Když hudba maluje a malba zní: Filharmonie Brno přivítala vizuálního umělce Cori O’Lana

Když hudba maluje a malba zní: Filharmonie Brno přivítala vizuálního umělce Cori O’Lana

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích. 

V případě, že nestály posluchači v cestě problémy s připojením nebo třeba kvalita reproduktorů, jednalo se v rámci možností o adekvátní náhradu živého vystoupení. Ochuzený dvojrozměrný vjem nahrazovala kamera zabírající hudebníky a především prvotřídní kvalita zvuku. Pro vytvoření vizualizací reagujících na orchestr bylo využito mikrofonů a počítačů, které znějící hudbu přenášely a modifikovaly, a výsledkem byl takřka studiový zvuk, vyvážený i citlivě umocněný. Plusem byla také tradičně přívětivá akustika Besedního domu.

Obrázky z výstavy (známé také jako Kartinky) Modesta Petroviče Musorgského vznikly v roce 1874 pod dojmem z výstavy Viktora Hartmana, výtvarníka blízkého Mocné hrstce. Původně klavírní cyklus deseti „obrázků“ provedla Filharmonie v barevné orchestraci z roku 1922 impresionistického mistra Maurice Ravela. Doprovodná vizualizace byla však minimálně figurální či výpravná. Převážně abstraktní objekty reagovaly na aktuální kvality znějící hudby (hlasitost, rytmus, frekvenci), nicméně například barvě zvuku, tedy expozici jednotlivých nástrojů, vizualizace ne vždy odpovídala. Zde vnímám úskalí technického zpracování zvuku, jež nekoresponduje s intuitivním dojmem posluchače, který měnící se barvu zpravidla neustále vnímá. Málo konkrétní vizualizace, na rozdíl od ilustrace, podporovala absolutnost hudby, směřovala pozornost na její volné, významem neusměrněné plynutí a místy bylo toto organické spojení až meditativní. Závěrečná Brána bohatýrů měla všechnu šíři a uspokojivou plnost zvuku, shodně s pompézností a jiskřivostí Ravelovy instrumentace.

U skladby Bohuslava Martinů Fresky Piera della Francesca H 352 zvolil Cori O’Lan rozdílný přístup a jako základ obrazového doprovodu zvolil nikoli částečnou abstrakci, ale právě ony fresky z arezzského kostela sv. Františka. V roce 1954 se jimi inspiroval Bohuslav Martinů a v třívěté suitě pro velký orchestr, dokončené na jaře 1955, sděluje svůj dojem z tohoto díla italského quattrocenta (Zvěstování a Legenda o Sv. Kříži z let 1455–1466). Fresky se řadí vedle Symfonických fantazií, Inkantací nebo Parabol k rapsodickým a fantazijním dílům skladatelova vrcholného tvůrčího období, kde dochází k rozvolnění formy ve prospěch programu, dojmu nebo barvy.

Vizualizace zpočátku vstupuje do role diváka a navozuje iluzi, že fresky sami pozorujeme — skrze omezený výsek obrazu, ostření, kameru sledující pohyb očí i periferní vidění. Působivé byly detailní záběry, velmi dramatické a sugestivní, opět v něčem suplující nutně omezený fyzický zážitek. Druhá věta Adagio odkazuje k části obrazu Sen Konstantinův: fresky jsou zahaleny ve tmě a osvětlovány bodovým světlem a obrazem současně prostupují písmo nebo znázorněná hudební forma. Třetí věta Poco allegro má být dle skladatele povšechným dojmem z fresek, vizualizace se zde uvolňuje, mnohovrstevnatí a rozpíjí do barevné palety. Evokaci historie završuje kaleidoskopický portrét Piera della Francesca.

Vedle četných reakcí a komentářů na sociálních sítích o tom svědčí i účast na 16 tisíc virtuálních diváků čtvrtečního večera, jejichž počet v průběhu hodinového programu téměř neklesl. Syntetický potenciál obrazovky zde v mnohém přišel ke slovu a neochvělé výkony i nasazení umělců mohly být zprostředkovány v odpovídající kvalitě opravdu širokému publiku. Nezbývá než si zde protiřečit a doufat, že se tento velmi úspěšný pokus nestane standardem. Čtvrteční koncert byl pro velký úspěch stejným způsobem proveden také v pátek.

Obrázky z výstavy

4. abonentní koncert řady Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle, 12. a 13. března 2020

Modest Musorgskij/ arr. Maurice Ravel

Obrázky z výstavy

Bohuslav Martinů

Fresky Piera della Francesca H 352

Paul Hindemith

Malíř Mathis, symfonie

Filharmonie Brno

dirigent Dennis Russell Davies

vizualizace Cori O’Lan (Ars Electronica)

Filharmonie Brno/ foto FB orchestru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více