Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Druhý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Improvizační liga. Během jarních měsíců Brno jazzem doslova žije a to nejen díky festivalům JazzFestBrno a Jazz Jaro, letos je tomu však jinak. Pro zkrácení čekání na živé jazzové koncerty pro vás dnes máme jazzové čtení.

Jazz

„Jaká je moje definice jazzu? Je to bezpečný sex na nejvyšší úrovni,“ prohlásil americký spisovatel Kurt Vonnegut. Brno se tomuto druhu erotiky věnuje s náruživostí, která připomíná orgie – v současnosti má nejméně tři pravidelné jazzové festivaly, kvalitní big band i jazzovou katedru na JAMU. Zatímco dříve jazzmani infiltrovali do tančíren a nočních podniků, dnes se ukazují v klubech všeho druhu, věnují se tradičnímu jazzu i zcela volným improvizacím. Velcí promotéři jsou ve městě doma stejně jako individuální jazzoví aktivisté. Klidně se může stát, že v rozmezí několika dnů v Brně koncertuje orchestr Wyntona Marsalise a domácí improvizační big band Divergent Connections Orchestra. Vzdálenými kmotry brněnského jazzu jsou saxofonisté Gerry Mulligan a Charlie Parker. Kapela prvního z nich výrazně ovlivnila formování Orchestru Gustava Broma. Parkerovi se zase říkávalo Bird (Pták, latinsky Ornis). Tak se také jmenoval první a jediný brněnský jazzový klub, který vydržel déle než pár sezón.

orchestr_gustava_bromaOrchestr Gustava Broma vedl jeho zakladatel až do své smrti roku 1995. Foto: archiv orchestru 

Talenty hlásí odchod a příchod

Skladatel Erich Wolfgang Korngold se ještě jako talentovaný chlapec odstěhoval s rodiči z Brna do Vídně, stal se světoznámým skladatelem a proslavil se v Hollywoodu. Méně se ale ví, že měl také staršího bratra Hanse Roberta, který už v roce 1928 účinkoval v divadle Wiener Kammerspiele se svým H. R. Korngolds Minstrel Jazzbandem. S rodinou Korngoldových tedy odešel z Brna nejen budoucí slavný skladatel, ale také potenciální tvůrce jazzové tradice.

Meziválečné Brno mělo hodně starostí s rozvojem domácí kultury a dnešního zmlsaného fanouška jazzu by tehdejší produkce  sotva něčím zaujala. Na vznik první opravdové a dodnes nejvýznamnější brněnské jazzové kapely by si musel počkat až do roku 1940, a ještě si kvůli tomu zajet do Rožnova pod Radhoštěm. Právě tam byl totiž založen Orchestr Gustava Broma.

Sedmikrásky, Gagarin a třetí proud

Hvězdy jako sedmikrásky nad Brnem oslavil ve své písni básník Josef Kainar a její melodie dodnes funguje jako znělka hlášení na brněnských nádražích. První notový zápis Kainarovy písně pořídil Gustav Brom (1921–1995), a to údajně ve čtyři ráno, když ho kvůli tomu Kainar vytáhl z postele. To už byl ale rok 1955 a Bromův orchestr měl v té době renomé, které dalece přesahovalo rámec města.

První sestava, která vznikla v Rožnově, byla pouze šestičlenným zárodkem budoucího big bandu. Bromova kapela hrávala za války  v hotelu Passage (dnešním Slovanu na Lidické ulici), postupně se rozrůstala a měnila z kavárenského bandu na regulérní rozhlasové těleso. Hrávala také v dávno zaniklém legendárním varieté Rozmarýn na rohu dnešní Kounicovy a Koliště nebo na Jakubském náměstí v rovněž zaniklé kavárně Savoy (dnes je tu vegetariánská jídelna).

Do jazzové historie se ovšem Bromův orchestr nezapsal tanečními produkcemi ani dodnes populární písní Pozdrav astronautovi čili „Dobrý den, majore Gagarine“. Pravým důvodem byla vytrvalá inklinace k náročnějším jazzovým projektům. Orchestr se rozrůstal o vynikající hráče jako Luděk Hulan, Josef Audes nebo Ivan Dominák. S nimi přicházela láska k baryton- saxofonistovi Gerrymu Mulliganovi, kterou dodnes živí brněnský saxofonistický projekt Mulligang.

Později se orchestr zaměřil také na skladby takzvaného „třetího proudu“, tedy komponované hudby v jazzové estetice. Jednou z nejvýraznějších postav orchestru byl Jaromír Hnilička, jehož Jazzovou mši Bromův orchestr v 60. letech premiéroval a nedávno s ní úspěšně bodoval současný brněnský B-Side Band. Zásadní postavou zdaleka ne pouze brněnského jazzu byl dramaturg Bromova orchestru Max Wittmann (1941–2011). Časopis Downbeat zařadil v 70. letech Bromův orchestr mezi pět nejlepších big bandů světa.

Na ptačích křídlech

Nebyl tu ale jen Bromův orchestr – už v roce 1957 vznikl jazzový klub Ornis, který našel první útočiště v Domě umění a věnoval se vzdělávacím pořadům i živému hraní. Klub fungoval na různých místech až do roku 1988 a byl to jediný stálý jazzový klub, který kdy Brno mělo.

Intenzita zájmu byla pochopitelně různá a poněkud poklesla v 60. letech – pravděpodobně zásluhou invaze rockové hudby. Mezi organizátory a tvůrci pořadů se pravidelně objevoval mimo jiné Jan Beránek – jazzový houslista a fanatik, známý též jako jazzový policajt. Jeho jméno sice v současnosti zní Jan Dalecký, ale jeho osoba je nezaměnitelná a návštěvníci dnešního JazzFestBrno ho dobře znají jako osobitého konferenciéra.

Jazzové kapely se jinak angažovaly v kavárnách a barech, ať už to byly odpolední „čaje“ v hotelu Evropa na Jánské, večerní hraní v Belvederu u Lužánek nebo noční podniky jako Baroko, Bolero a další – z posledně jmenovaných je ovšem časem vytlačily popové kapely a nová taneční hudba. Fantastickým místem pro jazzmany bývala kavárna Bohéma, kde se dokonce v roce 1987 podařilo uspořádat Jazztival Brno – první domácí jazzový festival. Právě do festivalů se zkoncentrovalo jazzové dění v Brně, i když se zároveň rozprostřelo po celém městě.

Festivaly, koncertní řady a jazzoví všudybylové

Nejvýraznější festivalovou položkou je bezesporu JazzFestBrno, který se od roku 2002 vypracoval na mezinárodně uznávaný podnik se špičkovými hosty. Hráli na něm Chick Corea, Bobby McFerrin, Wynton Marsalis a mnozí další, jeho klíčovými postavami jsou ale Vilém Spilka a Vlastimil Trllo. Oba dva v sobě spojují schopnosti manažerů i aktivních hudebníků, první z nich  v roce 2010 založil a dodnes vede na JAMU první českou katedru jazzové interpretace.

mcferrin_bobby_foto_martin_zemanBobby McFerrin. Foto: Martin Zeman

Jarní a podzimní série koncertů pod názvem Jazz Jaro Jazz Brno začal od roku 1998 vytvářet manažer Jiří Švéda – nejdřív v klubu Alterna, později ve Staré Pekárně.

Na pomezí mezi velkým festivalem  a sérií komorních koncertů byl Moravia Jazz Fest, který v roce 2018 změnil jméno na Groove Brno a skokově se posunul v kvalitě i rozsahu. Ředitel festivalu Josef Buchta ale posouvá jazzový život především díky svému B-Side Bandu. Ten převzal po Bromově legendární kapele úlohu špičkového jazzového big bandu, který se dotýká jak taneční hudby, tak komplikovanějších projektů.

Vzhledem k absenci čistě jazzového klubu hrají brněnští jazzmani všude – od Sono Centra až po miniaturní restauraci Ebisu. Je v tom kus věčné nejistoty, ale také hodně improvizace, která k jazzu přirozeně patří. 

Jaromír Hnilička: Boží jazzman z nouze

Jaromír Hnilička se narodil v Bratislavě, ale celý život byl pevně srostlý na jedné straně s Brnem, na druhé straně s jazzem.

„Chtěl jsem být elektroinženýrem,“ vzpomínal na svoje dávné touhy skladatel a trumpetista Jaromír Hnilička (1932–2016). Jeho otec byl přesvědčený masarykovský důstojník, druhé světové války se účastnil s americkou armádou, takže ho komunisté po únoru 1948 zavřeli na Mírově a jediná  škola, na kterou byli Hniličku mladšího ochotni přijmout, byla bratislavská konzervatoř.

Nebylo to samozřejmě Hniličkovo první setkání s hudbou – na klavír   a na harfu se učil už od osmi let. Klavíristů ale bylo na konzervatoři dost, a tak se dostal k trubce. Dnes to zní jako smyšlené historky, vždyť Jaromír Hnilička z dnešní perspektivy vypadá, že přišel na svět s trubkou v ruce a rovnou jako člen Orchestru Gustava Broma. Do slavného brněnského big bandu nastoupil v roce 1956 a strávil v něm více než půl století.

hnilicka_jaromirJaromír Hnilička

Rok po jeho nástupu hrál Orchestr Gustava Broma Egyptskou suitu, kterou Hnilička složil společně s Luďkem Hulanem. Sklony mladého trumpetisty k větším konceptům se projevovaly od samého počátku. Zvuk orchestru obohatil nejen osobitou hrou na trubku, ale také vynálezem nástroje zvaného „hnilofon“ – jednalo se o kombinaci trubky, lesního rohu a tuby.

Byl autorem hudby k pozdravu majoru Gagarinovi, ale sám jej sotva pokládal za důležitý. Jeho mistrovským dílem je Missa Jazz – rozsáhlá kompozice na liturgický text, která stojí hudebně, obsahově i duchovně na zcela opačném pólu než banální popěvek pro sovětského kosmonauta.

Na zahraničních workshopech se Hnilička setkal s Milesem Davisem i Woodym Hermanem. Jako interpret si vyžádal u skladatele Pavla Blatného Studii pro čtvrttónovou trubku. S Karlem Velebným připravili řadu jazzových úprav lidových písní a s desetičlennou kapelou je nahráli na album Týnom tánom.

Hniličkovou poslední velkou skladbou je Brněnská suita z roku 2012 – symbolicky se v ní potkává jeho nejmilovanější město s nejmilovanějším hudebním žánrem.

Autor úvodní koláže/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Nejčtenější

Kritika

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více