Púčik v nejlepších letech

22. listopad 2022, 9:00
Púčik v nejlepších letech

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.

Největší překvapení celého koncertu se událo hned v úvodu. V prvním čísle tanečníky totiž nedoprovodila očekávaná cimbálovka, ale poměrně malá sestava dechovky nabitá energií. Podle programu jsem zjistila, že si říkají Tejstovjanka. Jde o folklorní odnož zcela nefolklorního bratislavského orchestru Taste of brass (od toho i samotný název dechovky). V dechových hudbách se příliš nevyznám, už vůbec ne v těch slovenských. Zeptala jsem se proto etnoložky Barbory Turčanové, kterou v tomto směru považuji za odborníka na slovo vzatého. Potvrdila mi, že můj dojem rodících se dechovkové hvězdy není daleko od pravdy. Musím Púčik pochválit za odvahu si dechovku pozvat. V choreografii z příhraniční obce Kubrá šlo o zážitek dosahující kvalit pravé venkovské zábavy.

Jednotlivá čísla neuváděl moderátor. Projekce starých fotografií byla doplněna komentářem Martina Kopora, na kterého jsem zvyklá už z jiných vystoupení tohoto souboru. Jeho cit pro slovo a barva hlasu jsou jedinečné, ovšem najít v jeho lidovém dada nějakou červenou nit, bylo poněkud náročné. Rozhodně vše splnilo účel: lehký patos v záplavě poetických slov nechal nahozený řetěz a představení nedrhlo.

Stejně jako při pětadvacátém výročí tvořilo tance více choreografů. Nejen Lucie Fabišíková, dcera vedoucího souboru Vlastimila Fabišíka, ale i další externí choreografové.

Bylo to odvážné minimálně jako pozvat dechovku. Spojit rukopis celkem výrazných choreografů v jeden smysluplný celek není nic snadného. V tomto případě se to Lucii Fabišíkové, která byla režisérkou celého programu, určitě povedlo.

Koncert sice neměl dějovou linku, která by diváka vedla, ale lepší je žádný děj než ten špatný.

Kromě zmíněné Lucie Fabišíkové se na programu choreograficky podíleli známé slovenské osobnosti jako například Marianna Svoreňová a Martin Topolovský nebo Peter Hrabovský a také v Brně působící Ondrej Mišík a Edita Marišinská. Poslední dva jmenovaní jsou zakladateli taneční školy Šej haj hop, která posledních pár let oživuje brněnský veřejný prostor tanečními školami a kurzy.

Výjimečný cit pro lidovou píseň předvedla také bývalá houslistka Púčiku Anežka Heinzlová. Zpěvy z Moravského Lieskového a z horehronské obce Vernár byly zpracovány citlivě a choreografie Andreje Bartoně sedla zpěvačkám z Kočičích jazýčků jako ulitá. Anežčini bratři a také bývalí členové Púčiku Vojtěch Konečný a Lubomír Graffe tentokrát více než svůj um primášský předvedli své hlasy. Jejich strýcovské kosecko-dřevorubecké duo klamalo tělem i kostýmem: zazpívali výborně i v montérkách.

Dalším sluchovým i vizuálním zážitkem bylo vystoupení Barbory Varmužové, která s Púčikem začala spolupracovat jako pěvecký pedagog. Její zpěvy nad mrtvým manželem byly tak syrové, až mohly být pro někoho hůře stravitelné. Do svého výkonu vložila cit, um i herecký talent v obrovské míře.

Téma svatby bývá na podobných koncertech poměrně časté a viděla jsem je už mnohokrát. Púčikovská svatba choreografky Lucie Fabišíkové mě i přesto bavila. Možná to bylo tím, že ho zpracovala z písní a zvyků z obce Kojšov, kde má kořeny.

Nesmím zapomenout také na výkony tanečníků. Nervozita a velké pódium způsobí i u těch nejlepších trému, ale na tomto koncertě jsem chybiček viděla minimum. Překvapily mě skvělé herecké výkony některých tanečníků. Zažila jsem totiž vystoupení, v nichž nepřirozené mluvené slovo kazilo celkový dojem z tance. Zde tomu bylo přesně naopak.

Začala jsem dechovkou a skončím cimbálovkou. V souborech se muziky mění poměrně často a pod stejným názvem můžete po pár letech slyšet úplně jiné hráče. Aktuální sestava pod vedením Adama Černíka sice nepatří k nejvýraznějším, ale aspoň svým projevem nepřeválcovala tanečníky. Jen při sólových číslech, kdy se zrak diváka přeci jen k muzice stočí, bych hledišti alespoň jeden pohled opětovala. Oční kontakt pomyslně přiblíží diváky k muzice, což je při podobných koncertech ve velkých sálech důležité a ve folkloru obzvláště.

Na souboru Púčik jde zřetelně vidět vývoj, kterým si pódiová interpretace folkloru prošla. Současný stav se snaží zachytit atmosféru, ducha i energii přirozenými prostředky. Na tomto výročním koncertě se to povedlo. Sdílím dojetí vedoucí souboru Vlastimila Fabišíka ze závěru koncertu a těším se na tento rozkvetlý Púčik za dalších pět let.

Foto Barbora Melichová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Nejčtenější

Kritika

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více