Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

18. listopad 2017, 19:00
Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.

Hudba Lenky Noty vznikala na libreto Sommerové několik let. Z původního obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto ji pak skladatelka překomponovala na míru souboru a pro komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, hoboj, klarinet, klavír a smyčce. V hudebním nastudování dirigentky Gabriely Tardonové, v režii Kristiany Belcredi a ve scénické a kostýmní výpravě Sylvy Markové tak vznikla veskrze opera téměř výhradně ženská a podtrhující spisovatelčin emancipační odkaz.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_01

Bolestný příběh ženy, která se neztotožnila toliko s údělem manželky a matky, zasadil jmenovaný inscenační tým do zašlé kuchyně panelákového bytu. Mezi bábovkou a pečenými kuřaty tady aktéři ilustrují zárodky obrozenecké literatury i emancipační vlny. Operu o devíti obrazech otevírá obraz nešťastné lásky – vstup do manželství. Po celou dobu neměnná scéna s kuchyňskou linkou, stolem a barovými židlemi plní ironizující funkci omezeného prostoru působnosti ženy předminulého století. Vstup na scénu je tady vtipně řešený skrz lednici, troubu nebo kuchyňský dřez, z nichž často promlouvají čtyři zpěváci v roli komentátorů, dětí, milenců i udavačů. Se stejnou nadsázkou zobrazují autorky nesčetně Boženiných milenců, u nichž marně hledala lásku a niterné porozumění. Herci vybíhají v nátělnících s pořadovým číslem na prsou.

Libreto Olgy Sommerové nese krásnou, ale na operní poměry velmi hutnou linii textu hraničící s nezpěvností. Opera sama pak způsobem zacházení s mluveným slovem má charakter melodramu. Jediná role je zde čistě činoherní a to postava manžela Josefa Němce. Odráží se takto jeho nepochopení poetického světa Boženy, jeho surovost a chlad. Text bohužel při premiéře utrpěl velkou akustikou Mozartova sálu. Velmi exponované pasáže orchestru často navíc zapříčinily místy až nesrozumitelnost textu. Stejně tak se sdělení místy utápělo v neobratném překrývání zpívaných partů s mluvenými. Inscenaci by možná tak více slušel menší divadelní prostor s orchestrem zapuštěným pod úroveň jeviště.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_02

Je jen ke škodě, že slovní sdělení zůstalo divákům do značné míry utajené, protože sdělení hudební potom zůstalo kompozičně bohužel poněkud nevyužité. Hudba sama o sobě nezachází do extrémnějších poloh expresivity ani intimity a nevyhraněně tak balancuje mezi patosem, nadsázkou a plytkostí. Zdařile ale ilustruje krátké lyrické motivy s hrdinčinými útěky k jejím psaným příběhů. Avšak tak široká paleta jakou je život Boženy Němcové se vší nevykřičenou křivdou společenské předurčenosti ženského údělu, tak zůstala v instrumentaci bez hlubší výpovědi.

Roli spisovatelky ztvárnila mezzosopranistka Jarmila Balážová. Byla herecky přesvědčivou Boženou, kterou láskou překypující srdce, nepochopení duševní rozervanosti a snaha o zachování vlastní ženské sebeúcty ubila. Ve velmi náročném partu s mnoha velkými intervalovými skoky měla však pěvkyně absolutní kontrolu nad svým plným a barevně sytým hlasem. Stejně tak výborně ladilo kvarteto Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský a Aleš Janiga. Nevelký prostor dostal v činoherní roli manžela Josefa herec Lukáš Rieger. Na svůj větší part si počkal až v samém závěru inscenace, dramatickou a emočně vyhrocenou situaci plnou nezastavitelné agrese, kterou řečnicky perfektně ustál.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_03

Vynikající výkon odvedl orchestr pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, která vykřesala z předepsané instrumentace maximálně možný emoční efekt i s technickou precizností hráčů.

V dnešní době často rozporuplných emancipačních kampaní si málo připomínáme Němcovou jako jednu z prvních vlastenek bojujících za svůj vlastní život. Opera Jsem kněžna bláznů Němcovou jistým způsobem staví mezi hrdinku a mučednici, ale bez ambice jasného rozsudku.

Lenka Nota: Jsem kněžna bláznů, libreto: Olga Sommerová. Dirigentka: Gabriela Tardonová, režie: Kristiana Belcredi, scéna a kostýmu: Sylva Marková. Božena Němcová: Jarmila Balážová, Josef Němec: Lukáš Rieger. Dále: Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga. Ensemble Opera Diversa. 17. listopadu 2017, Divadlo Reduta, Brno, premiéra.

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ensemble Opera Diversa rozšiřuje svůj repertoár původních děl. Libreto opery Jsem kněžna bláznů sepsala Olga Sommerová s hudbu složila Lenka Nota. Operu řídí Gabriela Tardonová.  více


V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce