Besední dům ve víru svého 150. výročí

3. květen 2023, 16:00
Besední dům ve víru svého 150. výročí

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.

Prvním z nich – jak ostatně napovídá již název úvodního večera – byl koncert připomínající vystoupení Bedřicha Smetany dne 16. června 1873 v Besedním domě. Vstupní odpolední zahájení, při kterém vystoupily pěvecké sbory Beseda brněnská se sbormistrem Petrem Kolařem a Láska opravdivá pod vedením Jana Špačka na nádvoří Besedního domu, se uskutečnilo o páté. Ještě předtím však lákal zpěv Lásky opravdivé kolemjdoucí z balkónu budovy.

Oficiálního zahájení se tedy v 17 hodin chopila Beseda brněnská chorálem Jesus bleibet meine Freude z kantáty Herz und Mund und Tat und Leben Johanna Sebastiana Bacha, po které následovala píseň pro hlas a klavír (Petr Kolař) Caro laccio, dolce nodo skladatele Francesca Gaspariniho. Sólového partu se chopil tenorista Richard Kolař. Sborovému zpěvu nebylo co vytknout – členové Besedy brněnské jsou intonačně jednotní a dynamicky vyvážení. Gaspariniho píseň již z kraje koncertu představila nesmírně talentovaného pěvce, jehož technické, dynamické i výrazové možnosti představují velký příslib do budoucna. Do karet hraje mladému zpěvákovi i velmi příjemná barva hlasu a skvělá artikulace. Blok Besedy brněnské s písněmi i sborovými díly – mezi kterými nechyběly například klasická čísla jako Va, pensiero, sull’ali dorate z Verdiho Nabucca či Modlitba z Polské krve Oskara Nedbala – zakončil příznačně sbor Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany.

Z nádvoří se program přesunul do foyer Besedního domu, kde vystoupili zpěváci mužského sboru Láska opravdivá pod vedením Jana Špačka se sbory Bedřicha Smetany. Koncert zahájilo Heslo I – II na text Josefa Srba-Debrnova a také následující skladba Věno byla z jeho pera. Láska opravdivá však nevystoupila pouze před koncertem samotným, ale také o přestávce i po skončení koncertu, takže kromě Smetanových sborů zazněla rovněž tvorba Pavla Křížkovského, Josefa Bohuslava Foerstera a na samém konci večera i Leoše Janáčka. Provedení skladeb odpovídá vysokému standardu sboru – zpěváci jsou intonačně i rytmicky jednotí, mají vytříbený cit pro sborovou tvorbu, které se věnují a samotné nastudování bylo dynamicky pestré a dobře pracovalo s gradací.

S příchodem sedmé hodiny večerní se návštěvníci přesunuli do sálu Besedního domu a mohla začít hlavní část programu, kterou zahájil Návrat plavců pro smíšený sbor Françoisa Bazina v úpravě Karla Bendla. Ten otevíral rovněž koncert z 16. června 1873 (ke stému výročí narození Josefa Jungmanna), kterým se pondělní večer Když Smetana v Brně poprvé hrál… inspiroval. Brno má dlouholetou tradici sborů a jejich vzájemné spolupráce – při mnoha příležitostech již brněnské sbory spojily své síly a nebylo tomu jinak ani v tomto případě. V průběhu večera vystoupily nejen již zmíněné sbory Beseda brněnská a Láska opravdivá, ale doplnil je také Akademický smíšený sbor Pečman, který – stejně jako Lásku opravdivou – vede Jan Špaček. Bazinův Návrat plavců zazněl ve spojení právě Láska opravdivé a Pečmana. Nastudování bylo kvalitní, rozvrstvení hlasů vyvážené a dynamika prvotřídní.

Mohutný sbor vystřídala křehká árie Vendulky Hajej můj andílku … Letěla bělounká holubičkaze Smetanovy opery Hubičkav podání sopranistky Pavly Vykopalové a klavíristy Igora Ardaševa. Lyrické árie v podání Pavly Vykopalové jsou prakticky stoprocentně zárukou hlubokého hudebního zážitku – sopranistka dokáže s maximálním hudebním pochopením pracovat s barvou hlasu a citovým zabarvením hudebních frází, aniž by působila pateticky či podbízivě. Zpěvaččino frázování, stejně jako práce s dynamikou či zdobení tónu slouží vždy ke zdůraznění konkrétního emočního náboje. Igor Ardašev byl pěvkyni citlivou oporou a jeho hra účelně akcentovala její interpretaci.

vyroci_besedniho_domu_foto_dag_markl_01

Klavírista Igor Ardašev dostal vzápětí možnost představit klavírní skladby Georga Friedricha Händela, Fryderyka Chopina a Bedřicha Smetany. Jako první zaznělo Händelovo Air s variacemi ze Suity E dur, které rovněž odkazuje na koncert z roku 1873. Ardašev uchopil větu střízlivě a bez zbytečné romantizace, která by dílu spíše ublížila. Naopak pro následující Nokturno E dur op. 62 č. 2 Fryderyka Chopina zvolil v souladu s interpretační logikou díla výrazně emotivnější nastudování. Závěr Ardaševova vystoupení v první polovině večera představovala trojice Smetanových polek – Polka č. 2 e moll ze Vzpomínek na Čechy ve formě polek, Polka č. 2 a moll z první řady Českých tanců a Polka č. 3 F dur rovněž z první řady Českých tanců . Tyto Smetanovy skladby se sice na původním koncertě neobjevily, ale z tematického hlediska odpovídají dramaturgii večera. Právě na třech zcela odlišných polohách (Händel, Chopin, Smetana) se nejlépe ukázala Ardaševova technická zdatnost, stejně jako práce s výrazem, frázováním a celkovým hudebním uchopením.

Druhou polovinu večera zahájila kantáta První májová noc pro smíšený sbor s průvodem klavíru skladatele Josefa Drahoráda na slova Karla Jaromíra Erbena. Také tato skladba se vyskytla na původním programu z roku 1873. Provedení se chopila Beseda brněnská, kterou řídila Dagmar Kolařová a za klavír usedl Petr Kolař. Jako sólisté vystoupili tenorista Richard Kolař a sopranistka Veronika Kladivová. Drahorádova skladba je líbezná, barvitá a s dobře strukturovanou formou, která se neustále navrací k hlavnímu hudebnímu tématu. I zde bylo provedení na vysoké úrovni a jednotlivé hlasové sekce byly jedna ke druhé vhodně dynamicky i výrazově odstupňovány. Richard Kolař zde opět potvrdil své hlasové kvality a Veronika Kladivová se pyšnila průrazným, avšak měkkým tónem s precizní dikcí a účelnou prací s výrazem.

Podobně jako v první polovině večera, i zde vystřídala sbor lyrická árie. Tentokrát se jednalo o árii Mařenky Ach, jaký žal … Ten lásky sen ze Smetanovy Prodané nevěsty opět v provedení Pavly Vykopalové a Igora Ardaševa. Tato árie byla snad ještě srdceryvnější než ta předchozí a opět platí, že byla vybroušena technicky i emočně, a to jak ze strany Vykopalové, tak Ardaševa, který – opět zcela v duchu první poloviny – pokračoval vlastním sólovým výstupem v podobě koncertní parafráze Franze Liszta na motivy z opery Rigoletto Giuseppe Verdiho. Právě zde mohl Ardašev nejvíce prezentovat své technické mistrovství – Lisztova parafráze je plná náročných běhů, rychlých figurací, melodických skoků a dramatických změn dynamiky i sazby. Nutno dodat, že klavírista si i s nejnáročnějšími místy poradil s naprostou lehkostí, která byla obdivuhodná obzvláště u rychlých, avšak bezchybně vyartikulovaných běhů.

vyroci_besedniho_domu_foto_dag_markl_02jpeg

Při samotném závěru – Ukvaldských písních Leoše Janáčka – pod vedením Petra Kolaře spojily síly všechny tři sbory. Ačkoliv by se dalo očekávat, že různá historie a různá profesionalita zúčastněných těles by mohla ovlivnit výsledné nastudování, trojice sborů vystoupila v naprosté souhře. Jednalo se tak o energickou tečku za poměrně dlouhým, avšak umělecky výživným odpolednem. A to nás ty hlavní oslavy teprve čekají – Filharmonie Brno pro oslavy 150. výročí své sídla připravila nejen historií inspirované koncerty, ale rovněž mezinárodní muzikologickou konferenci, světelnou instalaci na nádvoří, výstavu Hansenových návrhů ve spolupráci s Moravskou galerií či premiéru dokumentu České televize Já, Besední dům. Zkrátka ctihodná budova slaví a bude to stát za to!

FRANÇOIS BAZIN Návrat plavců pro smíšený sbor

BEDŘICH SMETANA Hajej můj andílku … Letěla bělounká holubička, árie Vendulky z opery Hubička

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL Air s variacemi ze Suity E dur HWV 430

FRYDERYK CHOPIN Nokturno E dur op. 62 č. 2

BEDŘICH SMETANA:

Polka č. 2 e moll z cyklu Vzpomínka na Čechy ve formě polek op. 12

Polka č. 2 a moll z I. řady Českých tanců

Polka č. 3 F dur z I. řady Českých tanců

JOSEF DRAHORÁD První májová noc, kantáta pro smíšený sbor s průvodem klavíru a harmonia (ad lib.)

BEDŘICH SMETANA Ach, jaký žal … Ten lásky sen, árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta

FRANZ LISZT Rigoletto, koncertní parafráze na témata z opery Giuseppa Verdiho

LEOŠ JANÁČEK Ukvalské písně pro smíšený sbor na texty a nápěvy ukvalských lidových písní

Igor Ardašev klavír

Pavla Vykopalová soprán

Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská

sbormistr Petr Kolař

Akademický smíšený pěvecký sbor Pečman

Mužský pěvecký sbor Láska opravdivá

sbormistr Jan Špaček

pondělí 1. května 2023

Besední dům

Foto Dag Markl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více