ConTRIOlogy provedli diváky večerem plným premiér

ConTRIOlogy provedli diváky večerem plným premiér

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.

Večer otevřela kompozice Vítr se v jarních horách hvězd Matouše Hejla (*1989), která zhudebňuje sijo (tradiční forma korejské poezie; nerýmovaná báseň o třech verších po 14 až 16 slabikách určená pro zpěv) korejského básníka a filosofa U Taka (1263–1343). Do atmosféry skladby diváky uvedla introdukce založená na prodlevách v akordeonu, nad kterými dlouhými tóny, trylky a vířením preludoval cimbál, jenž znázorňoval právě vítr. Do postupně se zahušťující se faktury postupně vstupoval zpěv, silně ovlivněný lidovou hudbou. Celou skladbu uzavřela opět část instrumentální, ve které cimbalista využil různých technik hry včetně drnkání prsty na struny.

Pro následující Curling Iana Mikysky (*1994) se ConTRIOlogy, které dalo podnět pro název skladby, uskupilo do trojúhelníku a vytvořilo sevřený tvar. Kompozice v sobě snoubila práci se zvukem, barvou, časem a prostorem. Podobně jako ve sportu, podle kterého se skladba jmenuje (ostatně jako v každém jiném), nese v sobě Curling prvky předem dané a náhodné. Kloubí se v něm pevně předepsaná partitura s aleatorními (pokyny ohraničená improvizace) prvky. Podle slov skladatele hrál Michal Grombiřík roli metače kamenů a Žaneta Vítková s Janou Vondrů ztvárnily metařky. V kompozici bylo toto rozdělení jasně patrné, jelikož zpěv a akordeon navazovaly plynule na cimbál. Ze začátku byla většina souzvuků v unisonu, později se ovšem objevovaly i souzvuky náročnější, a to zejména pro zpěv. Janě Vondrů ovšem ani tyto pasáže nedělaly problém. Zpěvačka a akordeonistka navíc vytvářeli pulzování (v případě akordeonu například třesením nástrojem), které znázorňovalo právě rychlé pohyby košťat před hozeným kamenem. Cimbalista pak využíval různých technik hry, včetně vodorovného přejíždění po strunách, drnkání a poklepávání prsty nebo hraní ladícím klíčem.

Večer přepůlila kompozice ...con un oir... (ve volném překladu Za zvuku cimbálu) pro sólový cimbál bolivijského skladatele Edgara Alandii (*1950). Původně byla skladba napsána pro klavír a kytaru, podle skladatele je tedy jako dělaná pro tak komplexní nástroj, jakým cimbál je. Toto virtuózní dílo, ve kterém se nástroj jako by hádal sám se sebou, než došlo k uklidnění na samém konci skladby, bylo pro Grombiříka technicky nejnáročnější. Se všemi technickými pasážemi si ale skvěle poradil a zvládl i velice citlivou práci s dynamikou.

Vojtěch Dlask (*1979) ve své kompozici Trois mélodies zhudebnil části románu Querelle de Brest francouzského básníka, spisovatele a dramatika Jeana Geneta (1910–1986). Silně kontroverzní a v jistých místech vulgární texty, velmi explicitně pojednávající o queer tematice, Dlask oblékl do výrazných, často až schubertovských melodií a skvělé práce se sólovým hlasem, kterému skladatel předepsal různé druhy šepotu nebo křik. Zpěvačce také předepsal různé scénické poznámky, které dílu vetkly až lehce divadelní charakter. Skladba přímo čišela inspirací šansony a francouzskou kulturou šedesátých let. Dlask si z nich ovšem vzal to nejlepší a vložil do díla výraznou melodickou invenci. Zpěv byl podložen akordickou harmonikou, která ho občas doplňovala kontrapunktickými linkami a cimbál melodie podpíral akordickými běhy nebo basovými tóny. Nástroje tak hudebně doplňovaly zpěv, ale také vytvářely barevné plochy, které dotvářely atmosféru díla. Té pomohla také práce zvukaře, který lehce poupravoval zvuk vycházející z reproduktorů kupříkladu v podobě echa na konci skladby.

Cyklus Moravská lidová poezie v písních posbíraných Leošem Janáčkem posloužil jako hlavní inspirace ConTRIOlogy a Tomáše Vtípila (*1981) pro poslední skladbu večera – společný projekt Minulo, při kterém sám skladatel trio na pódiu doplnil. Toto dílo nelze chápat jako čistě autorskou skladbu, ale jako hudební útvar rozprostírající se na pomezí úpravy, kompozice a řízené improvizace. Důraz byl kladený zejména na barevnost, rytmicko-melodické figurace, a motivy tvořené pomocí kombinace neobvyklých rozšířených technik hry a zpěvu, změn hlasových rejstříků nebo využití preparovaného cimbálu. To vše doplňoval Vtípil pomocí syntezátoru, houslí, kytary, různých perkusí nebo trubky, ze které ovšem úmyslně nevycházely tóny ale například mikrofonem snímané zvuky mechanik nebo procházejícího vzduchu. Housle využíval jako další melodický nástroj, kdy ukázal, že má velmi hezký tón, nebo jako zvukomalebný prostředek (hra sul ponticello ad.). V průběhu kompozice se zvukomalebná funkce nástrojů proměňovala spíše v harmonickou. Faktura se tak stala tradičnější ovšem se stálým narušováním syntezátory. Zpěvu bylo téměř celou dobu hezky rozumět. Pouze v jednom místě, kde hrály nástroje forte a elektronika byla hodně zesílená, se zpěv začal ztrácet, což ovšem mohl být záměr. Na konci se k Janě Vondrů se zpěvem přidali také ostatní členové tria. Jejich trojhlas byl na dobré úrovni a tvořili tak spolu hezké lidové harmonie.

Program třetího Koncertu premiér ukázal divákům pět zcela nových děl a pět různých přístupů ke kompozici. Tento vydatný večer provázela výborná interpretace všech muzikantů, až na pár drobných chyb, které ale na výsledné vyznění děl neměly vliv. Žaneta Vítková i Martin Grombiřík si poradili i s technicky náročnějšími pasážemi a skvěle pracovali s dynamikou. Jana Vondrů předvedla publiku svůj hlas v plné síle a obzvláště ve středních polohách byl její zpěv plný a velmi jistý. Ukázala navíc, že do přednesu umí skvěle vložit i dramatické prvky, které zejména Dlaskova kompozice vyžadovala. Skvělé atmosféře večera pomohla také téměř absolutní tma v sále a různě barevná světla na pódiu. Kombinací premiérového uvedení skladeb, skvělé interpretace a výborné atmosféry se tak divákům naskytla jen těžce opakovatelná podívaná.

Program:

Matouš Hejl: Vítr v jarních horách hvězd (premiéra)

Ian Mikyska: Curling (premiéra)

Edgar Alandia: ...con un oir... (premiéra)

Vojtěch Dlask: Trois mélodies (premiéra)

Tomáš Vtípil: Minulo (premiéra)

Účinkující:

ConTRIOlogy:

Jana Vondrů: soprán

Žaneta Vítková: akordeon

Michal Grombiřík: cimbál

Tomáš Vtípil: elektronika

Čtvrtek 26. října 2023 v 19:00, divadlo Husa na provázku

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více