BCO ukázali, co je to známka punku

28. únor 2024, 18:00
BCO ukázali, co je to známka punku

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.

Hlavní program večera zahájila světová premiéra kompozice WE ARE THE POWER, (vymítání diktátora podle Pussy Riot) pro tři ženské hlasy a instrumentální doprovod režiséra Jiřího Austerlitze Adámka (*1977). Její libreto vychází z autobiografické zpovědi Naděždy Tolokonnikové, která v českém překladu vyšla pod názvem Jak udělat revoluci / Zápisky z trestanecké kolonie. BCO doplnila trojice zpěvaček/recitátorek Kateřina Císařová, Vendula Holičková a Bára Mišíková. Skladba vytvořila výrazovou parabolu, u níž začátek představoval modlitbu, působil meditativně a byl v tiché dynamice. Z ní se postupně dostala do střední části, která začala slovy: „Putin se podělal.

Některé z citací, z nichž část popisovala přímo události z Katedrály Krista spasitele, byly velmi vtipné a v publiku se ozýval smích. Humor byl založený především na vtipné kritice ruského prezidenta Vladimira Putina a moskevského patriarchy Kirilla. Když ale dílo dospělo k úryvkům, které popisovaly zatčení dvou členek a jejich následné odsouzení ke dvouletému pobytu v nejtvrdších věznicích na Sibiři, nálada se proměnila v tesknou a truchlivou. Dílo mělo výborný spád, zajímavou instrumentaci, která v několika místech názorně doplňovala vyřčená slova, a velmi dobře kombinovala recitované části se zpívanými. Některé texty mohly část publika lehce pobouřit, bez tohoto se ovšem správný punk neobejde. I vzhledem k charakteru textů to bylo v podstatě nezbytné. Celou kompozici provázelo bravurní provedení, ve kterém je potřeba vyzdvihnout především práci s dynamikou jak instrumentalistů, kteří na začátku a konci předvedli ukázkové pianissimo, tak všech vokalistek, které s dynamikou výtečně pracovaly, přestože byly jejich hlasy amplifikované pomocí mikrofonů. Intonaci zpěvaček i muzikantů také není co vytknout.

První půlku večera uzavřela pozoruhodná kompozice Scratchband Johna Adamse (*1947). Její instrumentace vychází z obsazení rockových kapel, které je doplněno o ozvučené dechy a klávesy. Zvuky „klasických“ rockových nástrojů přednášely různé motivy, které se prolínaly a vytvořily jednotnou hudební hmotu. Přes celkový minimalistický ráz se ve skladbě objevuje několik záludností v podobě náročných běhů, a především extrémně náročného rytmického průběhu, ve kterém střídání taktových označení nebylo žádnou vzácností. V díle byla slyšet výrazná inspirace Frankem Zappou, ale objevovaly se v ní i náznaky angloamerického folku. Lze vyzdvihnout naprosto bravurní práci zvukaře, který dokázal skvěle pracovat s ozvučenými akustickými nástroji (i s těmi elektrickými) a žádný z nich se ve výsledném zvuku neztrácel, ani z něj nevyčníval. V interpretaci se objevilo pár rytmických nepřesností, které ovšem výsledné vyznění skladby nijak nenarušily. V závěru první poloviny na pódium přišla Lenka Dohnalová, která do rukou Pavla Šnajdra předala Cenu České hudební rady a ocenila, jakým způsobem BCO dělá soudobou klasickou hudbu. Během následující pauzy byl divákům nabídnut poslech záznamu z živého vstoupení české punkové klasiky Visacího zámku, které se odehrálo v únoru 1984 na Žofíně.

Druhá půle programu byla věnována legendární kompozici The Price of Oil amerického skladatele a pianisty Frederica Rzewského (1938–2021). Ta je z velké založena na rozdílných názorech na havárii ropné plošiny, které přednášejí žena ropného magnáta a těžce pracující dělník. V těchto rolích se představili Jana Vondrů a Vojtěch Šembera. Do příběhu přítomné uvedla Kateřina Císařová. Ačkoliv se interpretace může zdát jednoduchá, její největší úskalí se ukáže všem, kteří mají šanci nahlédnout do partitury. Není v ní použitá klasická notace, ale je složená pouze ze svislých a vodorovných čar. Muzikanti i zpěváci tak nepracují s konkrétními tóny ale pouze s vysokými a nízkými. Ty jsou zasazeny do neměnného metra, které plyne téměř čtyřicet minut. V první části, která zhudebňuje výše zmíněný rozhovor hrají muzikanti na „homemade“ nástroje. Byly to různé píšťalky nebo hlavice od fléten. Druhá, čistě instrumentální část je pak napsána pro klasické nástroje a představuje vlnobití a havárii plošiny. Nástrojové skupiny jsou rozděleny do dvou částí a předepsaném rytmickém patternu se střídají a vytvářejí tak jakýsi stereo hoquetus. V závěru se pak hudební tok zpomaloval (metrum ale zůstalo neměnné), až se ozýval souzvuk jednou za několik sekund, dokud ropná plošina neklesla až ke dnu. Navzdory jednoduchosti, která spočívá pouze ve střídání několika tónů, vyžaduje kompozice velice silnou koncentraci od muzikantů i zpěváků. V obou případech ale soustředěnost nepolevila a skladba zazněla v naprosto ukázkovém provedení. Navíc byla interpretace doplněna titulky a rozumět mohli i posluchači, kteří anglicky neumí.

Brno Contemporary Orchestra nabídl divákům zajímavý program, ve kterém bylo možné slyšet vše od punku, přes art rock, až po avantgardu druhé poloviny 20. století. Pomocí velmi dobré interpretace všech děl, na které mají rovný podíl jak všichni muzikanti, zpěváci, dirigent Pavel Šnajdr, tak i zvukař, dokázali připravit divákům dechberoucí zážitek.

Jiří Austerlitz Adámek: WE ARE THE POWER, (vymítání diktátora podle Pussy Riot), objednávka BCO

John Adams: Scratchband

Visací zámek: záznam živého vystoupení na Žofíně v únoru 1984

Frederic Rzewski: The Price of Oil

Jana Vondrů – zpěv

Vojtěch Šembera – zpěv

Kateřina Císařová – zpěv

Vendula Holičková – zpěv

Bára Mišíková – zpěv

Brno Contemporary Orchestra

Pavel Šnajdr – dirigent

pondělí 26. února 2024, budova bývalého OV KSČ (dnes sídlo Veřejného ochránce práv)

Foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více