Když děti nenosí čáp aneb Opera na Výstavišti

17. prosinec 2017, 15:00

Když děti nenosí čáp aneb Opera na Výstavišti

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.

Do holých stěn, pod stropem protkaným technologiemi, vestavělo divadlo trubkovou konstrukci hlediště s příkrou elevací. Hraje se uprostřed, méně v manéži vytvořené na zemi světlem, mnohem víc mimo tento kruh. Hraje se s minimem kulis a rekvizit, ale příběh je periferními ději posunován a komentován i na místech vzdálených desítky metrů. Prostor působí až neohraničeně. Ještě mnohem víc než na klasické divadelní scéně zde pomáhají proměny světla.

faust_a_marketa_2017_NdB_Olbrzymek_02

Stranou, zcela vpravo z pohledu diváka je netradičně umístěn orchestr. Dirigent Marko Ivanović má tak se sólisty povětšině kontakt hodně na dálku, ale nezdálo se, že by to vadilo. Směrem dál vpravo do otevřeného prostoru je orchestřiště z akustických důvodů ohraničeno přiměřeně nevysokou stěnou. Příjemně překvapila akustika prostoru – ani se nechce věřit, že orchestr opravdu není nazvučen, jeho zvuk se nikam neztrácel. Na druhou stranu – nezněl ani příliš hlasitě. Vlastně byl příjemně upozaděn, hlas sólistů se k publiku nemusel nést doslova i přeneseně přes něj, ale přímo. Podařilo se tak podpořit romanticky měkké, výrazně melodické hudební vyznění opery, aniž by přišla zkrátka dramatičtější nebo monumentálnější místa. A ve prospěch kontaktnosti a bezprostřední působivosti příběhu definitivně, vizuálně i pocitově, zmizela hranice mezi jevištěm a hledištěm.

Nazvučeni nejsou ani sólisté. Pavla Vykopalová, setrvale výborná brněnská diva, dala titulní postavě lyriku a plnou charakteristiku v hlase i patřičné proměny v chování. Tenorista José Manuel pěvecky úplně neoslňuje, ale zpíval a hrál spolehlivě a věrohodně. Pěveckou ozdobou premiérového večera byl Jiří Brückler, barytonista kultivovaného, jistého a nosného hlasu v nevelké roli Valentýna. Václava Krejčí-Housková skvěle zahrála i zazpívala kalhotovou roli mládence Siebela. A Jan Šťáva byl komplexně podaným Mefistem, na hranicích mezi bezcitností, lstivostí a cílevědomostí, projevem přesný, pohybově mladistvý a hlasově – až na jakousi malou „příhodu“ před závěrem – suverénní a výstižný, celkově dobře obsazený.

faust_a_marketa_2017_NdB_Olbrzymek_03

Ještě je ovšem třeba zmínit Jitku Zerhauovou, která v této inscenaci vytvořila a s chutí hrála rozkošnou postavičku postarší dámičky, znovu a znovu se objevující, příšerné tím, jak se všude snaží vetřít a ještě si nějak užít mužské přízně. Její vstupy jsou režisérem - jako koření celé opery- šťastně přidány navíc k jinak nevelkému zpívanému partu patřícímu roli Marty.

Zpěváci a sbor se hodně nachodí a naběhají, nejen při děkovačce, ale během celého představení, všechno nicméně působí přirozeně a ústrojně, inscenace nemá schválnosti nebo samoúčelnosti.  

Faust je titulním hrdinou, ale centrálním osudem znázorněným v opeře je ještě víc než on úděl Markétky. Nicméně opravdovou hlavní postavou a v čitelné symbolice skutečným hybatelem všeho osudového, co se kolem Markétky děje, je - jak ho Jiří Heřman jistou rukou stvořil – Mefistofeles. Manipuluje ostatními, aby dosáhl výhod pro Fausta. Našeptává. Podstrkuje jí šperky a nastavuje zrcadlo. A je to on, kdo položí na její postel v povijanu dítě, které se narodilo z krátkého vztahu s Faustem. V závěru sice netriumfuje, Markétka je ve spirituální scéně vykoupena, avšak alespoň Faustem Mefistofeles smýká kamsi pryč. Faust zůstává sám se sebou, píše se ve výkladu děje v tištěném programu. V tom okamžiku se pozornost na poslední okamžiky představení přece jen a logicky zcela vrací k němu.

faust_a_marketa_2017_NdB_Olbrzymek_04

Mefistofeles není pohádkovou čertovskou bytostí a není ani jen jakýmsi dvojníkem, zlým alter ego. Podařilo se ho divadelními prostředky - neschematicky, nepopisně, zároveň bez přehnaného mysticismu, s nadhledem, včetně určité dávky zlidšťujícího humoru - prezentovat jako skutečné nadčasové ztělesnění špatnosti v člověku, věčnou neodstranitelnou součást života, kterou lze buď potlačovat a přemáhat, nebo se jí naopak podvolovat a nechat působit.

Markétčin příběh končí, začarovaný kruh, v němž se často naše životy pohybují a který je po celý večer v hracím prostoru na zemi světlem znázorněn, konečně mizí, svět, do něhož byl divák téměř na čtyři hodiny vtažen, se v závěru ztrácí ve vesmírném nekonečnu.

Brněnský Gounodův Faust a Markétka, skutečné podobenství vyprávěné ruku v ruce s krásnou hudbou, je asi dosavadní nejlepší Heřmanovou režijní kreací.

Autor: Charles Gounod, libreto: Jules Barbier, Michel Carré, hudební nastudování: Marko Ivanović, dirigent: Marko Ivanović, režie: Jiří Heřman, scéna: Pavel Svoboda, kostýmy: Lenka Polášková, světelný design: Daniel Tesař, choreografie: Jan Kodet, sbormistr: Pavel Koňárek, dramaturgie: Patricie Částková, asistent režie: Otakar Blaha. Premiéra 16. prosice 2017 na BVV

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.  více

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.  více

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.  více

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.  více

Brněnský zpěvák a hráč na foukací harmoniku Darek Neumann (*1967) prošel kapelami různých žánrů od folku přes bigbít po zpívání s velkou jazzovou kapelou. Na svém aktuálním albu Svět, který znám zpívá úpravy jazzových standardů s novými českými texty, které – většinou přímo pro něj – psala Ester Kočičková.  více

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.  více

„Beránci a vlci jsou moje osobní vize moravské world music,“ tvrdí Marian Friedl, který je stejně skvělým hráčem na vlastnoručně vyrobené lidové píšťalky jako na jazzový kontrabas. Právě jeho zkušenosti s různými žánry od folkloru po free jazz plus samozřejmě spojení s podobně stylově rozkročenou Jitkou Šuranskou vedly ke vzniku mimořádného hudebního pásma, které má svůj prapůvod v představení Z kořenů k world music na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Díky grantu z Ministerstva kultury vzniklo album Beránci a vlci s účastí čtyř hudebních uskupení různých stylů (což je dohromady přes dvacet muzikantů a zpěváků), které získalo zaslouženě Anděla v rozšířené kategorii Folk (pod kterou nově spadá i žánr world music). Mezitím v létě 2017 proběhla koncertní premiéra Beránků a vlků opět v Náměšti nad Oslavou (s účastí vydavatele alba Milana Páleše v převleku za Ovčí babičku) a poté další festivalová vystoupení – na Hradeckém slunovratu v Hradci nad Moravicí nebo na Colours of Ostrava. Malým snem Mariana Friedla a všech jeho beránků a vlků bylo přenést pásmo do zvukově čistého prostředí brněnského Sono centra, což se díky úspěšné crowdfundingové kampani povedlo. Zhruba hodinový koncert byl tím pádem nejen prostým „přehráním“ desky, ale především obrovskou oslavou a možná i novým startem projektu – vstříc větším a větším sálům.  více

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.  více

Soubory Národního divadla Brno vstoupily do sezony 2018/19 společným koncertem na Zelném trhu. Součástí programu bylo představení připravovaných inscenací. Vystoupil orchestr Janáčkovy opery NdB se svým šéfdirigentem Markem Ivanovićem, sbor a sólisté Jana Šrejma Kačírková, Jana Hrochová, Václava Krejčí Housková, Roman Hoza, Jiří Sulženko a další.  více

Stoleté výročí narození jednoho z předních amerických dirigentů, skladatelů, pedagogů a popularizátorů hudby zaznamenali snad všichni milovníci kultury. Bernsteinova díla se hojně objevují v koncertních sálech, operních domech i rádiích, a přestože se kvůli své dirigentské činnosti nemohl skladbě naplno věnovat, muzikál West Side Story s texty Stephena Sondheima bude vždy patřit mezi hudební klenoty muzikálové tvorby. Podobně jako jiné kulturní instituce rozhodlo se i Městské divadlo Brno vzdát skladateli hold a pyšně se přihlásit k tradici muzikálu, kterou Leonard Bernstein svým pravděpodobně nejslavnějším dílem ukotvil. V úterý 25. září tak zazněl na Hudební scéně Městského divadla Brno Koncert ke 100. narozeninám Leonarda Bernsteina pod taktovkou Dana Kalouska a v režii Petra Gazdíka.  více

Zatímco se pomalu doznívající léto připravuje k podzimnímu klidu a zrání, Filharmonie Brno stojí na počátku další sezóny, a to navíc pod vedením nového šéfdirigenta a uměleckého ředitele. O tom, že Dennis Russell Davies je dirigent par excellence, mohl posluchače přesvědčit již závěrečný koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Teprve v úterý 18. září se však mohl Davies plně chopit svého řemesla a v rámci inauguračního koncertu po boku Filharmonie Brno uvést českou premiéru světoznámého díla Harmonielehre od amerického skladatele Johna Adamse. A to vůbec není špatný začátek.  více

Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.  více

„Hraju současný folk bez dalších přívlastků – vztekle i jemně, v legraci i bez ní,“ říká o sobě písničkář Šimon Peták. Narodil se na samém počátku 90. let, „rok poté, co skončily se staré časy,“ líčí. Pochází z jižních Čech, ale dospíval u Berounky, krátce žil v Praze, která mu prý však ztrpkla, a nakonec se usadil v Brně. „Stal jsem se tu dramaturgem, vyučil na kominíka,“ pokračuje ve svém veršovaném životopisu, který najdete na jeho profilu na serveru Bandzone.cz. Právě tam si také můžete Šimonovy písničky z alba Homo Habitus nejen poslechnout, ale také legálně zdarma stáhnout.  více

V poněkud netradičním prostředí brněnského Metro music baru se představilo hudební uskupení s názvem Musica Folklorica tedy kapela, kterou folklorním nadšencům netřeba dlouze představovat. Špičkoví muzikanti hrají převážně vlastní úpravy lidových písní zejména z Horňácka, Myjavy případně Rumunska. Do Brna nyní přijeli pokřtít svoje v pořadí už jedenácté album.  více

Nejčtenější

Kritika

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více