Filharmonie Brno energicky provedla chlouby české hudby

Filharmonie Brno energicky provedla chlouby české hudby

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudby.

Večer zahájila koncertní předehra Karneval od Antonína Dvořáka (1841–1904), největšího titána české hudby vůbec. Skladba, které vznikala jako druhá z trilogie ouvertur Příroda – Život – Láska, později známé samostatně jako V přírodě, Karneval a Otthelo, začíná mohutným forte v allegru. Od muzikantů vyžaduje značné nasazení, aby kompozice nevyzněla mdle a její provedení vystihlo pravé karnevalové veselí. To se orchestru pod vedením Roberta Kružíka povedlo. Energie, která z hudebníků sálala hned od prvního tónu, dokázala posluchače naplno vtáhnout do jednoho z nejvíce strhujících Dvořákových děl vůbec. V interpretaci se objevilo pár drobných nedostatků v podobě několika lehce rozladěných tónů prvních houslí nebo mírného rozhození při některých změnách tempa. Tyto chyby ovšem Filharmonie Brno dohnala již zmíněným nasazením, ke kterému přidala perfektní práci s dynamikou. Diváci si tak mohli naplno vychutnat úchvatné rozdíly mezi bouřlivými forte pasážemi a lyrickými částmi v pianu.

suk_2024_Foto Jakub Joch_01

Při následující Fantasii g moll pro housle a orchestr Josefa Suka (1874–1935) doplnil Filharmonii Brno houslista Jan Mráček. Sukova Fantasie je překvapivě jeho jedinou koncertantní kompozicí pro housle, přestože byl velice zdatný houslista. Svojí náročností i rozsahem odpovídá klasickému houslovému koncertu, přesto o něj nejde ani názvem ani formou, se kterou skladatel experimentuje a zachází s ní velmi volně. Hned v prvních bouřlivých taktech orchestr opět zaujal vášní, kterou do hry vnášel. Posléze, při dynamickém uklidnění, přišlo také nadšení ze sólistova nádherného sametového tónu, jenž Mráček spojoval s naprosto bravurní technikou. S absolutní lehkostí si poradil i s náročnými běhy přes celý hmatník. Je potřeba podotknout, že technicky těžké pasáže se neobjevovaly jen v sólovém partu ale také v různých nástrojích v orchestru, který je taktéž zvládl bez problému. Jan Mráček i Filharmonie Brno pod Kružíkovým vedením navíc přidali perfektní práci s dynamikou, při které se ani v těch nejtišších pasážích nevytratila energie a vášeň. Oproti první skladbě se navíc všechny i prudké tempové přechody povedly na jedničku. Publikum dalo nadšení z výkonu sólistovi i filharmonii jasně najevo potleskem a Jan Mráček jako přídavek zahrál Gigue z Partity č. 2 d moll Johanna Sebastiana Bacha. Pro tu platilo totéž jako pro Fantasii: nádherný tón, skvělá práce s dynamikou a výtečná technika.

suk_2024_Foto Jakub Joch_03

Po přestávce přišla na řadu Symfonie č. 1 Bohuslava Martinů (1890–1959). Tento velice plodný skladatel zasáhnul do mnoha forem, symfonii se však dlouhá léta vyhýbal, jelikož si na její autorství nepřišel dostatečně zralý. Až ve dvaapadesáti letech píše První symfonii a po její premiéře slaví obrovské úspěchy. Filharmonie Brno dala posluchačům, pro které bylo toto dílo doposud neobjevené, důvod pochopit proč. Kompozice je velice efektní – ať už svojí hutnou instrumentací nebo častým užitím synkop. Výrazné a často poněkud složité rytmy mohou představovat výzvu, se kterou si muzikanti dobře poradili. V částech, které připomínají spíše zvukové plochy, byl pak zvuk orchestru plný a všichni hudebníci mezi sebou vždy skvěle ladili. Během celé skladby došlo pouze k jednomu drobnému zaškobrtnutí, kdy v první větě jeden úder velkého bubnu a činelů nebyl dokonale synchronizovaný se zbytkem orchestru. Tato drobnost se ovšem lehce ztratí ve výčtu pozitiv, neboť pro interpretaci Symfonie č. 1 Bohuslava Martinů platí tatáž slova jako pro první půli večera.

Celkově koncert vzbudil výborný dojem i přes několik drobností, které se během večera objevily. Náboj, který mezi muzikanty panoval a který dokázali přenést i na posluchače, snadno zastínil veškerá zmíněná negativa. Dirigent Kružík dokázal z Filharmonie Brno dostat energický výkon, který si tyto tři skladby jednoznačně zasloužily. Program složený výhradně z děl českých autorů potom skvěle fungoval jako symbolické brněnské zahájení Roku české hudby, který jistě potvrdí, že česká hudba patří ke světové špičce.

Antonín Dvořák: Karneval, koncertní předehra op. 92

Josef Suk: Fantasie g moll pro housle a orchestr op. 24

Bohuslav Martinů: Symfonie č. 1 H 289

Jan Mráček – housle

Robert Kružík – dirigent

Filharmonie Brno

Janáčkovo divadlo, čtvrtek 11. ledna 2023, 19 hodin

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce