AndRea Buršová, Zdeněk Král, Indigo Quartet: Nůž na ticho

AndRea Buršová, Zdeněk Král, Indigo Quartet: Nůž na ticho

Pianista a skladatel Zdeněk Král pochází ze severních Čech, avšak po maturitě přišel studovat do Brna a od té doby spojil s jihomoravskou metropolí svůj soukromý i umělecký život. Mezi jeho různorodými aktivitami zaujímá přední místo spolupráce s herci klíčových brněnských divadel, HaDivadla a Husy na provázku. Album Nůž na ticho (vlastně krásná knížka s pevnými deskami, jejíž součástí je CD) je dosavadním vyvrcholením Královy několikaleté spolupráce s herečkou z Provázku a zpěvačkou, přesněji šansoniérkou, AndReou Buršovou. Sestavu významně doplňuje brněnské smyčcové kvarteto Indigo Quartet a projekt by byl neúplný bez textů klasických i žijících básníků v čele s Janem Skácelem a Rakušanem Ernstem Jandlem (v překladu Bohumila Grögerové a Josefa Hiršala).

Zdeněk Král, který v minulosti spolupracoval i s dalšími v Brně působícími herečkami (především s Marianou Chmelařovou v projektu Minach), našel v AndRee Buršové ideální interpretku pro své „nenápadně silné“ kompozice. Album, zdánlivě jednolité, přináší pestrou škálu přístupů a výrazových prostředků. Zatímco ve Skácelově Svatbě ustupuje melodie do pozadí, aby o to více vynikly harmonické postupy, v závěrečné O životě stromů se zpěvačka opírá do každé slabiky a lyrickou miniaturu dokáže vygradovat. Krásnou ukázkou toho, jak se při tvorbě a natáčení alba ústřední dvojice doplňovala, jsou písně Paní, smím si sednoutMůžu tě vidět, obě mimochodem s AndReinými vlastními texty. Zatímco síla první je především v melodii (Král zde připomíná o čtvrt století staršího Bulise, také pianistu a skladatele, rodáka ze severu Čech, od vysokoškolských studií usazeného v Brně), krása druhé spočívá v samotném zpěvaččině hlasu (díky brněnským úzkým samohláskám jakoby staromódnímu) a v kouzle, které mu dodává úsměv.

Ještě větší pestrosti nahrávka nabývá díky aranžím. Přestože samotné piano by v tomto žánru dokázalo nabídnout dostatečnou paletu nálad, dostaly tentokrát přednost smyčce. Z dílčích momentů stojí za pozornost střídání táhlých tónů se staccatem v Přijít domů nebo bohatší instrumentace písně Jeden koláč ukrajuju, v níž Buršová dynamičtějším zpěvem a použitím citoslovcí (i díky spojení se smyčcovými nástroji) evokuje Ivu Bittovou. Samostatnou zmínku zasluhují také obě skladby, které složil člen Indigo Quartetu Martin Flašar: na výrazném zvuku kvarteta postavená Lásko, hrajme dál i jakoby vyprávěná Miloval mě Bůh tuto noc.

Výběr zhudebněných básní a dalších textů sice může zaujmout po stránce obsahové (časté filosofické tázání se a na druhou stranu opakující se „gastronomické“ metafory – Jeden koláč ukrajuju, Chleba), avšak ještě zajímavější je práce s básnickou formou. Až na několik málo výjimek (Dva v jednom/V objetí, Lásko, hrajme dál) se totiž jedná o texty krátké, často téměř miniatury nebo anekdoty (Miloval mě Bůh tuto noc). Buršová dociluje dramatického efektu opakováním veršů nebo dokonce jednotlivých slov, přičemž každému takto zopakovanému slovu dokáže svým projevem dát jinou náladu a důležitost. Příklad za všechny: Krátká báseň Ernsta Jandla Přijít domů v sobě skrývá příběh hodný Jacquesa Brela, avšak opravdový šanson z něj dělá až způsob, jakým Buršová herecky zpracovává přirovnání dvou obyčejných lidí k dětem či štěňatům.

Je mimochodem zajímavé, že v Brně krátce po sobě vznikly dva náladou podobné projekty zhudebněné poezie. Od česko-slovenského alba Setkání/Stretnutie se zhudebněnou poezií Jana Skácela a Milana Rúfuse se Nůž na ticho liší větším záběrem (včetně autorských textů interpretky) a důrazem na spolupráci. Na Setkání/Stretnutie si autorka Dada Klementová přizvala interprety podle svého vkusu (a výsledek je také výborný). Nůž na ticho není Královým autorským albem ani sólovou deskou AndRey Buršové. Jde o spolupráci dvou rovnocenných partnerů, kterým zdatně sekundují kolegové z Indigo Quartetu.

Vydalo: Indies Happy Trails 2012
22 skladeb, celková stopáž: 56:09

Foto Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více