Hoř, plamínku, plápolej, tupou sílu udolej!

Hoř, plamínku, plápolej, tupou sílu udolej!

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.

Nejen pamětníkům název inscenace O statečném kováři správně napoví, že původní verzi příběhu na motivy Boženy Němcové proslavilo filmové zpracování z roku 1983. Tato pohádka s Pavlem Křížem v hlavní roli se pravidelně vrací na televizní obrazovky a je hitem vlastně už pro několik generací. Udatný neohrožený Mikeš s dobrým srdcem chodí světem, píská si neodolatelně nezapomenutelnou melodii a zachraňuje princezny před ukrutností Černého krále. Přece to znáte…

o_statecnem_kovari_MdB_foto_TINO_02

Muzikálová pohádka podle filmového scénáře Bohumila Steinera a Jaroslava Petříka je nyní dílem dramaturgyně Kláry Latzkové a režiséra Igora Ondříčka. Pohádka trvá přibližně půldruhé hodiny a z celkového času se bez deseti minut mluveného slova naživo pořád muzicíruje a zpívá. Ulrychova hudba tak logicky výrazně určuje náladu celého večera. Nejednu písničku divák dobře zná z oblíbeného snímku; je chvályhodné, že některá původní hudební čísla přibyla a tvůrci nevsadili jen na jakýsi automatický remake populárního filmu. Nu a přítomnost třináctičlenného živého orchestru, rezignování na možný předtočený záznam a half playback patří k dalším plusům večera.

Ulrychova hudební ražba i tady vychází z moravského folkloru, v Brně bude tento titul o to více rezonovat. Vedle cimbálu tady ovšem zazní třeba i basová kytara. Tyto nástroje v přirozeném protikladu v inscenaci hudebně určují a rozlišují dva světy – svět dobra, tedy kovářů, a svět zla zastoupený Černým králem. V duchu Ulrychovy autorské licence tady nechybí ani housle a další lidové nástroje. Zaslechnete tady violy, kontrabas, flétny, ale třeba také hoboj či kytaru a samozřejmě bicí. Písničky jsou to příjemné a nevtíravé, krystalicky prosté a ve slovníku záměrně až naivní jako celá pohádka vycházející z jasného rozlišování dobra a zla i jejich zápasu.

o_statecnem_kovari_MdB_foto_TINO_01

Jak už bylo naznačeno, na celém výsledku je příjemné a chvályhodné, že nejde o prostou recyklaci někdejšího filmového hitu. Režisér Igor Ondříček animační i digitální možnosti filmu (triky a kouzla) ve své inscenaci úspěšně nahradil důsledným zdivadelněním předváděného. Právě nápadité využívání rekvizit, kostýmů a jejich náhlých proměn, využívání obřích loutek či jevištních objektů (Černý král, železný kůň) v kombinaci s chytlavou, prostě textovanou muzikou dělá z výsledku příjemnou podívanou. Děsně jsem se bál, že tvůrci tady jako čáry máry použijí v Městském divadle Brno tolik oblíbené videoprojekce, které s doslovností a bez obrazotvornosti provedou přítomné světem kouzel. A přitom jevištní zázraky a divy tady vznikají zcela jednoduše v rámci kýžené divácké imaginace. To když Matěj balancuje na scéně s vysokým stohem pytlů s moukou, když tanečnice na čtyřikrát promění barvu kostýmu a diváka tak provede kvartetem ročních období nebo když silák Ondra zápolí s obrovským kmenem, který posléze musí odvléct tři jiní herci. Toto vše má navrch opodstatnění nejen pro uchování střídmé a nestrojené poetiky původního kouzelného pohádkového vyprávění, ale také prostoty Němcové jazyka a Ulrychovy muziky.

o_statecnem_kovari_MdB_foto_TINO_04

K dalším kladům večera pod širým nebem patří půvabná scéna Jaroslava Milfajta, které po jevišti rozmístil železné nýtované objekty, jakoby tyto ploché kovové kopce se stromečky či mlýnem na svých horizontech vyšly právě z rukou šikovného kováře, kterým Mikeš bezesporu je. Jednoduché kulisy umožňují zvraty děje zcela v duchu nepřezdobeného a účinného divadelního vyprávění.

Z této pohádky neustále prýští znamenitá hudba, která v největším partu vypravěče Krajánka nese ozvěny Ulrychova nezaměnitelného pěveckého projevu ze zmíněného filmu. V umném a silném podání Jiřího Macha je tady slyšet nejen autor muziky, ale také hercovo skvělé školení v lidovém zpěvu. Na své si tady v písničkách přijde téměř každý a diváky čekají příjemná pěvecká (nealternovaná!) vystoupení Aleše Slaniny v hlavní roli, Elišky Skálové jako princezny Elišky nebo Lucie Bergerové coby Hospodské. Pod Petrovem nyní lze zajít na prostou ale o to působivější hudební pohádkovou inscenaci.

Městské divadlo Brno

Petr Ulrych – Božena Němcová: O statečném kováři

Režie: Igor Ondříček

Úprava: Igor Ondříček, Klára Latzková

Hudební nastudování a dirigent: Petr Gablas

Scéna: Jaroslav Milfajt

Kostýmy: Roman Šolc

Choreografie: Martin Pacek

Premiéra 8. června v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Nejčtenější

Kritika

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více