Dva večery s Weinbergem – jako oheň a voda

14. říjen 2019, 18:30
Dva večery s Weinbergem – jako oheň a voda

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavír, Sonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.

Ačkoliv skladatelská osobnost Mieczysława Weinberga stojí do jisté míry ve stínu Dmitrije Šostakoviče nebo Sergeje Prokofjeva, vzrůstající zájem o tvorbu tohoto polsko-ruského skladatele s židovskými kořeny dává tušit lepší časy. Přátelství se Šostakovičem se do velké míry odráželo ve Weinbergově tvorbě (stejně jako v té Šostakovičově!). Kompletní provedení jeho Sonát pro housle a klavír dává možnost nahlédnout do dlouhého a dramatického vývoje skladatelova hudebního jazyka. Zatímco raná díla vycházejí ještě z bohatého, ale stále jasně tonálního cítění, ta novější čerpají mnohem více z výdobytků hudebního vývoje 20. století. Posluchači tak měli ve dvou dnech možnost zažít tuto pozvolnou, avšak nepřehlédnutelnou proměnu vyjadřovacích prostředků a formových řešení. Mohli tak i poznat umělcovu vzrůstající skepsi a deziluzi v kontinuitě jeho uměleckého života.

weinberg_I_foto_jan_prokopius

Houslista Milan Paľa je známý svojí expresivní interpretací hudební literatury 20. století, a pomineme-li jeho bachovské nahrávky, většina jeho repertoáru je tvořena právě moderní hudbou se složitou rytmikou, skokovými dynamickými kontrasty, pekelně rychlými běhy a ostrými disonancemi. Milan Paľa však již mnohokrát dokázal, že jeho silnou stránkou nejsou pouze expresivní a vyhroceně burácející části, ale také vzdychající, křehké, takřka bezbranné fráze. Právě v úvodní Sonátě pro housle a klavír č. 1 zvolil Paľa toto romantické a dojemné uchopení s obřím vibratem a bezchybně vypointovanými vrcholy. Houslista projevil nejen bravurní technickou úroveň, ale především hluboké a veskrze niterné pochopení skladatelových záměrů.

Každá další sonáta se v této interpretaci více a více přibližovala finálním tvarům posledních Weinbergových děl a skladatelův umělecký vývoj tak před posluchači bezmála hmotněl. Ladislav Fančovič s Milanem Paľou tvoří již několik let sehrané umělecké duo. Fančovič byl takřka opakem Paľova subjektivismu: umírněný, objektivní, chtělo by se takřka říct „nezúčastněný“, kdyby to slovo nemělo tolik negativních konotací. Fančovič totiž tvořil podklad Paľovu rozbouřenému běsnění velmi cíleně a držel jej na pomyslné hraně mezi vybroušeným uměleckým výkonem a absolutním chaosem. Právě v této souhře dramatu a zdrženlivosti, subjektivnosti a objektivnosti, expresivity a jemnosti, ohně a vody se mohly zalesknout všechny odstíny Weinbergových sonát.

weinberg_I_foto_jan_prokopius_01

Čtvrtá sonáta, která uzavírala první z večerů, již předznamenávala svojí razancí a upřímnou uměleckou bezprostředností pokračování. Za týden druhý večer zahájila expresivní Sonáta pro sólové housle č. 3, tolik odlišná od pokojného a melancholického začátku prvního koncertu. Paľova organická a umělecky vybroušená práce s tempem skladby způsobila, že jednovětá skladba byla vyřčena jakoby jedním dechem. Následující Sonáta pro klavír č. 6 dala prostor Ladislavu Fančovičovi. Klavírista výtečným frázováním a prací s dynamikou umocňoval odcizené, rezignované, zkroušené, přesto melancholie prosté vyznění skladby. Hudba se rozléhala bezútěšnou planinou prostá romantického patosu. Ve zbývající dvojici sonát vygradovaly oba večery a cyklus se uzavřel.

Umělecké dvojici Paľa a Fančovič není co vytknout – důkladné nastudování skladeb, vytříbený cit pro skladatelův jazyk a perfektní souhra, toho všeho posluchači byli svědky ve dvou večerech věnovaných skladatelskému odkazu Mieczysława Weinberga.

Mieczysław WEINBERG:

Sonáty pro housle a klavír č. 1–6

Sonáta pro sólové housle č. 3, op. 126

Sonáta pro klavír č. 6, op 73

Milan Paľa housle, Ladislav Fančovič klavír

7. října 2019, 13. října 2019, Besední dům

Foto Vojtěch Kába a Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více