Expozice nové hudby: Scelsi jako průvodce vnitřním světem každého z nás

Expozice nové hudby: Scelsi jako průvodce vnitřním světem každého z nás

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.

expozice_nove_hudby_2018_capricorno_foto_jelinek_02

Hudba italského šlechtice Scelsiho je pro valnou většinu posluchačů stále neznámou. Autorovo dílo se do širšího povědomí umělecké veřejnosti začalo dostávat až v osmdesátých letech minulého století. Scelsi, který se sám považoval spíše za tlumočníka světa idejí než za skladatele v tradičním slova smyslu, postavil valnou část svého uměleckého díla na projevech oscilujících mezi tradičními evropskými hudebními prvky, asijskou kulturou a transcendentálním mysticismem či autoterapií. Přestože byl v oblasti hudební kompozice převážně samouk, dokázal svým nekonvenčním a novátorským hudebním pojetí vystavět zcela svébytné a pokrokové dílo. Ve svém odtržení od tehdejší hudební moderny a avantgardy byl zanechán napospas neprobádanému zvukovému – nikoli striktně hudebnímu – teritoriu, které zužitkoval především ve své tvorbě šedesátých let. Z této doby pochází také vokální cyklus Canti del Capricorno.

expozice_nove_hudby_2018_capricorno_foto_jelinek_03

Potemnělý hudební sál brněnské funkcionalistické vily Stiassni sám o sobě budí melancholické a meditativní nálady. Ztichlé, snad i mírně ponuré, a přesto útulné prostory sálají tajemným půvabem a elegancí. Existují díla, která za předpokladu ideální akustiky dokáží svůj hudební účinek rozvinout téměř kdekoliv. Mezi tyto šťastné kusy patří valná část „srozumitelné“ hudební tvorby. Umělecká tvorba však ve své pestrosti nestaví naštěstí pouze na těchto kompozicích – jsou písně a díla, která k odhalení všech svých půvabů vyžadují nosný prostor. Canti del Capricorno patří nepochybně do této kategorie. Již od samého počátku koncertu bylo zřejmé, že ducha tajemna, kterého se ve vile podařilo nabudit, bude příznivě ovlivňovat výslednou uměleckou produkci, prolnutí atmosféry místa s uhrančivým, plačtivě drásavým projevem zpěvačky Lore Lixenberg však předčilo všechna očekávání. Sopranistka procházela prostorami vily jako éterická a nadpozemská bytost, jejíž svět je pro posluchače stejně nepochopitelný jako uhrančivý a fascinující. Z každého koutu budovy zněl vypjatý projev zpěvačky jinak a vzbuzoval odlišné konotace. Nejsilněji zapůsobila část, kdy se Lixenberg vypravila zpívat do zahrad před vilou a její hlas se z dálky tiše nesl hudebním sálem.

expozice_nove_hudby_2018_capricorno_foto_jelinek_04

Scelsiho hudba – navzdory své nepopiratelné cizokrajnosti – obsahovala mnoho důvěrně známého. Při poslechu díla byla zřejmá autorova snaha o dekonstrukci pořádku a o ryze kontrastní zaznívání různých hudební úkazů. Tak vedle sebe stanuly tradiční operní manýry, asijské hrdelní zpěvy i zcela neprobádané zvukové prvky. V každém okamžiku tak zaznělo něco, co by v původním kontextu působilo naprosto tradičně, běžně a funkčně. Zde se jednalo o roztříštěnou koláž spojenou zcela nečekanými způsoby. Vybavila se mi část knihy Brány vnímání od spisovatele Aldouse, ve které vzpomíná na svůj zážitek při poslechu hudby Carla Gesualda da Venosy. Uvádí, že všechny prvky jsou samy o sobě naprosto v pořádku, jen jejich spojení je dělá nezvyklými a nečekanými. Kdyby Huxley měl možnost slyšet Scelsiho hudbu, své tvrzení by o něj rozšířil. Lore Lixenberg navíc dokázala všechny tyto prvky jasně odlišit a osamostatnit – operní vibrato při dramatických vzepnutích bylo stejně uvěřitelné, jako hrdelní mečení vycházející ze zcela odlišných hudebních tradic východu.

Zahájení podzimní části festivalu Expozice nové hudby se neslo v duchu vlastního, privátního prožitku každého návštěvníka koncertu. Ve Scelsiho tvorbě si každý, kdo je ochoten přistoupit na autorovu hru, může najít vlastní příběh, vlastní radosti a štěstí, vlastní démony, mučivé vzpomínky a fatální selhání. Skladatel pak působí spíše jako průvodce vnitřním světem každého z nás. A jenom na nás zůstává, jakým způsobem se my sami s naším vlastním dílem srovnáme.

Giacinto SCELSI: Canti del Capricorno (Písně Kozoroha)
soprán: Lore Lixenberg
vila Stiassni 11. října 2018

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více