Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.
Melody Makers jsou známí svým zájmem o autentickou interpretaci populární hudby období raného a vrcholného swingu, jejich repertoár skýtá skladby rozsáhlého žánrového spektra. Ondřej Havelka se svým hostem a kapelou posluchače přenesli do období české avantgardy první poloviny 20. století – přesněji na prkna Osvobozeného divadla. Aby však pouze nekopírovali písně a úpravy slavného tria, oslovili své známé muzikanty a skladatele Jana Třísku, Juraje Bartoše, Petra Tichého, Petra Wajsara a Jana Matouška, aby některé z písní zaranžovali. Stylizace se však netýkala jen hudby. Jak je u tohoto tělesa zvykem, autenticitu můžeme postřehnout i v kostýmech, hudebních nástrojích, tanci a celkové režii koncertů. I recenzovaný večer v tomto ohledu nebyl jiný. Bezmála dvouhodinový koncert slovem provázeli oba zpěváci svými historkami a groteskami, do nichž vstupovali i samotní muzikanti (např. Tři strážníci, Zhluboka dýchat). Fóry si Havelka s Plachetkou neodpustili ani při písních (např. duet Pochod stoprocentních mužů), proto nebylo neobvyklé, že z publika při produkci často zazníval smích.
Sám frontman ansámblu Ondřej Havelka navrch v jedné z pauz popsal, že tento projekt by měl představovat tři linie: interpretaci písní z Osvobozeného divadla, inspiraci remaky kapelníka Karla Vlacha a také představení známých kusů v novém hávu od již zmíněných aranžérů. Velkou výzvu měl před sebou operní zpěvák Adam Plachetka, který je zároveň iniciátorem celého projektu, když při nastudování písní musel omezit jisté operní standardy, a naopak přijmout naprosto odlišný styl zpěvu a přednesu. S tímto úkolem se Plachetka vypořádal úctyhodně, byť s malými, citlivějšímu uchu neunikajícími nedokonalostmi. V některých pasážích, především v pomalých písních (např. Svítá) a na dlouhých slabikách (vokály), se barytonista nevyhnul přílišnému vibratu a zvukové hutnosti. Naopak v písni Barcarola, která znázorňuje zpěv benátského gondoliéra, svůj um výborně prodal.
Duety, jež si zpěváci zazpívali, se nesly v duchu komičnosti, jistého popichování a vzájemných vtípků, které podtrhoval energický, mnohdy rozverný přednes (např. Šaty dělaj člověka, David a Goliáš, Ezop a Brabenec). Ondřej Havelka se publiku představil i sólově ve stylově rozmanitých písních. Obdivuhodná je jeho práce s rytmikou a výslovností, které nelze nic vytknout. Zdárným příkladem je píseň Vyznání lásky, jež je textově a deklamačně náročná.
Velkou poklonu si zaslouží také samotní členové orchestru Melody Makers. Nejen souhra, jednota a stylovost, ale i nálada a bezprostřednost, s jakou muzikanti vystupují, podtrhuje jejich profesionalitu. Nejednou měli diváci možnost si vychutnat originální sóla na trubku (Juraj Bartoš), housle (Jiří Sládek, Martin Zbrožek) nebo saxofon (Pavel Jordánek, Martin Tříska, Jan Tříska). Jejich rytmická a invenční nápaditost byla podtržena nadhledem, s jakým sóla předvedli. Jeden z vrcholů večera patřil klavíristovi Miroslavu Lackovi, který nejen svým doprovodem, ale především interpretací Bugatti stepu publikum naprosto uchvátil. Melody Makers tuto skladbu snad jako jediní hrají v její původní verzi, a to tedy jako klavírní sólo za doprovodu big-bandu. O to více se podpořila technická preciznost a „move“ sršící z Lackovy hry. Zážitek, který přeji každému milovníkovi této muziky, se nesl v duchu noblesy a elegance, jež s sebou Ondřej Havelka, Adam Plachetka a Melody Makers do Brna přinesli.
Písně Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce
Ondřej Havelka a jeho Melody Makers
Adam Plachetka – baryton
Zatím nebyl přidán žádný komentář..