Filharmonie Brno vstoupila do nového roku stepovým krokem

Filharmonie Brno vstoupila do nového roku stepovým krokem

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.

Ještě než odstartoval samotný program, ujala se slova ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová, která poděkovala divákům za přízeň a krátce shrnula filharmonické události roku minulého. Připomněla 150. výročí Besedního domu, festivaly organizované filharmonií a pochválila povedené zahraniční zájezdy, zejména turné po Spojených státech amerických, které označila za historické. Zmínila také důležité skladby a sólisty, kteří s Filharmonií Brno v minulém roce vystoupili a také ty, kteří s ní vystoupí tento rok. Upozornila také na blížící se Velikonoční festival duchovní hudby, který se uskuteční od 24. března do 7. dubna. Poté poděkovala všem muzikantům, managementu a politikům, kteří přispěli ke skvělému fungování Filharmonie Brno. Vyslovila také opakovaně přání, aby se už začal stavět slibovaný koncertní sál. Na závěr představila program a divákům popřála vše nejlepší do nového roku.

Následně už zazněla Suita A dur „Americká“ Antonína Dvořáka (1841–1904), která vznikla původně jako sólová kompozice pro klavír, později ji ale sám autor zinstrumentoval pro orchestr. Hned při prvních tónech zaujala filharmonie pod Daviesovým vedením plným a měkkým tónem, který si udržela po celý večer. Zaujaly také velmi dobré změny dynamiky, nálad a tempa. Lehká zaváhání přišla pouze v první větě, kdy činelista při náhlé tempové proměně lehce zaklopýtnul, a ve větě čtvrté, kdy krátký okamžik trvalo, než se mezi sebou sehrály smyčce a žestě. Tyto chyby byly ovšem hned záhy napraveny a neznamenaly pro diváky žádné velké ochuzení o celkový zážitek.

Následující Koncert pro step a orchestr amerického skladatele Mortona Goulda (1913–1996) představoval pravděpodobně největší lákadlo koncertu. Tato kompozice v sobě kombinuje jazzové rytmy a harmonie, tradiční „klasické“ formy (I., III. a VI. věta nesou označení Toccata, Minuet a Rondo) a sólový part v podobě stepu, jehož rytmus je přísně zapsán v partituře a volnou ruku nechává sólistovi pouze v choreografii, kterou může cvakání bot dle libosti doplnit. Samotný stepový part, kterého se při brněnském provedení zhostila tanečnice Martina Konečná, představuje pro sólistu velice náročnou výzvu, jelikož se skládá ze složitých a velice rychlých rytmických skupin. Zejména ze začátku skladby bylo slyšet několik nepřesností, kdy orchestr byl sice sám o sobě sehraný perfektně, ovšem step s ním vždy úplně přesně neladil. To se ale postupně upravilo a na to, jak je tento part náročný, si s ním tanečnice poradila obstojně. Svoje stepařské umění ukázala zejména v kadenci v první větě, jenž byla plná akcentů a velice rychlých rytmů. V druhé větě Pantomima dokonce Konečná prokázala i herecké schopnosti. Na pódium přinesla židli, kterou stepařka použila jako rekvizitu i jako prostředek k vytvoření nových stepových zvuků. Výrazy ve tváři pak vtipně komentovala, co se hudebně odehrávalo v orchestru.

novorocni_koncert_2023_02

Druhou půli večera zahájila orchestrální suita z jazzové opery Porgy a Bess amerického skladatele a klavíristy George Gershwina. Toto jeho nejambicióznější a nejzávažnější dílo upravil do podoby suity Morton Gould, který zcela odstranil zpěv a vokální linky předal různým nástrojům, přičemž původní sazbu a instrumentaci doprovodu téměř nezměnil. Bylo až překvapivé, jak tento styl Daviesovi a Filharmonii Brno vyhovoval. S jazzovými rytmy a celkovou přednesovou náročností díla si hráči velmi dobře poradili a bez problému zvládli i ty nejprudší změny tempa. K tomu se navíc přidalo i skvělé ladění a perfektní nasazení všech muzikantů, kteří tak dali vyniknout nádherným Gershwinovým melodiím.

Třešničkou na dortu byla krátká humorná kompozice Le Jazz z pera Bohuslava Martinů (1890–1959). Podobně jako v případě Porgy a Bess se hudebníci museli potýkat s netypickým frázováním a těžkými rytmy. Ani v tomto případě jim to všem nečinilo problém. V závěru se navíc muzikanti ukázali také jako zpěváci, když začali sketovat. Dennis Russell Davies se v tento moment otočil na diváky a vyzval je, aby se k orchestru přidali. A ačkoliv se připojilo pouze několik odvážlivců, na konci zpívané části jim dirigent vyjádřil pochvalu zdviženým palcem.

Novoroční koncert Filharmonie Brno představuje více než šedesát let fungující tradici a každoročně nabízí brněnskému publiku krásný kulturní vstup do nového roku. V případě letošního roku tomu nebylo jinak. Orchestr pod vedením Dennise Russella Daviese hrál celou dobu s chvályhodným nasazením, výborně ladil a skvěle si poradil s tempovými, náladovými i dynamickými kontrasty. Divákům nabídl originální program, který spojení české a americké klasické hudby dochutil velkou špetkou jazzu. Celkový zážitek byl, až na několik výše zmíněných drobností, velice příjemný a nezbývá než doufat, že v případě letošních koncertů Filharmonie Brno bude platit: Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Program:

Antonín Dvořák: Suita A dur ,,Americká” Morton Gould: Koncert pro stepaře a orchestr George Gershwin, arr. Morton Gould: Porgy a Bess, orchestrální suita Bohuslav Martinů: Le Jazz Martina Konečná - step Filharmonie Brno Dennis Russell Davies - dirigent Janáčkovo divadlo, 1. 1. 2024, 19 hodin

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce