Hudba pro Olomouc z Brna

15. říjen 2018, 17:00
Hudba pro Olomouc z Brna

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.

Večer s názvem Hudba pro biskupa Stanislava Pavlovského měl důkladně promyšlenou dramaturgii. Program sestával ze skladeb biskupského kapelníka Jacoba Handla Galla, jehož oslavné moteto Undique flammatis oslavující zvolení nového biskupa je dnes prvním známým Handlovým tiskem. Kromě Handla – o jehož hudbě nelze ve spojení se Stanislavem II. Pavlovským pochybovat – zazněla také díla výše zmíněného německého skladatele Nicolause Zangia, který v Olomouci roku 1617 zemřel. Jak ostatně nastínil i program koncertu, počátek 17. století byl dobou velkých stylových změn a obdobím, kdy na Moravu začalo pronikat rané baroko. Z tohoto důvodu byly pro koncert rovněž vybrány tři skladby pro dva sopránové hlasy a basso continuo od raně barokního skladatele Giacoma Finettiho. Ani tento tvůrce nebyl zvolen náhodně, neboť všechna tři díla pocházejí ze sbírky kůru kostela biskupského města Příbor. Koncert tak nabídl skladby z velmi specifického a časově ohraničeného období a přitom neslevil z požadavků na hudební pestrost a vnitřní rozdílnost jednotlivých děl. Již před započetím první skladby bylo avizováno, že struktura večera bude připomínat mši, což ostatně naznačovalo i pořadí jednotlivých částí mešního ordinária.

Duchovní hudba – ačkoliv do kostela nezpochybnitelně patří – občas bojuje s nevhodnou akustikou chrámových lodí. Kostel Zvěstování Páně na Dolním náměstí však pro toto relativně malé obsazení (a to i přes spojení těles Ensemble Versus a Capella Ornamentata) nabídl ideální rovnováhu mezi plností zvuku a jeho srozumitelností. Nezřídka se stává, že dlouhý dozvuk kostelů rychlým a v hudbě tohoto období tolik užívaným imitacím zamezí naplno vyznít. V těch horších případech se srozumitelnost sdělení vytratí úplně a jediné, co občas přežije tuto smršť polyfonie bývá závěrečné amen. V kostele Zvěstování Páně však zůstaly všechny hlasy čitelné, každý nástup jasný, ohraničený a ani se nestávalo, že by ve vzduchu visela hutná masa neidentifikovatelného zvuku. Rovnováha mezi zpěvními hlasy a nástrojovou hrou dávala vyniknout složité a přesto posluchačsky přívětivé struktuře skladeb.

Koncert zahájila instrumentální verze Zangiova moteta Exultate iusti, jejíž sborová varianta uzavírala celý program. V tomto kruhu zazněly kromě výše zmíněných částí mešního ordinária a jednotlivých motet také dva chorální zpěvy. Hudebníci i sboristé zahájili koncert s vervou a přesvědčením. První polovina byla intonačně jistá a také rytmicky sbor držel pohromadě. Obzvláště imitace v Gallusově Undique flammatis vyzněly jasně a působivě. Velký vliv na celkovou barvu zvuku měly samozřejmě hudební nástroje, které nejenže podporovaly některé zpěvní hlasy a ozvláštňovaly barvu výsledného zvuku, ale také jednotlivým melodiím zdařile kontrapunktovaly. Charakter hudby měnilo i různé zapojování hudebních nástrojů v průběhu skladeb. Zatímco v některých případech se kostelem rozléhaly trombóny, cinky, dulcian, housle a theorba, jindy zaznívaly například pouze housle s theorbou a sólovým zpěvem. Na hudbu měla taktéž vliv práce s prostorem – barva zvuku a jeho uchopení se tak v průběhu koncertu měnily v závislosti na momentálním umístnění umělců. Ve druhé polovině však jakoby začal zpěvákům ale také instrumentalistům docházet dech: objevovalo se více intonačních a rytmických nedokonalostí a celková soudružnost se někam vytratila. Nástupy zpěváků nebyly již tak přesné a hráč na cink se zdál také unaven. Ne, že by výsledek nebyl kvalitní, ale Ensemble Versus i Capella Ornamentata mají na víc a mnohokrát o tom své posluchače přesvědčili.

Předposlední koncert Podzimního festivalu duchovní hudby nabídl hudbu 16. a 17. století v autentické interpretaci s promyšlenou dramaturgií i příkladnou prací s prostorem. Vnitřní tempo večera dokázalo zužitkovat nejen bohatý zvuk žesťových nástroj, cinků či dulcianu, ale také chorální zpěv, sborovou tvorbu i sólový přednes. A to vše se odehrálo v akusticky vhodném sále kostela Zvěstování Páně, kde snahy obou ansámblů nevyzněly nadarmo. Škoda jen, že v závěru koncertu částečně došel interpretům dech. I tak se jednalo o kvalitní a poučené uchopení hudby, která se na programech festivalů a koncertů často neobjevuje.

Ensemble Versus
Capella OrnamentataVladimír Maňas a Richard Šeda – umělečtí vedoucí
Nicolaus Zangius: Exultate iusti à 6 (instrumentální)
Jacobus Handl Gallus: Undique flammatis à 7
Gaudeamus omnes in Domino (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Kyrie, Gloria à 7
Giacomo Finetti: Ecce tu pulchra es à 6
Nicolaus Zangius: Tota pulchra es à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Credo à 7
Giacomo Finetti: Ab initio et ante saecula creata sum à 2
Nicolaus Zangius: Jesu dulcis memoria à 6
Nicolaus Zangius: Deus misereatur nostri à 8
Ave Maria (chorál)
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Sanctus à 7
Giacomo Finetti: Laudate pueri Dominum à 6
Nicolaus Zangius: Ego flos campi à 6
Jacobus Handl Gallus: Missa Super Undique Agnus à 8
Nicolaus Zangius: Exultate justi in Domino à 6
neděle 14. října 2018, kostel Zvěstování Páně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

O albu Folk Swings brněnského B-Side Bandu se na sociálních sítích živě diskutuje. Může si big band dovolit hrát „posvátné“ písně českého folku? A co když s ním tyto skladby zpívají přímo jejich autoři jako Jaromír Nohavica, Vlasta Redl nebo Slávek Janoušek? Jenže zatímco oni snad mohli do úprav mluvit, Karel Kryl, Zuzana Navarová nebo Wabi Ryvola úpravy svých písní už okomentovat nemohli… O tom, jak album vznikalo, proč zní Ryvolova Tereza jako kubánský tanec, proč Radek Pastrňák na albu zpívá neznámou píseň a nikoli Františka a proč je Podvod Honzy Nedvěda instrumentální, jsme hovořili s členy orchestru Petrem Kovaříkem a Pavlem Zlámalem. Právě oni totiž pro toto album vytvořili nové aranžmá známých i méně známých folkových písní.  více

Tiché lodi není kapela, ale projekt v Brně žijícího kytaristy a písničkáře Reného Müllera. Zatímco své předchozí album Časy vody (2015) nahrál ještě ve dvojici s Romanem Cipískem Cermanem, svým někdejším spoluhráčem z kapely Hynkovy zámky, na novince se Müller prezentuje úplně sám – jako autor hudby i textů, kytarista i zpěvák nebo – v jeho případě přesněji – vypravěč.  více

Brněnský písničkář s nejkratším vlastním jménem stál donedávna v čele bluesové kapely The Weathermakers. Vedl také efemerní trampské uskupení The Honzíci. To hlavní, čím přitahuje pozornost – vedle kytar a dalších nástrojů, které vyrábí pod značkou Red Bird – je však jeho sólová autorská tvorba. Po vyzrálém debutu Město (2018) se nyní přihlásil s novinkou Potom. V textech jde opět až na dřeň, své osobní problémy dokázal přetavit do nadčasových příběhů a mimořádných básnických obratů. A i když ve většině skladeb opustil bluesovou formu, svou esencí je nahrávka, na které se jako producent opět podílel Martin Kyšperský, bluesová až až.  více

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.  více

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.  více

Festival Janáček Brno 2020 patří mezi kulturní podniky, která současné i nastupující restrikce zasáhly nejvíce. Prestižní operní festival zažívá krušné časy. Než omezení zítra propuknou naplno, organizátorům se o víkendu ještě dvakrát podařilo uvést jednu z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňu. Festival původně plánovanou reprízu předsunul z pondělka na dnešek, aby se vyhnul vládním zákazům. Návštěvníci Janáčkova divadla si tak mohli užít operu, která stála u zrodu autorova celosvětového úspěchu, tentokrát v režii ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera. Scénu navrhl Pavel Borák a kostýmy připravila Markéta Sládečková. V roli marnotratného a nestálého Števy vystoupil Richard Samek, jeho prchlivého nevlastního bratra a protivníka v lásce Lacu ztvárnil Peter Berger. Nešťastnou Jenůfu hrála a zpívala Pavla Vykopalová a její nevlastní matku, přísnou Kostelničku Karita Mattila. Představení řídil a nastudoval Marko Ivanović.  více

Hrubá hudba se ve svém krátkém, ani ne ročním životě stala fenoménem. Projekt Jiřího Hradila s jeho kapelou Lesní zvěř a Horňáckou muzikou Petra Mičky opěvují kritici, nutí však k přemýšlení i milovníky folkloru, obohacuje klubovou scénu a vyprodává sály. Nejinak se tomu stalo také předposlední zářijový večer v brněnském Kabinetu múz. A to i přes přísná hygienická opatření: povinnost sedět na židlích a dalších omezeních. Jednalo se již o druhý vyprodaný koncert této fúze ve stejném klubu. První se uskutečnil v únoru a byl zároveň křtem alba. Koncerty byly však velmi odlišné a je na nich dokonale vidět, jak se kvůli známým důvodům změnila situace.  více

Třetí (avšak první koncertní) večer sedmého ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrál na vysoké úrovni a přinesl kladné body festivalu v období jeho nynější nejisté budoucnosti. Nebyla to skutečnost překvapivá, jednalo se o koncert světově proslulého vídeňského sboru Arnold Schoenberg Chor, který na nesoutěžní přehlídku zavítal po čtyřech letech. Těžiště programu tkvělo ve tvorbě 20. století, přesáhl ovšem i do obou století sousedních.  více

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více