Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Jazz

Druhý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Improvizační liga. Během jarních měsíců Brno jazzem doslova žije a to nejen díky festivalům JazzFestBrno a Jazz Jaro, letos je tomu však jinak. Pro zkrácení čekání na živé jazzové koncerty pro vás dnes máme jazzové čtení.

Jazz

„Jaká je moje definice jazzu? Je to bezpečný sex na nejvyšší úrovni,“ prohlásil americký spisovatel Kurt Vonnegut. Brno se tomuto druhu erotiky věnuje s náruživostí, která připomíná orgie – v současnosti má nejméně tři pravidelné jazzové festivaly, kvalitní big band i jazzovou katedru na JAMU. Zatímco dříve jazzmani infiltrovali do tančíren a nočních podniků, dnes se ukazují v klubech všeho druhu, věnují se tradičnímu jazzu i zcela volným improvizacím. Velcí promotéři jsou ve městě doma stejně jako individuální jazzoví aktivisté. Klidně se může stát, že v rozmezí několika dnů v Brně koncertuje orchestr Wyntona Marsalise a domácí improvizační big band Divergent Connections Orchestra. Vzdálenými kmotry brněnského jazzu jsou saxofonisté Gerry Mulligan a Charlie Parker. Kapela prvního z nich výrazně ovlivnila formování Orchestru Gustava Broma. Parkerovi se zase říkávalo Bird (Pták, latinsky Ornis). Tak se také jmenoval první a jediný brněnský jazzový klub, který vydržel déle než pár sezón.

orchestr_gustava_bromaOrchestr Gustava Broma vedl jeho zakladatel až do své smrti roku 1995. Foto: archiv orchestru 

Talenty hlásí odchod a příchod

Skladatel Erich Wolfgang Korngold se ještě jako talentovaný chlapec odstěhoval s rodiči z Brna do Vídně, stal se světoznámým skladatelem a proslavil se v Hollywoodu. Méně se ale ví, že měl také staršího bratra Hanse Roberta, který už v roce 1928 účinkoval v divadle Wiener Kammerspiele se svým H. R. Korngolds Minstrel Jazzbandem. S rodinou Korngoldových tedy odešel z Brna nejen budoucí slavný skladatel, ale také potenciální tvůrce jazzové tradice.

Meziválečné Brno mělo hodně starostí s rozvojem domácí kultury a dnešního zmlsaného fanouška jazzu by tehdejší produkce  sotva něčím zaujala. Na vznik první opravdové a dodnes nejvýznamnější brněnské jazzové kapely by si musel počkat až do roku 1940, a ještě si kvůli tomu zajet do Rožnova pod Radhoštěm. Právě tam byl totiž založen Orchestr Gustava Broma.

Sedmikrásky, Gagarin a třetí proud

Hvězdy jako sedmikrásky nad Brnem oslavil ve své písni básník Josef Kainar a její melodie dodnes funguje jako znělka hlášení na brněnských nádražích. První notový zápis Kainarovy písně pořídil Gustav Brom (1921–1995), a to údajně ve čtyři ráno, když ho kvůli tomu Kainar vytáhl z postele. To už byl ale rok 1955 a Bromův orchestr měl v té době renomé, které dalece přesahovalo rámec města.

První sestava, která vznikla v Rožnově, byla pouze šestičlenným zárodkem budoucího big bandu. Bromova kapela hrávala za války  v hotelu Passage (dnešním Slovanu na Lidické ulici), postupně se rozrůstala a měnila z kavárenského bandu na regulérní rozhlasové těleso. Hrávala také v dávno zaniklém legendárním varieté Rozmarýn na rohu dnešní Kounicovy a Koliště nebo na Jakubském náměstí v rovněž zaniklé kavárně Savoy (dnes je tu vegetariánská jídelna).

Do jazzové historie se ovšem Bromův orchestr nezapsal tanečními produkcemi ani dodnes populární písní Pozdrav astronautovi čili „Dobrý den, majore Gagarine“. Pravým důvodem byla vytrvalá inklinace k náročnějším jazzovým projektům. Orchestr se rozrůstal o vynikající hráče jako Luděk Hulan, Josef Audes nebo Ivan Dominák. S nimi přicházela láska k baryton- saxofonistovi Gerrymu Mulliganovi, kterou dodnes živí brněnský saxofonistický projekt Mulligang.

Později se orchestr zaměřil také na skladby takzvaného „třetího proudu“, tedy komponované hudby v jazzové estetice. Jednou z nejvýraznějších postav orchestru byl Jaromír Hnilička, jehož Jazzovou mši Bromův orchestr v 60. letech premiéroval a nedávno s ní úspěšně bodoval současný brněnský B-Side Band. Zásadní postavou zdaleka ne pouze brněnského jazzu byl dramaturg Bromova orchestru Max Wittmann (1941–2011). Časopis Downbeat zařadil v 70. letech Bromův orchestr mezi pět nejlepších big bandů světa.

Na ptačích křídlech

Nebyl tu ale jen Bromův orchestr – už v roce 1957 vznikl jazzový klub Ornis, který našel první útočiště v Domě umění a věnoval se vzdělávacím pořadům i živému hraní. Klub fungoval na různých místech až do roku 1988 a byl to jediný stálý jazzový klub, který kdy Brno mělo.

Intenzita zájmu byla pochopitelně různá a poněkud poklesla v 60. letech – pravděpodobně zásluhou invaze rockové hudby. Mezi organizátory a tvůrci pořadů se pravidelně objevoval mimo jiné Jan Beránek – jazzový houslista a fanatik, známý též jako jazzový policajt. Jeho jméno sice v současnosti zní Jan Dalecký, ale jeho osoba je nezaměnitelná a návštěvníci dnešního JazzFestBrno ho dobře znají jako osobitého konferenciéra.

Jazzové kapely se jinak angažovaly v kavárnách a barech, ať už to byly odpolední „čaje“ v hotelu Evropa na Jánské, večerní hraní v Belvederu u Lužánek nebo noční podniky jako Baroko, Bolero a další – z posledně jmenovaných je ovšem časem vytlačily popové kapely a nová taneční hudba. Fantastickým místem pro jazzmany bývala kavárna Bohéma, kde se dokonce v roce 1987 podařilo uspořádat Jazztival Brno – první domácí jazzový festival. Právě do festivalů se zkoncentrovalo jazzové dění v Brně, i když se zároveň rozprostřelo po celém městě.

Festivaly, koncertní řady a jazzoví všudybylové

Nejvýraznější festivalovou položkou je bezesporu JazzFestBrno, který se od roku 2002 vypracoval na mezinárodně uznávaný podnik se špičkovými hosty. Hráli na něm Chick Corea, Bobby McFerrin, Wynton Marsalis a mnozí další, jeho klíčovými postavami jsou ale Vilém Spilka a Vlastimil Trllo. Oba dva v sobě spojují schopnosti manažerů i aktivních hudebníků, první z nich  v roce 2010 založil a dodnes vede na JAMU první českou katedru jazzové interpretace.

mcferrin_bobby_foto_martin_zemanBobby McFerrin. Foto: Martin Zeman

Jarní a podzimní série koncertů pod názvem Jazz Jaro Jazz Brno začal od roku 1998 vytvářet manažer Jiří Švéda – nejdřív v klubu Alterna, později ve Staré Pekárně.

Na pomezí mezi velkým festivalem  a sérií komorních koncertů byl Moravia Jazz Fest, který v roce 2018 změnil jméno na Groove Brno a skokově se posunul v kvalitě i rozsahu. Ředitel festivalu Josef Buchta ale posouvá jazzový život především díky svému B-Side Bandu. Ten převzal po Bromově legendární kapele úlohu špičkového jazzového big bandu, který se dotýká jak taneční hudby, tak komplikovanějších projektů.

Vzhledem k absenci čistě jazzového klubu hrají brněnští jazzmani všude – od Sono Centra až po miniaturní restauraci Ebisu. Je v tom kus věčné nejistoty, ale také hodně improvizace, která k jazzu přirozeně patří. 

Jaromír Hnilička: Boží jazzman z nouze

Jaromír Hnilička se narodil v Bratislavě, ale celý život byl pevně srostlý na jedné straně s Brnem, na druhé straně s jazzem.

„Chtěl jsem být elektroinženýrem,“ vzpomínal na svoje dávné touhy skladatel a trumpetista Jaromír Hnilička (1932–2016). Jeho otec byl přesvědčený masarykovský důstojník, druhé světové války se účastnil s americkou armádou, takže ho komunisté po únoru 1948 zavřeli na Mírově a jediná  škola, na kterou byli Hniličku mladšího ochotni přijmout, byla bratislavská konzervatoř.

Nebylo to samozřejmě Hniličkovo první setkání s hudbou – na klavír   a na harfu se učil už od osmi let. Klavíristů ale bylo na konzervatoři dost, a tak se dostal k trubce. Dnes to zní jako smyšlené historky, vždyť Jaromír Hnilička z dnešní perspektivy vypadá, že přišel na svět s trubkou v ruce a rovnou jako člen Orchestru Gustava Broma. Do slavného brněnského big bandu nastoupil v roce 1956 a strávil v něm více než půl století.

hnilicka_jaromirJaromír Hnilička

Rok po jeho nástupu hrál Orchestr Gustava Broma Egyptskou suitu, kterou Hnilička složil společně s Luďkem Hulanem. Sklony mladého trumpetisty k větším konceptům se projevovaly od samého počátku. Zvuk orchestru obohatil nejen osobitou hrou na trubku, ale také vynálezem nástroje zvaného „hnilofon“ – jednalo se o kombinaci trubky, lesního rohu a tuby.

Byl autorem hudby k pozdravu majoru Gagarinovi, ale sám jej sotva pokládal za důležitý. Jeho mistrovským dílem je Missa Jazz – rozsáhlá kompozice na liturgický text, která stojí hudebně, obsahově i duchovně na zcela opačném pólu než banální popěvek pro sovětského kosmonauta.

Na zahraničních workshopech se Hnilička setkal s Milesem Davisem i Woodym Hermanem. Jako interpret si vyžádal u skladatele Pavla Blatného Studii pro čtvrttónovou trubku. S Karlem Velebným připravili řadu jazzových úprav lidových písní a s desetičlennou kapelou je nahráli na album Týnom tánom.

Hniličkovou poslední velkou skladbou je Brněnská suita z roku 2012 – symbolicky se v ní potkává jeho nejmilovanější město s nejmilovanějším hudebním žánrem.

Autor úvodní koláže/ yvans

Komentáře

Reagovat
  • lapis

    28. říjen 2023, 5:54
    Hnilička byl nezapomenutelný pard brněnského i světového jazzu, čest jeho památce. Mám nahráno jeho vyprávění o spolupráci s Gustavem Bromem. To co dělá s Orchestrem Gustava Broma Valovič je už pouze agonie. Škoda dobrého jazzu.

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více