Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.

Podobně jako i v jiných Brittenových operách je i v Peteru Grimesovi ústředním motivem osamění a koncept jedince proti davu. Protagonista je antihrdinou, který je haněný většinou obyvatel městečka, ale on sám svojí tvrdou a nepřizpůsobivou povahou ani nedává lidem důvod k jinému názoru. Ostatně ani posluchač nemá často mnoho důvodů k sympatiím – je naznačeno, že Grimes své mladé učedníky fyzicky nepřiměřeně trestá a políček obdrží také učitelka Orfordová, která stojí na Grimesově straně. Ovšem dle vlastních slov i Benjamin Britten vnímal titulní postavu své opery spíše jako „týraného idealistu než ničemu, kterým je u Crabbea“. Ačkoliv je Grimesovu nešťastnému osudu věnována zásadní část opery, neméně důležití jsou také obyvatelé městečka, kteří se jako celek i jako jednotlivci stávají v některých okamžicích bezmála středobodem díla. Dlužno dodat, že literární předloha se věnuje osudům obyvatel městečka ještě více.

peter_grimes_foto_marek_olbrzymek_02

Režisér David Radok uchopil Brittenovu operu realisticky, avšak s pochmurnou poetičností. Poměrně minimalistická, svým způsobem lyrická scéna, které dominoval výhled na širé moře, se stala hlavním dějištěm opery. Realistické, až bezútěšné pojetí čišelo nejen z větrem a deštěm ošlehaných budov (chatrč a hospoda), ale také z kostýmů (Zuzana Ježková), které z větší části představovaly tmavé pláštěnky či jiné pracovní oděvy. O to poetičtěji potom působila například scéna s osamělým Grimesem, ve které temné vody překryla hustá – a skvěle nasvícená (Přemysl Janda)! – mlha. Naopak mile rozverná tvář městečka se projeví nejvíce ve scéně s tancovačkou a živou kapelou na pódiu. Radok zkrátka vtisknul Grimesovi jedinečnou vizuální stránku, která výtečně zobrazuje všechny náladové polohy opery i jejího titulního charakteru.

Jako stejně povedené se ukázalo také hudební nastudování Marka Ivanoviće – orchestr Janáčkovy opery NdB hýřil barvami, přesto však tvořil homogenní, rytmicky a také intonačně pevný celek. Pochvala patří rozhodně dechové dřevěné sekci, která měla velký podíl na zvukomalebnosti díla. Obzvláště povedené byly sólové vstupy, zde zaslouží zmínku především violové sólo v provedení Stanislava Vacka. Pěvecké výkony lze také označit za nadprůměrné a v některých případech zcela bezchybné. Rozverným, stejně jako závažným projevem se prezentoval barytonista Svatopluk Sem, který zazářil obzvláště v hospodské scéně, kde mohl dát prostor rozličným výrazům. Šťavnatě zákeřný a v nejlepším slova smyslu jedovatý byl také projev kazatele a hlavního štváče proti Grimesovi Boba Bolese v provedení Víta Noska. Rovněž Ivo Šiler dokázal dodat postavě doktora Crabbeho potřebnou „šviháckost“. Největší pozornost na sebe však bezpochyby strhla výborná Jana Šrejma Kačírková coby učitelka Orfordová a fantastický Joachim Bäckström v titulní roli. Zpěvaččin křehký a citem oplývající soprán byl tím nejlepším „společníkem“ místy drsnému a jindy něžnému projevu Joachima Bäckströma. Právě složitý a protiklady překypující emoční život titulní postavy si zasluhuje zpěváka, který je schopen nejen proniknout do mysli vybrané postavy, ale který také ovládá širokou výrazovou paletu, s níž je schopen tuto nešťastnou duši představit posluchačům. A tímto zpěvákem Bäckström bezpochyby je – jeho hlas přecházel z nejvýhružnějších poloh ke tklivé něžnosti s naprostou samozřejmostí. Tyto výrazové prostředky navíc vždy skvěle podpořil vhodně užitou dynamikou, která mnohdy okamžitě přecházela z extrému do extrému, stále však se zachováním maximální hudebnosti. Pochvalu si zaslouží také skvělý sbor Janáčkovy opery NdB pod vedením Pavla Koňárka a Kláry Složilové Roztočilové – i tam, kde nebyli sboristé přímo na scéně dokázali být skvěle propojeni s orchestrem a vždy intonačně a rytmicky přesní. Sbor byl také neobyčejně výrazově pestrý a hospodská písnička byla zcela něco jiného než kostelní zpěv linoucí se jemně do vyhrocené situace mezi učitelkou a rybářem.

Brněnský Peter Grimes představuje operní představení, které je v každém svém aspektu vybroušeno k naprosté dokonalosti – ať již je to citlivá režie, povedené kostýmy, úžasné pěvecké výkony sólistů i sboru či perfektní souhra orchestru. První operní představení sezóny 2021/2022 nastavilo laťku kvality opravdu hodně vysoko.

Benjamin Britten Autor

Montagu Slater podle básně George Crabbeho Libreto

Marko Ivanović Dirigent

David Radok Režie

David Radok Scéna

Zuzana Ježková Kostýmy

Přemysl Janda Světelný design

Pavel Koňárek Sbormistr

Klára Složilová Roztočilová Sbormistr

Patricie Částková Dramaturgie

Obsazení

Joachim Bäckström Peter Grimes

Jana Šrejma Kačírková Ellen Orford

Jana Hrochová Auntie, domácí u The Boar

Andrea Široká Neteř 1

Tereza Kyzlinková Neteř 2

Svatopluk Sem - J.H. Balstrode

Jitka Sapara Fischerová - J.H. Paní Nabob Sedley

Jan Šťáva Swallow

Jiří Hájek - J.H. Ned Keene

Vít Nosek - J.H. Bob Boles

Petr Levíček Rev. Horace Adams

David Nykl Hobson

26. 10. 2021, 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce