Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

18. listopad 2017, 19:00
Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.

Hudba Lenky Noty vznikala na libreto Sommerové několik let. Z původního obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto ji pak skladatelka překomponovala na míru souboru a pro komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, hoboj, klarinet, klavír a smyčce. V hudebním nastudování dirigentky Gabriely Tardonové, v režii Kristiany Belcredi a ve scénické a kostýmní výpravě Sylvy Markové tak vznikla veskrze opera téměř výhradně ženská a podtrhující spisovatelčin emancipační odkaz.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_01

Bolestný příběh ženy, která se neztotožnila toliko s údělem manželky a matky, zasadil jmenovaný inscenační tým do zašlé kuchyně panelákového bytu. Mezi bábovkou a pečenými kuřaty tady aktéři ilustrují zárodky obrozenecké literatury i emancipační vlny. Operu o devíti obrazech otevírá obraz nešťastné lásky – vstup do manželství. Po celou dobu neměnná scéna s kuchyňskou linkou, stolem a barovými židlemi plní ironizující funkci omezeného prostoru působnosti ženy předminulého století. Vstup na scénu je tady vtipně řešený skrz lednici, troubu nebo kuchyňský dřez, z nichž často promlouvají čtyři zpěváci v roli komentátorů, dětí, milenců i udavačů. Se stejnou nadsázkou zobrazují autorky nesčetně Boženiných milenců, u nichž marně hledala lásku a niterné porozumění. Herci vybíhají v nátělnících s pořadovým číslem na prsou.

Libreto Olgy Sommerové nese krásnou, ale na operní poměry velmi hutnou linii textu hraničící s nezpěvností. Opera sama pak způsobem zacházení s mluveným slovem má charakter melodramu. Jediná role je zde čistě činoherní a to postava manžela Josefa Němce. Odráží se takto jeho nepochopení poetického světa Boženy, jeho surovost a chlad. Text bohužel při premiéře utrpěl velkou akustikou Mozartova sálu. Velmi exponované pasáže orchestru často navíc zapříčinily místy až nesrozumitelnost textu. Stejně tak se sdělení místy utápělo v neobratném překrývání zpívaných partů s mluvenými. Inscenaci by možná tak více slušel menší divadelní prostor s orchestrem zapuštěným pod úroveň jeviště.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_02

Je jen ke škodě, že slovní sdělení zůstalo divákům do značné míry utajené, protože sdělení hudební potom zůstalo kompozičně bohužel poněkud nevyužité. Hudba sama o sobě nezachází do extrémnějších poloh expresivity ani intimity a nevyhraněně tak balancuje mezi patosem, nadsázkou a plytkostí. Zdařile ale ilustruje krátké lyrické motivy s hrdinčinými útěky k jejím psaným příběhů. Avšak tak široká paleta jakou je život Boženy Němcové se vší nevykřičenou křivdou společenské předurčenosti ženského údělu, tak zůstala v instrumentaci bez hlubší výpovědi.

Roli spisovatelky ztvárnila mezzosopranistka Jarmila Balážová. Byla herecky přesvědčivou Boženou, kterou láskou překypující srdce, nepochopení duševní rozervanosti a snaha o zachování vlastní ženské sebeúcty ubila. Ve velmi náročném partu s mnoha velkými intervalovými skoky měla však pěvkyně absolutní kontrolu nad svým plným a barevně sytým hlasem. Stejně tak výborně ladilo kvarteto Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský a Aleš Janiga. Nevelký prostor dostal v činoherní roli manžela Josefa herec Lukáš Rieger. Na svůj větší part si počkal až v samém závěru inscenace, dramatickou a emočně vyhrocenou situaci plnou nezastavitelné agrese, kterou řečnicky perfektně ustál.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_03

Vynikající výkon odvedl orchestr pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, která vykřesala z předepsané instrumentace maximálně možný emoční efekt i s technickou precizností hráčů.

V dnešní době často rozporuplných emancipačních kampaní si málo připomínáme Němcovou jako jednu z prvních vlastenek bojujících za svůj vlastní život. Opera Jsem kněžna bláznů Němcovou jistým způsobem staví mezi hrdinku a mučednici, ale bez ambice jasného rozsudku.

Lenka Nota: Jsem kněžna bláznů, libreto: Olga Sommerová. Dirigentka: Gabriela Tardonová, režie: Kristiana Belcredi, scéna a kostýmu: Sylva Marková. Božena Němcová: Jarmila Balážová, Josef Němec: Lukáš Rieger. Dále: Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga. Ensemble Opera Diversa. 17. listopadu 2017, Divadlo Reduta, Brno, premiéra.

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ensemble Opera Diversa rozšiřuje svůj repertoár původních děl. Libreto opery Jsem kněžna bláznů sepsala Olga Sommerová s hudbu složila Lenka Nota. Operu řídí Gabriela Tardonová.  více


Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více