Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.

Podobně jako i v jiných Brittenových operách je i v Peteru Grimesovi ústředním motivem osamění a koncept jedince proti davu. Protagonista je antihrdinou, který je haněný většinou obyvatel městečka, ale on sám svojí tvrdou a nepřizpůsobivou povahou ani nedává lidem důvod k jinému názoru. Ostatně ani posluchač nemá často mnoho důvodů k sympatiím – je naznačeno, že Grimes své mladé učedníky fyzicky nepřiměřeně trestá a políček obdrží také učitelka Orfordová, která stojí na Grimesově straně. Ovšem dle vlastních slov i Benjamin Britten vnímal titulní postavu své opery spíše jako „týraného idealistu než ničemu, kterým je u Crabbea“. Ačkoliv je Grimesovu nešťastnému osudu věnována zásadní část opery, neméně důležití jsou také obyvatelé městečka, kteří se jako celek i jako jednotlivci stávají v některých okamžicích bezmála středobodem díla. Dlužno dodat, že literární předloha se věnuje osudům obyvatel městečka ještě více.

peter_grimes_foto_marek_olbrzymek_02

Režisér David Radok uchopil Brittenovu operu realisticky, avšak s pochmurnou poetičností. Poměrně minimalistická, svým způsobem lyrická scéna, které dominoval výhled na širé moře, se stala hlavním dějištěm opery. Realistické, až bezútěšné pojetí čišelo nejen z větrem a deštěm ošlehaných budov (chatrč a hospoda), ale také z kostýmů (Zuzana Ježková), které z větší části představovaly tmavé pláštěnky či jiné pracovní oděvy. O to poetičtěji potom působila například scéna s osamělým Grimesem, ve které temné vody překryla hustá – a skvěle nasvícená (Přemysl Janda)! – mlha. Naopak mile rozverná tvář městečka se projeví nejvíce ve scéně s tancovačkou a živou kapelou na pódiu. Radok zkrátka vtisknul Grimesovi jedinečnou vizuální stránku, která výtečně zobrazuje všechny náladové polohy opery i jejího titulního charakteru.

Jako stejně povedené se ukázalo také hudební nastudování Marka Ivanoviće – orchestr Janáčkovy opery NdB hýřil barvami, přesto však tvořil homogenní, rytmicky a také intonačně pevný celek. Pochvala patří rozhodně dechové dřevěné sekci, která měla velký podíl na zvukomalebnosti díla. Obzvláště povedené byly sólové vstupy, zde zaslouží zmínku především violové sólo v provedení Stanislava Vacka. Pěvecké výkony lze také označit za nadprůměrné a v některých případech zcela bezchybné. Rozverným, stejně jako závažným projevem se prezentoval barytonista Svatopluk Sem, který zazářil obzvláště v hospodské scéně, kde mohl dát prostor rozličným výrazům. Šťavnatě zákeřný a v nejlepším slova smyslu jedovatý byl také projev kazatele a hlavního štváče proti Grimesovi Boba Bolese v provedení Víta Noska. Rovněž Ivo Šiler dokázal dodat postavě doktora Crabbeho potřebnou „šviháckost“. Největší pozornost na sebe však bezpochyby strhla výborná Jana Šrejma Kačírková coby učitelka Orfordová a fantastický Joachim Bäckström v titulní roli. Zpěvaččin křehký a citem oplývající soprán byl tím nejlepším „společníkem“ místy drsnému a jindy něžnému projevu Joachima Bäckströma. Právě složitý a protiklady překypující emoční život titulní postavy si zasluhuje zpěváka, který je schopen nejen proniknout do mysli vybrané postavy, ale který také ovládá širokou výrazovou paletu, s níž je schopen tuto nešťastnou duši představit posluchačům. A tímto zpěvákem Bäckström bezpochyby je – jeho hlas přecházel z nejvýhružnějších poloh ke tklivé něžnosti s naprostou samozřejmostí. Tyto výrazové prostředky navíc vždy skvěle podpořil vhodně užitou dynamikou, která mnohdy okamžitě přecházela z extrému do extrému, stále však se zachováním maximální hudebnosti. Pochvalu si zaslouží také skvělý sbor Janáčkovy opery NdB pod vedením Pavla Koňárka a Kláry Složilové Roztočilové – i tam, kde nebyli sboristé přímo na scéně dokázali být skvěle propojeni s orchestrem a vždy intonačně a rytmicky přesní. Sbor byl také neobyčejně výrazově pestrý a hospodská písnička byla zcela něco jiného než kostelní zpěv linoucí se jemně do vyhrocené situace mezi učitelkou a rybářem.

Brněnský Peter Grimes představuje operní představení, které je v každém svém aspektu vybroušeno k naprosté dokonalosti – ať již je to citlivá režie, povedené kostýmy, úžasné pěvecké výkony sólistů i sboru či perfektní souhra orchestru. První operní představení sezóny 2021/2022 nastavilo laťku kvality opravdu hodně vysoko.

Benjamin Britten Autor

Montagu Slater podle básně George Crabbeho Libreto

Marko Ivanović Dirigent

David Radok Režie

David Radok Scéna

Zuzana Ježková Kostýmy

Přemysl Janda Světelný design

Pavel Koňárek Sbormistr

Klára Složilová Roztočilová Sbormistr

Patricie Částková Dramaturgie

Obsazení

Joachim Bäckström Peter Grimes

Jana Šrejma Kačírková Ellen Orford

Jana Hrochová Auntie, domácí u The Boar

Andrea Široká Neteř 1

Tereza Kyzlinková Neteř 2

Svatopluk Sem - J.H. Balstrode

Jitka Sapara Fischerová - J.H. Paní Nabob Sedley

Jan Šťáva Swallow

Jiří Hájek - J.H. Ned Keene

Vít Nosek - J.H. Bob Boles

Petr Levíček Rev. Horace Adams

David Nykl Hobson

26. 10. 2021, 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce