Červený kostel a Kristovo zmrtvýchvstání

Červený kostel a Kristovo zmrtvýchvstání

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.

Fialova skladba vypráví o Kristově vzkříšení a zmrtvýchvstání a má tedy oslavný charakter. Neobvyklá se může zdát instrumentace – ke čtyřem sólovým hlasům, sboru a komornímu orchestru skladatel přidal varhany, vibrafon a perkuse (např. činel, zvony). Hudební jazyk skladatele vychází z melodiky gregoriánského chorálu (bezpochyby i z jeho modality) a je dále protkán motivickou prací, úzkou harmonií a hudebním materiálem, místy připomínající clustry. Ostatně o tom svědčí i slova samotného autora: „Nejvíce mne na gregoriánském chorálu fascinuje dokonalá symbióza melodie a slova, resp. jeho významu, kdy hudba nežije bez textu.“ Motivická propracovanost díla se nejvíce projevuje ve vibrafonovém a varhanním partu, které v sobě nesou známky figurací, skoro až minimalistické hudby. Mocným instrumentačním prvkem jsou také zvony, mající stejně důležitou a výraznou funkci jako výše zmíněné nástroje. Prostorový aspekt díla vyniká od začátku a po celou dobu skladbu neopouští.

Nastudování celovečerního oratoria se ujal sbormistr a dirigent Michal Jančík, který svým dirigentským nadhledem a gestikulační precizností zvládl i ambiciózní momenty: např. dirigování zády k orchestru při prostorově náročnějším rozestavění hudebníků či pasáže psané na způsob melodramu. Sólisté Lucie Laubová (soprán), Petra Vondrová (mezzosoprán), Stanislav Předota (tenor) a Josef Kovačič (bas) nemají ve skladbě tolik exponovaných míst a celkově tolik hudebního prostoru, jako tomu bylo například v Musilově Stabat Mater. Mnohem více jsou jejich party propojeny se sborem. Zpěváci však museli zvládnout vícero interpretačních poloh. Nejméně je v oratoriu sólisticky využitý mezzosopránový hlas. Přesto byl temně zabarvený, níže posazený a dobře se nesoucí mezzosoprán Petry Vondrové poslechově výrazný (např. v části Ressurexi et adhuc tecum suum).

O něco expresivnější projev plný vibrata jsme mohli zaznamenat u sopranistky Lucie Laubové. Exponovaná místa (dialog Marie s Ježíšem v části Marie stála venku před hrobem a plakala) zpěvačka naplnila naléhavostí, která číší ze samotného textu. Skladba je více zaměřená na mužské role, v nichž jsme viděli tenoristu Stanislava Předotu a basistu Josefa Kovačiče. U obou zpěváků mne zaujala jejich pokora, se kterou se zhostili svých úloh. Jejich pevné, prosvětlené hlasy svou sytostí pokaždé naplnily celý prostor, ať už se jednalo o zpěv – tenorové melismatické sólo v části Resurrexi et adhuc tecum suum anebo postavy andělů v Marie stála venku před hrobem v podání obou zpěváků – recitativní části (např. Exultet, Mitte manum tuam) nebo mluvu.

Hlavním nositelem děje a tedy vypravěčem je ve skladbě sbor, v případě úterního večera zpíván Kantilénou, která předvedla svou interpretační rozmanitost. Nelehké byly především pasáže, v nichž skladatel překrývá textovou složku a melodické linie. Těmito nástrahami se však sbor nenechal zmást a suverénně přednášel svůj rozsahově i intervalově náročný part. V případě Kantilény byly fráze tvarovány, dynamicky vypracovány a podpořeny širokou paletou emocí, odkazujících na protiklad smutku a radosti prostupující celým dílem. Výrazný sborový projev patřil především velikonoční sekvenci Victime paschali laudis končící na durovém „Aleluja“ anebo v dojemné, emocionálně vypjaté části Mitte manum tuam. Osvěžující se zdály instrumentální mezihry v podání varhaníka Marka Paľy, který také celý večer svým varhanním sólem uvedl. Varhany společně s vibrafonem v podání Martina Opršála v sobě nesly figurace, skoro až leitmotivy, které jsou pro tuto skladbu velice charakteristické. V oslavných pasážích je doplnilo kvarteto žesťových nástrojů (Jan Broda, Petr Hojač, Šimon Pavlík, František Jeřábek), které zprvu znělo z kůru. V instrumentaci nešla přeslechnout nápaditá spojení kupříkladu sboru, vibrafonu a perkusí, vibrafonu a smyčců, nebo naopak odlehčené úseky a capella tvořící proti hutnému zvuku vítaný kontrast. Hudebním i obsahovým vrcholem se stal hymnus Ad coenam Agni providi a závěr v podobě středověké písně Buoh všemohúcí. Gradaci a následné vyvrcholení umocňoval sled zpěvných a instrumentálních úseků naplněných jistou expresivitou a oslavností. Kompozičně byl nejvíce znát střet kvart-kvintové harmonie a melodiky vycházející z gregoriánského chorálu s novodobým hudebním jazykem.

Silný dramatický aspekt vnesl recitátor Lukáš Rieger, který z kazatelny promlouval již v průběhu úvodních textů (např. mezi Exultet a Dum transisset Sabbatum). Slova se mu dostalo také v závěru skladby v melodramatické pasáži před písní Buoh všemohúcí. Svým klidným přednesem a znělým hlasem vyprávěl skrze verše příběh, který byl následně komentován a reflektován hudebníky. Rieger však nebyl jediným, kdo do skladby takto vstupoval. Po úvodním přivítání všech posluchačů a prvotních čtyřech částech skladby k lidu promluvil také kněz ze svatotomášské farnosti Jan Mráz. Dílo, které je určeno pouze pro koncertní provedení, obohatil svými slovy popisujícími setkání Marie a andělů v Kristově hrobu. Následný děj publiku takto přiblížil lidem duchovní rozměr oratoria.

Na koncertu sehrály důležitou roli akustické vlastnosti prostoru, pod které se mohly skrýt určité nesrovnalosti, což zde není výtka. Akustika však byla nemilosrdná v momentech, při nichž se překrývalo několik textových a hudebních vrstev nebo do nichž byl zapojen celý aparát a měla za následek nesrozumitelnost. Bude namístě pogratulovat skladateli Františku Fialovi k působivému počinu, jakým Mysterium paschale bezesporu je. Nezbývá než věřit, že dílo zazní opakovaně.

Program

František Fiala – Mysterium paschale (velikonoční oratorium)

Obsazení

Lucie Loubová – soprán

Petra Vondrová – mezzosoprán

Stanislav Předota – tenor

Josef Kovačič – bas

Komorní orchestr

Marek Paľa – varhany

Martin Opršál – vibrafon, perkuse

Kantiléna, koncertní sbor

Michal Jančík – sbormistr a dirigent

Úterý 11. 4. 2023 v 19 hodin, Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Nejčtenější

Kritika

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více