Když se miluje vrabčák s andělem

11. listopad 2015, 0:06
Když se miluje vrabčák s andělem

Edith Piaf i Marlene Dietrich byly už za svého života legendy, které doslova hltal celý svět. Muzikál Vrabčák a anděl je vlastně chytrou recyklací namnoze známých životních faktů, krátkého milostného vzplanutí a celoživotního přátelství mezi rozčepýřenou Piafkou z ulice a chladně povznesené Marlény s hollywoodskou zkušenosti megahvězdy.

Inscenaci Vrabčáka a anděla nabízí činoherní scéna Městského divadla Brno dva roky po prvním vídeňském uvedení. Hra o životních osudech dvou šansoniérských ikon minulého století je dílem mladých německých autorů Daniela Große BoymannaThomase Kahryho. Aby byla vstupní informace úplná: jde o titul v repertoáru MDB navíc a v režijní koncepci principála Stanislava Moši, který stejný kus připravil téměř paralelně s brněnskou premiérou jen v německojazyčné verzi pro zahraniční turné. Muzikál Spatz und Engel byl posledního října uvedený ve švýcarském Amriswilu a inscenace hned vyrazila na podzimní turné po Švýcarsku, které potrvá až do 5. prosince. Dvacet repríz uvidí například v Bernu, Basileji, Luzernu či Curychu.

Ale zpět do Brna. I tady je o novinku v režii Igora Ondříčka dle informací o předprodeji na divadelním webu velký zájem. Není také divu. Podobný materiál je vlastně setrvale umělecky přiživovaný – stačí vzpomenout muzikál Edith a Marlene, který od konce 90. let obletěl česká jeviště a od roku 2013 jej uvádí Národní divadlo moravskoslezské. Téma diváky opakovaně vábí nejen pro bohatost hudebního dědictví obou jmenovaných hvězd. Nakouknout do privátních životů jedné či druhé divy (nebo si to tedy myslet, že nakukujeme) je pro publikum atraktivní už pro samu dramatickou nálož života Piaf. A své tady samozřejmě hraje onen voyeurský instinkt a žádost publika.

Však také muzikál Vrabčák a anděl v časově posloupnosti a bezmála dokumentární způsobem postupuje životy obou žen, aby se divák tu a tam dozvěděl pikantérie, jako že Edith zvládla pět milenců za den. Jsme tedy na půdě životního dramatu stejně jako chytře i poněkud bulvárně napsaného muzikálu, který ovšem předloni nasadil i věhlasný Burgteater.

Přestože se tady používá faktografie, nejde toliko o historický příběh – Vrabčák a anděl je zejména jakýmsi divadelním retro návratem ke starým šlágrům, které dodnes zná celý svět. Divák má tedy příležitost prožít nejen hudební biografické drama ale zejména megahity jako La vie en rose, Milord, Non, je ne regrette rien nebo třeba Sag mir, wo die Blumen sind. Oba autoři také nechají hned po přestávce zpívat píseň Růžový život jako pomyslný souboj obou zpěvaček, které se usmíří na smrtelné posteli Edith.

Obě legendy žily svůj život zejména jevištěm (opakovaně tady zní krédo Vše pro diváka!). To chce zdůraznit také scéna Christopha Weyerse, které dominují dvě velké třpytivé opony (jedna čelní a druhá na horizontu), živý orchestr v pozadí a také dva obrovské lodní kufry obou světoběžnic. Tato velká zavazadla se prostým rozevřením mění v šatnu umělkyň nebo jejich momentální příbytek. Je to řešení efektní i důmyslné.

Titul Vrabčák a anděl je v Městském divadle Brno v hlavních rolích alternován. Při premiéře jsem viděl Ivanu Vaňkovou (Dietrich) a Markétu Sedláčkovou (Piaf). Přestože je výtvarnice kostýmů oblékla téměř do replik jejich nejznámějších rób (prosté černé šaty s křížkem u Edith či její svatební šaty, blyštivý a ženské obrysy zdůrazňující model Marlene), nejde o herecké vytváření klonů slavných umělkyň. Jde tady zejména o srážku dvou světů: nenápadného zjevu neokázalé živočišné Piafky a uhrančivé elegance i krásy Modrého anděla. To se snaží v herecké rovině nabízet zejména obě jmenované herečky, které se v pěveckém projevu naopak nepokoušejí o nějaké napodobeniny nedostižných hlasů. Vaňková sází na hlubší temnější hlasový témbr, o mnoho halasnější Sedláčková zase těží z expresivity a silné citovosti svých Piaf-šansonů. Je nutno říci, že v obou případech se jedná o přesvědčivé a pěvecky velmi suverénní výkony. Režisér Igor Ondříček protagonistky nenutí k napodobování, i když logicky Sedláčková logicky využívá slavná gesta i postoj Piaf zpívající až trochu přihrbeně s dlaněmi položenými na boky. Nutno pochválit také hudební aranžmá Karla Cóna, který nechal písním jejich hudební patinu ale nehraje je se svým orchestrem jako čistě muzeální kousky.

Nový muzikál Vrabčák a anděl, naplnil v Městském divadle Brno zdejší standardy hudebního divadla a široce divácky přístupného titulu. Není nic víc. Ale ani nic méně. To také není samozřejmostí.

Daniel Große Boymann, Thomas Kahry, Davida Winterberg: Vrabčák a anděl. Režijní koncept – Stanislav Moša, režie – Igor Ondříček, kostýmy – Andrea Kučerová, scéna – Christoph Weyers, dramaturg – Klára Latzková, hudební nastudování – Karel Cón. Edith Piaf – Markéta Sedláčková, Marlene Dietrich – Ivana Vaňková, 1. herečka– Andrea Zelová, 2. herečka – Barbora Remišová, 1. herec – Alan Novotný, 2. herec – Robert Jícha. 7. listopadu 2015, Městské divadlo Brno, Činoherní scéna, premiéra.

Foto archiv Městského divadla Brno

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více