Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

18. listopad 2017, 19:00
Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.

Hudba Lenky Noty vznikala na libreto Sommerové několik let. Z původního obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto ji pak skladatelka překomponovala na míru souboru a pro komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, hoboj, klarinet, klavír a smyčce. V hudebním nastudování dirigentky Gabriely Tardonové, v režii Kristiany Belcredi a ve scénické a kostýmní výpravě Sylvy Markové tak vznikla veskrze opera téměř výhradně ženská a podtrhující spisovatelčin emancipační odkaz.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_01

Bolestný příběh ženy, která se neztotožnila toliko s údělem manželky a matky, zasadil jmenovaný inscenační tým do zašlé kuchyně panelákového bytu. Mezi bábovkou a pečenými kuřaty tady aktéři ilustrují zárodky obrozenecké literatury i emancipační vlny. Operu o devíti obrazech otevírá obraz nešťastné lásky – vstup do manželství. Po celou dobu neměnná scéna s kuchyňskou linkou, stolem a barovými židlemi plní ironizující funkci omezeného prostoru působnosti ženy předminulého století. Vstup na scénu je tady vtipně řešený skrz lednici, troubu nebo kuchyňský dřez, z nichž často promlouvají čtyři zpěváci v roli komentátorů, dětí, milenců i udavačů. Se stejnou nadsázkou zobrazují autorky nesčetně Boženiných milenců, u nichž marně hledala lásku a niterné porozumění. Herci vybíhají v nátělnících s pořadovým číslem na prsou.

Libreto Olgy Sommerové nese krásnou, ale na operní poměry velmi hutnou linii textu hraničící s nezpěvností. Opera sama pak způsobem zacházení s mluveným slovem má charakter melodramu. Jediná role je zde čistě činoherní a to postava manžela Josefa Němce. Odráží se takto jeho nepochopení poetického světa Boženy, jeho surovost a chlad. Text bohužel při premiéře utrpěl velkou akustikou Mozartova sálu. Velmi exponované pasáže orchestru často navíc zapříčinily místy až nesrozumitelnost textu. Stejně tak se sdělení místy utápělo v neobratném překrývání zpívaných partů s mluvenými. Inscenaci by možná tak více slušel menší divadelní prostor s orchestrem zapuštěným pod úroveň jeviště.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_02

Je jen ke škodě, že slovní sdělení zůstalo divákům do značné míry utajené, protože sdělení hudební potom zůstalo kompozičně bohužel poněkud nevyužité. Hudba sama o sobě nezachází do extrémnějších poloh expresivity ani intimity a nevyhraněně tak balancuje mezi patosem, nadsázkou a plytkostí. Zdařile ale ilustruje krátké lyrické motivy s hrdinčinými útěky k jejím psaným příběhů. Avšak tak široká paleta jakou je život Boženy Němcové se vší nevykřičenou křivdou společenské předurčenosti ženského údělu, tak zůstala v instrumentaci bez hlubší výpovědi.

Roli spisovatelky ztvárnila mezzosopranistka Jarmila Balážová. Byla herecky přesvědčivou Boženou, kterou láskou překypující srdce, nepochopení duševní rozervanosti a snaha o zachování vlastní ženské sebeúcty ubila. Ve velmi náročném partu s mnoha velkými intervalovými skoky měla však pěvkyně absolutní kontrolu nad svým plným a barevně sytým hlasem. Stejně tak výborně ladilo kvarteto Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský a Aleš Janiga. Nevelký prostor dostal v činoherní roli manžela Josefa herec Lukáš Rieger. Na svůj větší part si počkal až v samém závěru inscenace, dramatickou a emočně vyhrocenou situaci plnou nezastavitelné agrese, kterou řečnicky perfektně ustál.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_03

Vynikající výkon odvedl orchestr pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, která vykřesala z předepsané instrumentace maximálně možný emoční efekt i s technickou precizností hráčů.

V dnešní době často rozporuplných emancipačních kampaní si málo připomínáme Němcovou jako jednu z prvních vlastenek bojujících za svůj vlastní život. Opera Jsem kněžna bláznů Němcovou jistým způsobem staví mezi hrdinku a mučednici, ale bez ambice jasného rozsudku.

Lenka Nota: Jsem kněžna bláznů, libreto: Olga Sommerová. Dirigentka: Gabriela Tardonová, režie: Kristiana Belcredi, scéna a kostýmu: Sylva Marková. Božena Němcová: Jarmila Balážová, Josef Němec: Lukáš Rieger. Dále: Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga. Ensemble Opera Diversa. 17. listopadu 2017, Divadlo Reduta, Brno, premiéra.

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ensemble Opera Diversa rozšiřuje svůj repertoár původních děl. Libreto opery Jsem kněžna bláznů sepsala Olga Sommerová s hudbu složila Lenka Nota. Operu řídí Gabriela Tardonová.  více


Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více