Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Opera

Průvodce Brno – město hudby UNESCO: Opera

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře. 

Opera

„Každé divadlo je blázinec, ale opera je oddělení pro nevyléčitelné,“ jak tvrdil první ředitel Vídeňské dvorní opery Franz von Dingelstedt. Měl vlastně pravdu, protože kdo opeře jednou propadne, tomu už není pomoci. Opera je nevlastní dítě renesance, které mělo barokní kojnou – právě na přelomu těchto velkých epoch se zrodil koncept výhradně zpívaného divadla. Skladatelé postupně naučili zpívat antické bohy i statečné ženy, křesťanské hrdiny i pohanské kouzelnice, sevillského lazebníka, babylonského krále i českou Mařenku s Jeníkem. Teprve v Brně se ale zásluhou Leoše Janáčka zrodilo opravdové psychologické drama, které vidí člověku až do srdce. Brněnská opera má svůj dnešní domov v divadle, které nese Janáčkovo jméno, svému nejvýznamnějšímu skladateli také věnuje každé dva roky velký festival, a její ambice sahají v současné době hodně vysoko. „Čím víc je opera mrtvá, tím víc se jí daří,“ prohlásil o fanaticky milovaném i zavrhovaném žánru filosof Slavoj Žižek. Podle tohoto měřítka by současná opera v Brně musela být mrtvá nejméně desetkrát.

Z taverny do operního světa

Většina projektů v Čechách i na Moravě se rodí v hospodě. I na místě dnešní Reduty stával Theater in der Taffern a právě tam se kdysi odehrála první operní představení v Brně: mezi prvními tituly byla opera Didone abbandonata (Zapomenutá Dido) skladatele Domenica Sarriho. Obnovenou premiéru uvedlo v roce 2014 domácí sdružení Opera na cestách už v dnešní, nové Redutě. Mezitím se ovšem odehrála řada dalších věcí: brněnská opera získala mimo jiné divadlo s největším jevištěm v České republice, pojmenované po Leoši Janáčkovi. Světové premiéry všech jeho oper s výjimkou Výletů páně Broučkových se rovněž konaly v Brně.

Vynikající dirigent a janáčkovský specialista Jaroslav Vogel kdysi prohlásil, že Její pastorkyňa je Prodaná nevěsta v moll. Efektní bonmot v sobě skrývá také skutečnost, že Janáček měl v Brně podobnou pozici jako v celonárodním měřítku Smetana. Janáček byl také dlouho považován za lokálního podivína, dokud jeho dílu nepomohl do světa nejdříve Max Brod a mnohem později v té nejvyšší možné míře dirigent Charles Mackerras (1925–2010) a muzikolog John Tyrrell (1942–2018). První z nich natočil pro firmu Decca pětidílný cyklus Janáčkových oper, druhý ho vybavil zasvěcenými texty a je také autorem největší janáčkovské monografie. Český překlad prvního dílu, který má přibližně tisíc stran velkého formátu, vydalo v roce 2018 brněnské nakladatelství Host.

Jedno město pro německou i českou operu

Brněnská opera byla dlouho odrazem česko-německých vztahů. První opery v češtině se objevily až kolem roku 1840, mezi nimi Žižkův dub brněnského skladatele Františka Kotta. Paběrkování českých oper v německém divadle ukončilo založení Prozatímního národního divadla v roce 1884. Tehdy už byl dva roky v provozu německý Stadttheater, dnešní Mahenovo divadlo – první středoevropská scéna s elektrickým osvětlením.

prodana_nevesta_1977_archiv_NdBPředstavení Prodané nevěsty z roku 1977, archiv NdB

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přešlo divadlo do českých rukou a český i německý soubor se v něm střídaly podle stanoveného plánu. Nejvýraznějším šéfem opery v meziválečném období byl František Neumann (1874–1929) – workoholik, který kromě intenzivního operního provozu zavedl také koncertní cykly. Brněnské publikum tak mohlo slyšet kromě oper domácích autorů v čele s Janáčkem a Smetanou také Wagnera, Debussyho, Strausse… Neumann pozvedl český operní život v Brně paradoxně na základě svých zkušeností z německých scén. V meziválečném období přišel do Brna také Ivo Váňa Psota – baletní mistr a později šéf baletu Národního divadla v Brně. Jeho zásluhou zažilo Brno světovou premiéru baletu Romeo a Julie skladatele Sergeje Prokofjeva.

Neumann byl první z osobností, která v operním Brně zažila vrchol své kariéry, zatímco mnozí tu spíš začínali a odcházeli do světa. Jsou mezi nimi světoznámý hrdinný tenorista Karel Burian (1870–1923), jenž v Brně v roce 1891 debutoval, stejně jako o čtyři roky později jeho mladší kolega Leo Slezak (1873–1946). V brněnské opeře debutovala také Magdalena Kožená. Proslulá Maria Jeritza (1887–1982) se v Brně narodila, ale nikdy sólově nezpívala. Dirigentské schopnosti zde ve svých začátcích cizelovali Rafael Kubelík, Václav Neumann či Zdeněk Chalabala. Další velkou éru zde vytvořil v letech 1953–78 František Jílek (1913–1993).

magdalena_kozena_Foto_MCSH BrnoMezzosopranistka Magdalena Kožená ve Vile Tugendhat. Foto: MCSH Brno

Opera v divadle, na schodech a ve škole

Jílek přišel se zkušenostmi z Ostravy a za čtvrtstoletí svého působení v Brně přivedl operu na špičkovou úroveň. Hodně se věnoval Janáčkovi, což je samozřejmé, ale také dílu Bohuslava Martinů, což za komunistů zcela samozřejmé nebylo – Martinů měl pořád punc podezřelého emigranta. Jílek dirigoval také balety a mimo jiné provedl taneční ztvárnění Capriccia pro violoncello a orchestr průšviháře Jana Nováka (1921–1984) – vynikajícího brněnského skladatele, který později emigroval a jehož dílo zažívá renesanci až v posledních dvaceti letech. Jeho bratranec Richard Novák je legendou brněnské opery a ve svých 88 letech ještě stále zpívá.

Novákovým skladbám se významně věnuje i brněnský Ensemble Opera Diversa, který zahájil svou činnost provozováním minioper na schodech kavárny Spolek a postupně se vypracoval na stabilní a zároveň pružnou komorní instituci schopnou provádět autorské opery i koncerty. S Jílkem se také brněnská opera v roce 1965 přestěhovala z „Mahenky“ do dnešního „Janclu“, tedy Janáčkova divadla.

V roce 1957 vznikla z iniciativy režiséra Miloše Wasserbauera (1907–1970) Komorní opera JAMU. Ta své projekty realizovala v dnešním Divadle Barka, ale od  roku 2012 získala nový prostor v Divadle na Orlí. Operou v bazénu zahájil v roce 2018 svou činnost spolek Hausopera zaměřený na site-specific představení.

Pohádka o třinácti šéfech a jednom festivalu

Po Jílkově odchodu jako by na operu padl velký stín, ke kterému se přidala turbulentní atmosféra změn po roce 1989. Jako na předzvěst společenských změn se ještě dlouho vzpomínalo na uvedení opery Nabucco v režii Václava Věžníka.

festival_janacek_brno_polska_inscenace_jeji_pastorkyne_Foto_Magdalena_OskoFestival Janáček Brno a polská inscenace Její pastorkyně. Foto: Magdalena Osko

Na lístky na burcující ztvárnění opery o touze po svobodě se stály mnohahodinové fronty. Polistopadová brněnská opera se ale vyznačovala především nestabilitou a mezi roky 1991 a 2014 zažila třináct šéfů. Zklidnění situace a strmý nárůst kvality nastal až s příchodem Martina Glasera jako ředitele Národního divadla a Jiřího Heřmana jako šéfa opery.

Vyvrcholením jejich práce je zatím úspěch festivalu Janáček Brno  – ten vznikl již v roce 2004, ale Glaser s Heřmanem ho přivedli až k ocenění v kategorii „Festival roku“ v prestižní soutěži International Opera Awards. Cenu převzali oba šéfové v dubnu 2019 v Londýně.

Josef Pančík: Koncertním zpíváním k nesporné úrovni

K opernímu divadlu patří neodmyslitelně sbor. Proto se zde neobjevuje žádný z velkých dirigentů, pěvců ani režisérů, kteří kdy v Brně působili, ale vynikající sbormistr Josef Pančík. Dodnes ho obestírá pověst tvůrce nejlepšího operního sboru v České republice a zřejmě i jednoho z nejlepších v Evropě. Člověk si často teprve při návštěvě špičkových zahraničních scén uvědomí, jak je brněnský operní sbor dobrý.

„Zázrak brněnského sboru vidím v tom, jak se Pančíkovi daří držet jeho úroveň,“ prohlásil o svém dlouholetém kolegovi basista Richard Novák. „Sbor je ta nejcitlivější složka, protože do sboru vám přijdou mladé holky, které jsou z konzervatoře, nic neumějí, mají trochu hlasu a teď poslouchají, jak to dělají ty zkušené paní vedle. A přejímají jejich způsoby a splynou se sborem. To těleso se obmění za dvacet let, ale žije v něm pořád jeden duch.“

pancik_josef_archiv_umelceJosef Pančík

Síla brněnského operního sboru vždy spočívala především v kultivovanosti projevu, kterou Josef Pančík udržoval také tím, že se sborem pěstoval i kon- certní repertoár. Operní sbory jsou často zvyklé se schovávat za hlučící orchestr, který lecjakou drobnou nedokonalost zaretušuje. Pančíkův sbor uměl zpívat náročné skladby bez orchestru jako ryze koncertní těleso.

Operní sbor v Brně ovšem má na co navazovat – zdatnými sbormistry byli Leoš Janáček i jeho učitel Pavel Křížkovský. Otcem moderní sborové tradice na Moravě byl Ferdinand Vach (1860–1939), který založil v Kroměříži Pěvecké sdružení moravských učitelů, bezesporu náš nejslavnější mužský sbor. „Ne jeden ze svých sborů, všechny mu věnuji,“ poznamenal si o Vachovi jindy nadmíru kritický Janáček.

Koncertní protiváhou operního tělesa je Český filharmonický sbor Brno založený a vedený Petrem Fialou. K Filharmonii Brno organizačně patří špičkový sbor dětí a mládeže Kantiléna.

Zázemí sborového zpěvu tvoří jen v Brně více než šest desítek samostatných těles, a to ještě bez chrámových sborů – jejich seznam a stručné charakteristiky čekají na samostatnou knihu.

Autor úvodní koláže/ yvans

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Nejčtenější

Kritika

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více