Hurvínek v Redutě prodával nevěstu a učil děti, co je opera

Hurvínek v Redutě prodával nevěstu a učil děti, co je opera

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.

Dramaturgie a scénáře, který spojuje všem známé loutkové postavy Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka s poupravenou a zkrácenou Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany, se ujala Patricie Částková a režie se zhostila Hana Mikolášková. Tato originální koncepce byla pojata jako vtipné ale zároveň atraktivně vzdělávací přiblížení opery dětskému publiku. Jako první se na jevišti objevila čtveřice zmíněných loutek po vedením Martina Trechy (vodič Spejbla, hlas Spejbla a Hurvínka), Davida Janoška (vodič Hurvínka), Jany Mudrákové (vodička a hlas Máničky) a Jana Levého (vodič a hlas Žeryka). Loutkoherce následovalo kvarteto muzikantů ve složení Barbara Tolarová (housle), Jindřich Konvalinka (kontrabas), Zdeněk Kužela (klarinet) a Ondrej Olos (dirigování a klavír). Poté už se na pódiu postupně objevovaly postavy, které byly přímo převzaty ze Smetanovy opery. Jako Mařenka se představila Pavla Vykopalová, dvojrole Jeník/Vašek se ujal Tomáš Kořínek, Jan Šťáva ztvárnil Kecala, druhé dvojrole se zhostila Eva Esterková jako hospodská/Esmeralda a David Janošek občas odložil loutku, aby se publiku ukázal také jako principál.

Scéna a kostýmy, které navrhl taktéž David Janošek, byly jednoduché, pro potřeby inscenace však nadmíru dostačující. Kromě zástěn v zadní části jeviště a několika dalších rekvizit nejvíce zaujaly rozkládací domky (hospoda a Krušinovic dům), svojí velikostí přizpůsobeny loutkám. Jejich využití byla výborná volba, neboť pouze přidávaly na komičnosti situací, když byly tyto prostory obsazovány i živými herci. Kostýmy vycházely z moravského folklóru, což se k to,ut konceptu skvěle hodilo.

Funkční byly i dialogy a scénář Patricie Částkové s režií Hany Mikoláškové. Hned během několika prvních vět bylo jasné, že toto divadlo bude provázet spousta smíchu z publika. Vtipné dialogy (a Žerykovo štěkání), humor pramenící z komolení známých slov a typický hlasový projev loutkovodičů byly kombinovány s nejznámějšími hudebními čísly z Prodané nevěsty. Loutky na jevišti nejdříve ztvárňovaly návštěvníky opery, ovšem téměř ihned interagovaly se členy operního souboru NdB, se zpěváky i muzikanty, a ovlivňovaly tak samotný děj. K vtipným scénám se přidaly i ty vzdělávací, kdy loutky dětem popisovaly, jak opera a vše s ní spojené funguje. V místě, kdy se na scéně objevil Principál a Esmeralda, se navíc mohlo několik dobrovolníku přidat k protagonistům na jevišti a společně si s nimi zatancovat. Celé publikum pak bylo do inscenace vtaženo na jejím samotném závěru, kdy herci rozdali noty se závěrečným sborem Dobrá věc se podařila a všichni diváci si mohli notoricky známý sbor zazpívat.

hurvinek_prodava_nevestu_2023_Foto_Marek Olbrzymek_02

Pěvecké výkony všech herců byly na vysoké úrovni. Pavla Vykopalová, která Mařenku hraje i v původní inscenaci Prodané nevěsty v NdB, ani v jedné árii nezaváhala a diváci se tak mohli kochat jejím krásným a skvěle ovládaným hlasem. To stejné platí i pro Tomáše Kořínka, který si výborně poradil jak s rolí romantického Jeníka, tak s přitroublým Vaškem. Jediné zaváhání nebylo slyšet ani u představitelky hospodské a Esmeraldy Evy Esterkové. Jan Šťáva „nepřekvapil“ a role Kecala mu sedla zcela stejným způsobem jako v originální opeře. Herectví všech pěvců bylo výborné, obzvláště pak výkon posledního jmenovaného. Nadstandartní byla srozumitelnost zpěvu, která byla, vzhledem k absenci titulků (oproti „klasické“ Prodané nevěstě), velice důležitá.

Velký obdiv patří také loutkovodičům, kteří dokázali, vedle výtečného loutkového „dabingu“, velmi dobře zpívat, i když své hlasy přizpůsobovali loutkovým rolím. Není moc pravděpodobné, že Hurvínka nebo Máničku uslyší diváci zpívat operu kdekoliv jinde. Zredukovaný orchestr pod vedením Ondreje Olose hrál sjednoceně a s velmi dobrým dynamickým rozsahem. A přesto, že se jednalo o značnou redukci orchestrálního zvuku, to nejdůležitější ze Smetanovy hudby zaznělo ve velmi dobrém provedení a pro potřeby inscenace byly čtyři využité nástroje naprosto dostačující. Za zmínku stojí i perfektní tištěný program, připravený taktéž Patricií Částkovou, ve kterém mohli návštěvníci, kromě standartního obsazení, najít stručně popsané principy opery, orchestru a dirigováni, děj Prodané nevěsty, noty k závěrečnému sboru ale také doplňovačku, spojovačku nebo omalovánky. Patricie Částková tak zaručila dětem zábavu i po skončení představení.

Inscenace Hurvínek prodává nevěstu, vzniklá ve spolupráci Národního divadla Brno a Divadla Spejbla a Hurvínka, představuje velmi originální fúzi dvou, alespoň na první pohled odlišných světů. V tomto představení vše funguje, jak má. Titul nabízí pro děti, kterým je primárně určený, velice zábavnou podívanou plnou vtipu a zajímavostí ze světa opery. Jde o zářný příklad, jak by se mělo toto krásné umění nejmenším divákům přibližovat. Humor spojený s výtečnými hudebními výkony ovšem naplno osloví i dospělé diváky. Tuto inscenaci lze bez nadsázky označit za dokonalou.

Bedřich Smetana/Patricie Částková: Hurvínek prodává nevěstu

Režie: Hana Mikolášková

Obsazení:

Mařenka: Pavla Vykopalová

Jeník/Vašek: Tomáš Kořínek

Kecal: Jan Šťáva

Esmeralda/hospodská: Eva Esterková 

Principál: David Janošek

Spejbl: mluvil a vodil Martin Trecha

Hurvínek: mluvil Martin Trecha, vodil David Janošek

Mánička: mluvila a vodila Jana Mudráková

Žeryk: mluvil a vodil Jan Levý

Dirigování a klavír: Ondrej Olos

Housle: Barbara Tolarová

Kontrabas: Jindřich Konvalinka

Klarinet: Zdeněk Kužela

Foto/ Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Nejčtenější

Kritika

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více