Barbara Maria Willi ve spojení Evropy a Afriky

Barbara Maria Willi ve spojení Evropy a Afriky

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka Konečná, Doris Kitzmantel, Ilona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.

Na začátku koncertu předstoupila před publikum Barbara Maria Willi a celý cyklus i samotný koncert uvedla vtipem, že si nikdy nepřišla jako vyloženě drobná osoba, ovšem oproti subbasové flétně, která stála v pravé částí pódia, si i ona malá připadá. Zmínila také barokní tendence imitování přírodních zvuků, které jsou ovšem naprosto běžné i v hudbě africké. Pořadatelka cyklu projevila také radost nad plným sálem a popřála divákům hezký zážitek.

Samotný program odstartoval perkusionista Jakub Kupčík zvukomalbou na gong a velký buben ke kterému následně připojil i handpan, v tomto konkrétním případě Rav vast drum. Poté se připojilo i flétnové kvarteto i Flautisti a jmenovaní společně provedli skladbu Pall Mall anglického skladatele Johna Playforda. Před následujícím Preludiem a fugou Johanna Sebastiana Bacha (které si kvarteto samo na míru zaranžovalo) jedna z flétnistek obecenstvu popsala flétny včetně subbasové, která na sebe strhla pozornost nejednoho diváka již při příchodu do sálu především svojí abnormální výškou. Úprava Bachovy kompozice pro kvarteto zobcových fléten velmi dobře fungovala a svým celkovým zvukem připomínala varhanní pozitiv. Před Ballo di Grabduca Jana Pieterszoona Sweekincka kvarteto publiku popsalo rozdíl mezi barokní a renesanční flétnou: způsob vrtání hmatových dírek a zejména nemožnost rozložení té renesanční na jednotlivé kusy.

V závěru první poloviny se na pódium vrátil Jakub Kupčík, se kterým kvarteto provedlo výběr z Il primo libro de bali Giorgia Maineria. Flétnistky se zde musely potýkat s různými nevšedními technikami (minimálně pro renesanční období), jako například úmyslné zesilování alikvótů nebo klouzání mezi jednotlivými tóny. Bubeník navíc předvedl několik dalších perkusí ze svého početného arzenálu.

Druhá polovina večera patřila dílům autorů soudobých. Ve skladbě Soluňski Čoček mohli diváci zaslechnout vlivy folkové, středověké ale zejména balkánské, které se projevovaly hlavně v rytmické složce díla. Jakub Kupčík v ní předvedl krátké bubenické sólo, které zaujalo výrazným a neobvyklým frázováním. Následující výběr ze suity African Christmas Sörena Siega přímo demonstroval název koncertu a v kompozici jako by byly kombinovány africké rytmy s náznaky tradičních evropských koled. Netradiční flétnový způsoby hry a zvukové efekty ze závěru první poloviny byly pak ve White Cliffs of Dover Michala Prokopa dovedeny ještě dále. Objevovala se zde hra se zacpaným labiem, foukání do výřezu (připomínající hru na traverso) nebo údery na ozvučný otvor. To vše bylo kombinováno s nádhernými melodiemi, které zněly jako vytrženy z britské lidové hudby. Závěrečné Tall P Peta Rose diváky přeneslo do severní Ameriky, neboť skladba byla vyloženě jazzového střižení. Například hranatá basová flétna Paetzold, která má díky svému tvaru speciální a neobvyklé zvukové vlastnosti, hrála pro jazz typickou walking bass. Když jednotlivé flétnistky měly od flétny pauzu, doplnily kompozici luskáním nebo dupáním, to vše za skvělého jazzového doprovodu Jakuba Kupčíka, který v závěru předvedl i bubenické sólo. Vášnivý aplaus uskupení opětovalo dvěma přídavky. Nejprve rumunský lidový tanec Hora ca din caval v úpravě Jana Rokyty a na úplný závěr pak Pavane lesquercarde Pierra Phalése, kterou kvarteto provedlo na čtveřici fléten ve tvaru rohů.

Celý večer provázela naprosto dokonalá technika všech členek kvarteta i Flautisti, kterou flétnistky publiku ukázaly na mnoha typech flétny – od těch více známých (sopránová, altová nebo tenorová) až po ty, které mnozí jistě viděli poprvé. Ke všemu se přidala i výborná sehranost jak mezi sebou, tak s perkusionistou Jakubem Kupčíkem, který na kvarteto skvěle reagoval. Pochválit je zapotřebí především jeho výtečnou práci s dynamikou, jelikož se v jeho úderech na různé druhy perkusí (kterých bylo opravdu mnoho) žádná z flétnistek nikdy zvukově neztrácela, i když kvarteto přešlo do piana. Dramaturgie koncertu navíc umožnila, aby si na své přišli jak milovníci hudby barokní a renesanční, ale i soudobé. Jako jediný nedostatek bylo možné vnímat pořadí přídavků, jelikož s Phaléseho Pavanou lehce upadl náboj, který předchozí rumunský tanec vytvořil. To byla toliko maličkost, která nemohla nijak uškodit zážitku z povedeného koncertu. Flétnistky i bubeník navíc po koncertu zůstali na pódiu a umožnili divákům, aby se jich dotázali na cokoliv, co je zajímalo.

John Playford (1623–1686): Pall Mall

Johann Sebastian Bach (1685–1750): Preludium a fuga

Antonio Vivaldi (1678–1741): Koncert F dur „La Tempesta di Mare" RW 433

Jan Pieterszoon Sweelinck (1562–1621): Ballo di Granduca SwWV 319

Josquin Desprez (1455–1521): Instrumentální skladba bez názvu

Giorgio Mainerio (1535–1582): Il primo libro de balli (výběr) – č. 12 Schiarazula Marazula a č. 10 La Lauandara Gagliarda

Jan Rokyta (*1969): Soluňski Čoček

Sören Sieg (*1966): African Christmas (výběr) – č. 2 Where shall we go a č. 5 The three Magi

Michal Prokop (*1946): White Cliffs of Dover

Jan van der Roost (*1956): I continenti – South America

Pete Rose (1942–2018): Tall P

i Flautisti:

Jitka Konečná – zobcové flétny

Ilona Veselovská – zobcové flétny

Doris Kitzmantel – zobcové flétny

Monika Wimberger Devátá – zobcové flétny

Jakub Kupčík – perkuse

pondělí 12. února 2024, 19 hodin, sál Konventu Milosrdných bratří

Foto Majda Slámová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více