři pravidelné jazzové festivaly, kvalitní big band i jazzovou katedru na JAMU. Zatímco dříve jazzmani infiltrovali do tančíren a nočních podniků, dnes se ukazují v klubech všeho druhu, věnují se tradičnímu jazzu i zcela volným improvizacím. Velcí promotéři jsou ve městě doma stejně jako individuální jazzoví aktivisté. Klidně se může stát, že v rozmezí několika dnů v Brně koncertuje orchestr Wyntona Marsalise a domácí improvizační big band Divergent Connections Orchestra. Vzdálenými kmotry brněnského jazzu jsou saxofonisté Gerry Mulligan a Charlie Parker. Kapela prvního z nich výrazně ovlivnila formování Orchestru Gustava Broma. Parkerovi se zase říkávalo Bird (Pták, latinsky Ornis). Tak se také jmenoval první a jediný brněnský jazzový klub, který vydržel déle než pár sezón.

orchestr_gustava_bromaOrchestr Gustava Broma vedl jeho zakladatel až do své smrti roku 1995. Foto: archiv orchestru 

Talenty hlásí odchod a příchod

Skladatel Erich Wolfgang Korngold se ještě jako talentovaný chlapec odstěhoval s rodiči z Brna do Vídně, stal se světoznámým skladatelem a proslavil se v Hollywoodu. Méně se ale ví, že měl také staršího bratra Hanse Roberta, který už v roce 1928 účinkoval v divadle Wiener Kammerspiele se svým H. R. Korngolds Minstrel Jazzbandem. S rodinou Korngoldových tedy odešel z Brna nejen budoucí slavný skladatel, ale také potenciální tvůrce jazzové tradice.

Meziválečné Brno mělo hodně starostí s rozvojem domácí kultury a dnešního zmlsaného fanouška jazzu by tehdejší produkce  sotva něčím zaujala. Na vznik první opravdové a dodnes nejvýznamnější brněnské jazzové kapely by si musel počkat až do roku 1940, a ještě si kvůli tomu zajet do Rožnova pod Radhoštěm. Právě tam byl totiž založen Orchestr Gustava Broma.

Sedmikrásky, Gagarin a třetí proud

Hvězdy jako sedmikrásky nad Brnem oslavil ve své písni básník Josef Kainar a její melodie dodnes funguje jako znělka hlášení na brněnských nádražích. První notový zápis Kainarovy písně pořídil Gustav Brom (1921–1995), a to údajně ve čtyři ráno, když ho kvůli tomu Kainar vytáhl z postele. To už byl ale rok 1955 a Bromův orchestr měl v té době renomé, které dalece přesahovalo rámec města.

První sestava, která vznikla v Rožnově, byla pouze šestičlenným zárodkem budoucího big bandu. Bromova kapela hrávala za války  v hotelu Passage (dnešním Slovanu na Lidické ulici), postupně se rozrůstala a měnila z kavárenského bandu na regulérní rozhlasové těleso. Hrávala také v dávno zaniklém legendárním varieté Rozmarýn na rohu dnešní Kounicovy a Koliště nebo na Jakubském náměstí v rovněž zaniklé kavárně Savoy (dnes je tu vegetariánská jídelna).

Do jazzové historie se ovšem Bromův orchestr nezapsal tanečními produkcemi ani dodnes populární písní Pozdrav astronautovi čili „Dobrý den, majore Gagarine“. Pravým důvodem byla vytrvalá inklinace k náročnějším jazzovým projektům. Orchestr se rozrůstal o vynikající hráče jako Luděk Hulan, Josef Audes nebo Ivan Dominák. S nimi přicházela láska k baryton- saxofonistovi Gerrymu Mulliganovi, kterou dodnes živí brněnský saxofonistický projekt Mulligang.

Později se orchestr zaměřil také na skladby takzvaného „třetího proudu“, tedy komponované hudby v jazzové estetice. Jednou z nejvýraznějších postav orchestru byl Jaromír Hnilička, jehož Jazzovou mši Bromův orchestr v 60. letech premiéroval a nedávno s ní úspěšně bodoval současný brněnský B-Side Band. Zásadní postavou zdaleka ne pouze brněnského jazzu byl dramaturg Bromova orchestru Max Wittmann (1941–2011). Časopis Downbeat zařadil v 70. letech Bromův orchestr mezi pět nejlepších big bandů světa.

Na ptačích křídlech

Nebyl tu ale jen Bromův orchestr – už v roce 1957 vznikl jazzový klub Ornis, který našel první útočiště v Domě umění a věnoval se vzdělávacím pořadům i živému hraní. Klub fungoval na různých místech až do roku 1988 a byl to jediný stálý jazzový klub, který kdy Brno mělo.

Intenzita zájmu byla pochopitelně různá a poněkud poklesla v 60. letech – pravděpodobně zásluhou invaze rockové hudby. Mezi organizátory a tvůrci pořadů se pravidelně objevoval mimo jiné Jan Beránek – jazzový houslista a fanatik, známý též jako jazzový policajt. Jeho jméno sice v současnosti zní Jan Dalecký, ale jeho osoba je nezaměnitelná a návštěvníci dnešního JazzFestBrno ho dobře znají jako osobitého konferenciéra.

Jazzové kapely se jinak angažovaly v kavárnách a barech, ať už to byly odpolední „čaje“ v hotelu Evropa na Jánské, večerní hraní v Belvederu u Lužánek nebo noční podniky jako Baroko, Bolero a další – z posledně jmenovaných je ovšem časem vytlačily popové kapely a nová taneční hudba. Fantastickým místem pro jazzmany bývala kavárna Bohéma, kde se dokonce v roce 1987 podařilo uspořádat Jazztival Brno – první domácí jazzový festival. Právě do festivalů se zkoncentrovalo jazzové dění v Brně, i když se zároveň rozprostřelo po celém městě.

Festivaly, koncertní řady a jazzoví všudybylové

Nejvýraznější festivalovou položkou je bezesporu JazzFestBrno, který se od roku 2002 vypracoval na mezinárodně uznávaný podnik se špičkovými hosty. Hráli na něm Chick Corea, Bobby McFerrin, Wynton Marsalis a mnozí další, jeho klíčovými postavami jsou ale Vilém Spilka a Vlastimil Trllo. Oba dva v sobě spojují schopnosti manažerů i aktivních hudebníků, první z nich  v roce 2010 založil a dodnes vede na JAMU první českou katedru jazzové interpretace.

mcferrin_bobby_foto_martin_zemanBobby McFerrin. Foto: Martin Zeman

Jarní a podzimní série koncertů pod názvem Jazz Jaro Jazz Brno začal od roku 1998 vytvářet manažer Jiří Švéda – nejdřív v klubu Alterna, později ve Staré Pekárně.

Na pomezí mezi velkým festivalem  a sérií komorních koncertů byl Moravia Jazz Fest, který v roce 2018 změnil jméno na Groove Brno a skokově se posunul v kvalitě i rozsahu. Ředitel festivalu Josef Buchta ale posouvá jazzový život především díky svému B-Side Bandu. Ten převzal po Bromově legendární kapele úlohu špičkového jazzového big bandu, který se dotýká jak taneční hudby, tak komplikovanějších projektů.

Vzhledem k absenci čistě jazzového klubu hrají brněnští jazzmani všude – od Sono Centra až po miniaturní restauraci Ebisu. Je v tom kus věčné nejistoty, ale také hodně improvizace, která k jazzu přirozeně patří. 

Jaromír Hnilička: Boží jazzman z nouze

Jaromír Hnilička se narodil v Bratislavě, ale celý život byl pevně srostlý na jedné straně s Brnem, na druhé straně s jazzem.

„Chtěl jsem být elektroinženýrem,“ vzpomínal na svoje dávné touhy skladatel a trumpetista Jaromír Hnilička (1932–2016). Jeho otec byl přesvědčený masarykovský důstojník, druhé světové války se účastnil s americkou armádou, takže ho komunisté po únoru 1948 zavřeli na Mírově a jediná  škola, na kterou byli Hniličku mladšího ochotni přijmout, byla bratislavská konzervatoř.

Nebylo to samozřejmě Hniličkovo první setkání s hudbou – na klavír   a na harfu se učil už od osmi let. Klavíristů ale bylo na konzervatoři dost, a tak se dostal k trubce. Dnes to zní jako smyšlené historky, vždyť Jaromír Hnilička z dnešní perspektivy vypadá, že přišel na svět s trubkou v ruce a rovnou jako člen Orchestru Gustava Broma. Do slavného brněnského big bandu nastoupil v roce 1956 a strávil v něm více než půl století.

hnilicka_jaromirJaromír Hnilička

Rok po jeho nástupu hrál Orchestr Gustava Broma Egyptskou suitu, kterou Hnilička složil společně s Luďkem Hulanem. Sklony mladého trumpetisty k větším konceptům se projevovaly od samého počátku. Zvuk orchestru obohatil nejen osobitou hrou na trubku, ale také vynálezem nástroje zvaného „hnilofon“ – jednalo se o kombinaci trubky, lesního rohu a tuby.

Byl autorem hudby k pozdravu majoru Gagarinovi, ale sám jej sotva pokládal za důležitý. Jeho mistrovským dílem je Missa Jazz – rozsáhlá kompozice na liturgický text, která stojí hudebně, obsahově i duchovně na zcela opačném pólu než banální popěvek pro sovětského kosmonauta.

Na zahraničních workshopech se Hnilička setkal s Milesem Davisem i Woodym Hermanem. Jako interpret si vyžádal u skladatele Pavla Blatného Studii pro čtvrttónovou trubku. S Karlem Velebným připravili řadu jazzových úprav lidových písní a s desetičlennou kapelou je nahráli na album Týnom tánom.

Hniličkovou poslední velkou skladbou je Brněnská suita z roku 2012 – symbolicky se v ní potkává jeho nejmilovanější město s nejmilovanějším hudebním žánrem.

Autor úvodní koláže/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Nejčtenější

Kritika

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více