Červený kostel a Kristovo zmrtvýchvstání

Červený kostel a Kristovo zmrtvýchvstání

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.

Fialova skladba vypráví o Kristově vzkříšení a zmrtvýchvstání a má tedy oslavný charakter. Neobvyklá se může zdát instrumentace – ke čtyřem sólovým hlasům, sboru a komornímu orchestru skladatel přidal varhany, vibrafon a perkuse (např. činel, zvony). Hudební jazyk skladatele vychází z melodiky gregoriánského chorálu (bezpochyby i z jeho modality) a je dále protkán motivickou prací, úzkou harmonií a hudebním materiálem, místy připomínající clustry. Ostatně o tom svědčí i slova samotného autora: „Nejvíce mne na gregoriánském chorálu fascinuje dokonalá symbióza melodie a slova, resp. jeho významu, kdy hudba nežije bez textu.“ Motivická propracovanost díla se nejvíce projevuje ve vibrafonovém a varhanním partu, které v sobě nesou známky figurací, skoro až minimalistické hudby. Mocným instrumentačním prvkem jsou také zvony, mající stejně důležitou a výraznou funkci jako výše zmíněné nástroje. Prostorový aspekt díla vyniká od začátku a po celou dobu skladbu neopouští.

Nastudování celovečerního oratoria se ujal sbormistr a dirigent Michal Jančík, který svým dirigentským nadhledem a gestikulační precizností zvládl i ambiciózní momenty: např. dirigování zády k orchestru při prostorově náročnějším rozestavění hudebníků či pasáže psané na způsob melodramu. Sólisté Lucie Laubová (soprán), Petra Vondrová (mezzosoprán), Stanislav Předota (tenor) a Josef Kovačič (bas) nemají ve skladbě tolik exponovaných míst a celkově tolik hudebního prostoru, jako tomu bylo například v Musilově Stabat Mater. Mnohem více jsou jejich party propojeny se sborem. Zpěváci však museli zvládnout vícero interpretačních poloh. Nejméně je v oratoriu sólisticky využitý mezzosopránový hlas. Přesto byl temně zabarvený, níže posazený a dobře se nesoucí mezzosoprán Petry Vondrové poslechově výrazný (např. v části Ressurexi et adhuc tecum suum).

O něco expresivnější projev plný vibrata jsme mohli zaznamenat u sopranistky Lucie Laubové. Exponovaná místa (dialog Marie s Ježíšem v části Marie stála venku před hrobem a plakala) zpěvačka naplnila naléhavostí, která číší ze samotného textu. Skladba je více zaměřená na mužské role, v nichž jsme viděli tenoristu Stanislava Předotu a basistu Josefa Kovačiče. U obou zpěváků mne zaujala jejich pokora, se kterou se zhostili svých úloh. Jejich pevné, prosvětlené hlasy svou sytostí pokaždé naplnily celý prostor, ať už se jednalo o zpěv – tenorové melismatické sólo v části Resurrexi et adhuc tecum suum anebo postavy andělů v Marie stála venku před hrobem v podání obou zpěváků – recitativní části (např. Exultet, Mitte manum tuam) nebo mluvu.

Hlavním nositelem děje a tedy vypravěčem je ve skladbě sbor, v případě úterního večera zpíván Kantilénou, která předvedla svou interpretační rozmanitost. Nelehké byly především pasáže, v nichž skladatel překrývá textovou složku a melodické linie. Těmito nástrahami se však sbor nenechal zmást a suverénně přednášel svůj rozsahově i intervalově náročný part. V případě Kantilény byly fráze tvarovány, dynamicky vypracovány a podpořeny širokou paletou emocí, odkazujících na protiklad smutku a radosti prostupující celým dílem. Výrazný sborový projev patřil především velikonoční sekvenci Victime paschali laudis končící na durovém „Aleluja“ anebo v dojemné, emocionálně vypjaté části Mitte manum tuam. Osvěžující se zdály instrumentální mezihry v podání varhaníka Marka Paľy, který také celý večer svým varhanním sólem uvedl. Varhany společně s vibrafonem v podání Martina Opršála v sobě nesly figurace, skoro až leitmotivy, které jsou pro tuto skladbu velice charakteristické. V oslavných pasážích je doplnilo kvarteto žesťových nástrojů (Jan Broda, Petr Hojač, Šimon Pavlík, František Jeřábek), které zprvu znělo z kůru. V instrumentaci nešla přeslechnout nápaditá spojení kupříkladu sboru, vibrafonu a perkusí, vibrafonu a smyčců, nebo naopak odlehčené úseky a capella tvořící proti hutnému zvuku vítaný kontrast. Hudebním i obsahovým vrcholem se stal hymnus Ad coenam Agni providi a závěr v podobě středověké písně Buoh všemohúcí. Gradaci a následné vyvrcholení umocňoval sled zpěvných a instrumentálních úseků naplněných jistou expresivitou a oslavností. Kompozičně byl nejvíce znát střet kvart-kvintové harmonie a melodiky vycházející z gregoriánského chorálu s novodobým hudebním jazykem.

Silný dramatický aspekt vnesl recitátor Lukáš Rieger, který z kazatelny promlouval již v průběhu úvodních textů (např. mezi Exultet a Dum transisset Sabbatum). Slova se mu dostalo také v závěru skladby v melodramatické pasáži před písní Buoh všemohúcí. Svým klidným přednesem a znělým hlasem vyprávěl skrze verše příběh, který byl následně komentován a reflektován hudebníky. Rieger však nebyl jediným, kdo do skladby takto vstupoval. Po úvodním přivítání všech posluchačů a prvotních čtyřech částech skladby k lidu promluvil také kněz ze svatotomášské farnosti Jan Mráz. Dílo, které je určeno pouze pro koncertní provedení, obohatil svými slovy popisujícími setkání Marie a andělů v Kristově hrobu. Následný děj publiku takto přiblížil lidem duchovní rozměr oratoria.

Na koncertu sehrály důležitou roli akustické vlastnosti prostoru, pod které se mohly skrýt určité nesrovnalosti, což zde není výtka. Akustika však byla nemilosrdná v momentech, při nichž se překrývalo několik textových a hudebních vrstev nebo do nichž byl zapojen celý aparát a měla za následek nesrozumitelnost. Bude namístě pogratulovat skladateli Františku Fialovi k působivému počinu, jakým Mysterium paschale bezesporu je. Nezbývá než věřit, že dílo zazní opakovaně.

Program

František Fiala – Mysterium paschale (velikonoční oratorium)

Obsazení

Lucie Loubová – soprán

Petra Vondrová – mezzosoprán

Stanislav Předota – tenor

Josef Kovačič – bas

Komorní orchestr

Marek Paľa – varhany

Martin Opršál – vibrafon, perkuse

Kantiléna, koncertní sbor

Michal Jančík – sbormistr a dirigent

Úterý 11. 4. 2023 v 19 hodin, Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více