Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.

Podobně jako i v jiných Brittenových operách je i v Peteru Grimesovi ústředním motivem osamění a koncept jedince proti davu. Protagonista je antihrdinou, který je haněný většinou obyvatel městečka, ale on sám svojí tvrdou a nepřizpůsobivou povahou ani nedává lidem důvod k jinému názoru. Ostatně ani posluchač nemá často mnoho důvodů k sympatiím – je naznačeno, že Grimes své mladé učedníky fyzicky nepřiměřeně trestá a políček obdrží také učitelka Orfordová, která stojí na Grimesově straně. Ovšem dle vlastních slov i Benjamin Britten vnímal titulní postavu své opery spíše jako „týraného idealistu než ničemu, kterým je u Crabbea“. Ačkoliv je Grimesovu nešťastnému osudu věnována zásadní část opery, neméně důležití jsou také obyvatelé městečka, kteří se jako celek i jako jednotlivci stávají v některých okamžicích bezmála středobodem díla. Dlužno dodat, že literární předloha se věnuje osudům obyvatel městečka ještě více.

peter_grimes_foto_marek_olbrzymek_02

Režisér David Radok uchopil Brittenovu operu realisticky, avšak s pochmurnou poetičností. Poměrně minimalistická, svým způsobem lyrická scéna, které dominoval výhled na širé moře, se stala hlavním dějištěm opery. Realistické, až bezútěšné pojetí čišelo nejen z větrem a deštěm ošlehaných budov (chatrč a hospoda), ale také z kostýmů (Zuzana Ježková), které z větší části představovaly tmavé pláštěnky či jiné pracovní oděvy. O to poetičtěji potom působila například scéna s osamělým Grimesem, ve které temné vody překryla hustá – a skvěle nasvícená (Přemysl Janda)! – mlha. Naopak mile rozverná tvář městečka se projeví nejvíce ve scéně s tancovačkou a živou kapelou na pódiu. Radok zkrátka vtisknul Grimesovi jedinečnou vizuální stránku, která výtečně zobrazuje všechny náladové polohy opery i jejího titulního charakteru.

Jako stejně povedené se ukázalo také hudební nastudování Marka Ivanoviće – orchestr Janáčkovy opery NdB hýřil barvami, přesto však tvořil homogenní, rytmicky a také intonačně pevný celek. Pochvala patří rozhodně dechové dřevěné sekci, která měla velký podíl na zvukomalebnosti díla. Obzvláště povedené byly sólové vstupy, zde zaslouží zmínku především violové sólo v provedení Stanislava Vacka. Pěvecké výkony lze také označit za nadprůměrné a v některých případech zcela bezchybné. Rozverným, stejně jako závažným projevem se prezentoval barytonista Svatopluk Sem, který zazářil obzvláště v hospodské scéně, kde mohl dát prostor rozličným výrazům. Šťavnatě zákeřný a v nejlepším slova smyslu jedovatý byl také projev kazatele a hlavního štváče proti Grimesovi Boba Bolese v provedení Víta Noska. Rovněž Ivo Šiler dokázal dodat postavě doktora Crabbeho potřebnou „šviháckost“. Největší pozornost na sebe však bezpochyby strhla výborná Jana Šrejma Kačírková coby učitelka Orfordová a fantastický Joachim Bäckström v titulní roli. Zpěvaččin křehký a citem oplývající soprán byl tím nejlepším „společníkem“ místy drsnému a jindy něžnému projevu Joachima Bäckströma. Právě složitý a protiklady překypující emoční život titulní postavy si zasluhuje zpěváka, který je schopen nejen proniknout do mysli vybrané postavy, ale který také ovládá širokou výrazovou paletu, s níž je schopen tuto nešťastnou duši představit posluchačům. A tímto zpěvákem Bäckström bezpochyby je – jeho hlas přecházel z nejvýhružnějších poloh ke tklivé něžnosti s naprostou samozřejmostí. Tyto výrazové prostředky navíc vždy skvěle podpořil vhodně užitou dynamikou, která mnohdy okamžitě přecházela z extrému do extrému, stále však se zachováním maximální hudebnosti. Pochvalu si zaslouží také skvělý sbor Janáčkovy opery NdB pod vedením Pavla Koňárka a Kláry Složilové Roztočilové – i tam, kde nebyli sboristé přímo na scéně dokázali být skvěle propojeni s orchestrem a vždy intonačně a rytmicky přesní. Sbor byl také neobyčejně výrazově pestrý a hospodská písnička byla zcela něco jiného než kostelní zpěv linoucí se jemně do vyhrocené situace mezi učitelkou a rybářem.

Brněnský Peter Grimes představuje operní představení, které je v každém svém aspektu vybroušeno k naprosté dokonalosti – ať již je to citlivá režie, povedené kostýmy, úžasné pěvecké výkony sólistů i sboru či perfektní souhra orchestru. První operní představení sezóny 2021/2022 nastavilo laťku kvality opravdu hodně vysoko.

Benjamin Britten Autor

Montagu Slater podle básně George Crabbeho Libreto

Marko Ivanović Dirigent

David Radok Režie

David Radok Scéna

Zuzana Ježková Kostýmy

Přemysl Janda Světelný design

Pavel Koňárek Sbormistr

Klára Složilová Roztočilová Sbormistr

Patricie Částková Dramaturgie

Obsazení

Joachim Bäckström Peter Grimes

Jana Šrejma Kačírková Ellen Orford

Jana Hrochová Auntie, domácí u The Boar

Andrea Široká Neteř 1

Tereza Kyzlinková Neteř 2

Svatopluk Sem - J.H. Balstrode

Jitka Sapara Fischerová - J.H. Paní Nabob Sedley

Jan Šťáva Swallow

Jiří Hájek - J.H. Ned Keene

Vít Nosek - J.H. Bob Boles

Petr Levíček Rev. Horace Adams

David Nykl Hobson

26. 10. 2021, 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Nejčtenější

Kritika

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více