Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.
Námět opery vychází ze hry Williama Shakespeara Veselé paničky windsorské, která ovlivnila Arriga Boita při psaní libreta. Konkrétně jej nejvíce zaujala postava tlustého, hýřivého rytíře Falstaffa, objevující se již v první části Shakespearovy historické hry Jindřich IV. z roku 1597. Verdiho komická opera (buffa) Falstaff je poslední hudebně-dramatické dílo autor. Naznačený žánr však nebyl hlavní doménou skladatele. Verdi za svůj život napsal necelých třicet oper, z nichž pouze dvě jsou komické.
Falstatff je impozantní dílo hned po několika stránkách – četné dialogy, vícero dějových linií navzájem se proplétajících, typologie postav a v neposlední řadě mohutný závěr v podobě fugy umožňují vytvořit velkolepou, propracovanou inscenaci. Ondřej Havelka společně s Janou Hanušovou a Pavolom Serišem j. h., měli na starost pohybovou spolupráci a vytvořili místy až jakousi dobovou grotesku. Charaktery postav povýšili na jinou úroveň specifickou chůzí, mluvou, gesty či vlastnostmi. Do detailu si vyhráli s jejich typologií s přidanou hodnotou, která v opeře působila nadčasově. Oceňuji zachování původního časoprostoru, a to tedy alžbětinské Anglie, kterou znázorňovaly nejen stylové kostýmy navržené Janou Zbořilovou, ale také jednoduchá, v jistém pohledu industrializovaná scéna Martina Černého. Obrovský quasi cihlový dům s kovovými schodišti naprosto trefně připomínal průmyslové prostředí továren či městských domů, které nalezneme i dnes v některých částech Anglie. Na první pohled jednoduchá scéna se pohybuje na důmyslně zakomponované točně, po níž se zpěváci během děje pohybovali. Hudební nastudování Ondřeje Olose, který večer dirigoval, v sobě mělo spousty jižanské energie a skryté grotesknosti, která se zrcadlila i na jevišti.
Po zhlédnutí představení garantuji, že si postavu Falstaffa nebudete do smrti pamatovat jinak než v podání španělského zpěváka Luise Cansina, hosta Národního divadla Brno. Takové souznění s hlavním hrdinou nemůže nabídnout každý. Interpretova elegance, ladnost pohybů a špetka grácie byla viditelná a slyšitelná i přes roušku opilecké, sebestředné a metrosexuální povahy Falstaffa. Obdobná grácie provázela i Damiana Salerna (j. h.), italského představitele Forda – manžela jedné z windsorských paniček a soka windsorského rytíře. Oba zpěváci na jeviště přinesli „verdiovský“ glanc, dominující v hudebně-dramatickém projevu. Windsorské paničky ztvárnily zpěvačky Pavla Vykopalová (Alice Ford), Doubravka Součková j. h. (Nanetta), Markéta Cukrová j. h. (Meg Page) a Jana Hrochová (Mrs. Quickly), které suverénními pěveckými i hereckými výkony bravurně vykreslovaly skrytou ženskou intuici. Jan Šťáva a Vít Nosek představovali Falstaffovy poskoky. I tady byla myšlenka režiséra Ondřeje Havelky inspirovat se groteskou, nebo spíše klauniádou, přetvořena do postav Bardolfa a Pistola. Oba představitelé se výzvy nezalekli a všechna naznačená specifika věrohodně ztvárnili. V lyrických duetech Nanetty (D. Součková) a Fentona hlasově vynikal Daniel Matoušek j. h. V roli nápadníka Nanetty se divákům představil turecký tenorista Berk Dalkiliç j. h. a němou roli hostinského komicky zahrál slovenský herec a mim Pavol Seriš.
Bude na místě vyzdvihnout také překlad italského libreta. Text plný vulgarismů a obecné češtiny svou primitivností korespondoval s příběhem a po jazykové stránce atmosféru děje dokresloval. Verdiho dílo je mimo jiné neobvyklé svými simultánními dialogy a recitativy tzv. ansámbly více postav na jevišti, které jsou samy o sobě posluchačsky náročné. Inscenační tým do většiny těchto případů zakomponoval také jevištní pohyb. Snahu „vyždímat“ z každé scény co nejvíce kvituji, v určitých momentech se však objevovalo velmi mnoho jevů (hudebních, gestikulačních, pohybových, mimických atd.), kterých si společně se čtením titulků a vstřebáváním příběhu nemusel divák vždy všimnout. Vrcholem opery je závěrečná fuga „Celý svět je jen šprým“, která má funkci shrnutí a odlehčení děje. V Havelkově verzi zpěváci odhazovali svůj šat a symbolicky se tak vzdávali svých charakterů. Nová brněnská inscenace opery Falstaff si promyšlenou dramaturgií a dechberoucí výkony zpěváků jednoznačně zaslouží vaši návštěvu.
Program
Giuseppe Verdi – Falstaff
Středa 5. dubna 2023, Národní divadlo Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..