Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.

Podobně jako i v jiných Brittenových operách je i v Peteru Grimesovi ústředním motivem osamění a koncept jedince proti davu. Protagonista je antihrdinou, který je haněný většinou obyvatel městečka, ale on sám svojí tvrdou a nepřizpůsobivou povahou ani nedává lidem důvod k jinému názoru. Ostatně ani posluchač nemá často mnoho důvodů k sympatiím – je naznačeno, že Grimes své mladé učedníky fyzicky nepřiměřeně trestá a políček obdrží také učitelka Orfordová, která stojí na Grimesově straně. Ovšem dle vlastních slov i Benjamin Britten vnímal titulní postavu své opery spíše jako „týraného idealistu než ničemu, kterým je u Crabbea“. Ačkoliv je Grimesovu nešťastnému osudu věnována zásadní část opery, neméně důležití jsou také obyvatelé městečka, kteří se jako celek i jako jednotlivci stávají v některých okamžicích bezmála středobodem díla. Dlužno dodat, že literární předloha se věnuje osudům obyvatel městečka ještě více.

peter_grimes_foto_marek_olbrzymek_02

Režisér David Radok uchopil Brittenovu operu realisticky, avšak s pochmurnou poetičností. Poměrně minimalistická, svým způsobem lyrická scéna, které dominoval výhled na širé moře, se stala hlavním dějištěm opery. Realistické, až bezútěšné pojetí čišelo nejen z větrem a deštěm ošlehaných budov (chatrč a hospoda), ale také z kostýmů (Zuzana Ježková), které z větší části představovaly tmavé pláštěnky či jiné pracovní oděvy. O to poetičtěji potom působila například scéna s osamělým Grimesem, ve které temné vody překryla hustá – a skvěle nasvícená (Přemysl Janda)! – mlha. Naopak mile rozverná tvář městečka se projeví nejvíce ve scéně s tancovačkou a živou kapelou na pódiu. Radok zkrátka vtisknul Grimesovi jedinečnou vizuální stránku, která výtečně zobrazuje všechny náladové polohy opery i jejího titulního charakteru.

Jako stejně povedené se ukázalo také hudební nastudování Marka Ivanoviće – orchestr Janáčkovy opery NdB hýřil barvami, přesto však tvořil homogenní, rytmicky a také intonačně pevný celek. Pochvala patří rozhodně dechové dřevěné sekci, která měla velký podíl na zvukomalebnosti díla. Obzvláště povedené byly sólové vstupy, zde zaslouží zmínku především violové sólo v provedení Stanislava Vacka. Pěvecké výkony lze také označit za nadprůměrné a v některých případech zcela bezchybné. Rozverným, stejně jako závažným projevem se prezentoval barytonista Svatopluk Sem, který zazářil obzvláště v hospodské scéně, kde mohl dát prostor rozličným výrazům. Šťavnatě zákeřný a v nejlepším slova smyslu jedovatý byl také projev kazatele a hlavního štváče proti Grimesovi Boba Bolese v provedení Víta Noska. Rovněž Ivo Šiler dokázal dodat postavě doktora Crabbeho potřebnou „šviháckost“. Největší pozornost na sebe však bezpochyby strhla výborná Jana Šrejma Kačírková coby učitelka Orfordová a fantastický Joachim Bäckström v titulní roli. Zpěvaččin křehký a citem oplývající soprán byl tím nejlepším „společníkem“ místy drsnému a jindy něžnému projevu Joachima Bäckströma. Právě složitý a protiklady překypující emoční život titulní postavy si zasluhuje zpěváka, který je schopen nejen proniknout do mysli vybrané postavy, ale který také ovládá širokou výrazovou paletu, s níž je schopen tuto nešťastnou duši představit posluchačům. A tímto zpěvákem Bäckström bezpochyby je – jeho hlas přecházel z nejvýhružnějších poloh ke tklivé něžnosti s naprostou samozřejmostí. Tyto výrazové prostředky navíc vždy skvěle podpořil vhodně užitou dynamikou, která mnohdy okamžitě přecházela z extrému do extrému, stále však se zachováním maximální hudebnosti. Pochvalu si zaslouží také skvělý sbor Janáčkovy opery NdB pod vedením Pavla Koňárka a Kláry Složilové Roztočilové – i tam, kde nebyli sboristé přímo na scéně dokázali být skvěle propojeni s orchestrem a vždy intonačně a rytmicky přesní. Sbor byl také neobyčejně výrazově pestrý a hospodská písnička byla zcela něco jiného než kostelní zpěv linoucí se jemně do vyhrocené situace mezi učitelkou a rybářem.

Brněnský Peter Grimes představuje operní představení, které je v každém svém aspektu vybroušeno k naprosté dokonalosti – ať již je to citlivá režie, povedené kostýmy, úžasné pěvecké výkony sólistů i sboru či perfektní souhra orchestru. První operní představení sezóny 2021/2022 nastavilo laťku kvality opravdu hodně vysoko.

Benjamin Britten Autor

Montagu Slater podle básně George Crabbeho Libreto

Marko Ivanović Dirigent

David Radok Režie

David Radok Scéna

Zuzana Ježková Kostýmy

Přemysl Janda Světelný design

Pavel Koňárek Sbormistr

Klára Složilová Roztočilová Sbormistr

Patricie Částková Dramaturgie

Obsazení

Joachim Bäckström Peter Grimes

Jana Šrejma Kačírková Ellen Orford

Jana Hrochová Auntie, domácí u The Boar

Andrea Široká Neteř 1

Tereza Kyzlinková Neteř 2

Svatopluk Sem - J.H. Balstrode

Jitka Sapara Fischerová - J.H. Paní Nabob Sedley

Jan Šťáva Swallow

Jiří Hájek - J.H. Ned Keene

Vít Nosek - J.H. Bob Boles

Petr Levíček Rev. Horace Adams

David Nykl Hobson

26. 10. 2021, 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více