Komorně duchovní Martinů Voices

6. říjen 2019, 17:00
Komorně duchovní Martinů Voices

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.

Originální program sestával z drobnějších kusů, jejichž vročení nepřekročila hranice dvacátého století a které pojilo jejich duchovní zaměření. V případě zhudebnění dvou kompletních ordinárií se jednalo i o přímé součásti mešní liturgie. Po dvou až třech dílech byli v jednotlivých blocích představeni skladatelé Jan Novák, autor neodmyslitelně spjatý s Brnem, jemuž věnovaná pozornost v posledních letech chvályhodně roste, a Novákův učitel a později i celoživotní přítel Bohuslav Martinů. Dvojici učitele a žáka pak doplnila sborová úprava varhanní mše Ference Liszta od Leoše Janáčka.

martinu_voices_foto_jiri_jelinek_02

Testamentum pro sóla, smíšený sbor a čtyři lesní rohy Jana Nováka, na slova téměř až parodické a humorem prodchnuté latinské básně Josefa Eberleho (o generaci starší Jana Nováka), bylo ambiciózně zvoleným úvodem. Skladba takto temperamentní mohla zčásti uniknout ještě hudbě neuvyklému publiku. Počáteční dynamická a intonační nejistota se však během skladby zcela vytratila a zazářila v ní především sóla jednotlivých členů sboru zajímavá jak barvou, tak angažovaností a precizností přednesu. Již při první skladbě ukázal soubor pod energickým vedením Lukáše Vasilka své dynamické možnosti a schopnosti, a to i ve spojení se čtveřicí lesních rohů (ve složení Jan Vobořil, Petr Hernych, Mikuláš Koska a Zdeněk Vašina), které vokální složce poskytovaly měkký, ladný i v případě potřeby rázný doprovod. Akustika chrámu s dlouhým dozvukem naopak nepůsobila příliš příznivě v úsečných, svižných nebo vyhrocených pasážích, kde ztěžovala porozumění ze strany interpretů pečlivě artikulovanému (latinskému) textu, a i hudby jako by bylo v nevelkých prostorech chrámu místy až příliš.

Martinů Voices s porozuměním uváděl v život specifické prvky Novákova skladatelského stylu i v následující skladbě Missa philadelphie (v překladu „bratrská láska“). Radostná pětihlasá mše, dedikovaná Novákovu bratru Metodějovi, promlouvá o poznání průzračnějším a přístupnějším hudebním jazykem. Mše využívá rozdělení komorního sboru na vyšší a nižší, tyto úseky se v přednesu střídají a doplňují a skladatel s tímto kontrastem nápaditě pracuje. Chorální incipit byl pronášen z předního kůru tenoristou Ondřejem Holubem, stejně jako jednohlasé chorální Credo, které skladatel ve svém zhudebnění vynechal. V prostředí koncertu působila chorální melodie s její mimohudební funkcí, ač jinde nepostradatelnou, poněkud přebytečně. Také její provedení bylo sice zvukově velmi přitažlivé, ale poměrně svižné a v jednom případě se nezříkalo ani čitelných emocí.

martinu_voices_foto_jiri_jelinek_03

Ve třetí skladbě Jana Nováka Jubilatio matutina pro varhany se sólově a tento večer poprvé představila varhanistka Linda Sítková. Ranní chvály hodinkové liturgie byly skladbou ve všech směrech náročnou jak pro posluchače, tak pro interpretku, která dílo cele sevřené v tempu allegro (Tempus alacre et festivum, quo animus tollatur) provedla bezchybně a předala obecenstvu leč neklidné, ale nadějeplné poselství do nového dne.

Pokračování programu bylo dramaturgickým překvapením – navracelo se v čase nejen k Leoši Janáčovi, ale prostřednictvím Mše B dur podle Messe pour orgue Franze Liszta i k tomuto velikánu romantické hudby. Navázání působilo nezvykle i ve spojení s například Novákovými sympatiemi k výlučnosti a humoru. I přes náhlou změnu hudební řeči nicméně nelze neslyšet, v čem Leoše Janáčka Lisztova hudba oslovila. Varhany a sbor vytvářely příjemně kompaktní a vyvážený zvuk a působivé byly obzvlášť lyrické pasáže ztichlých varhan. Půvabné dílo postupovalo mírně, bez přílišných vzruchů a konfliktů a také jeho provedení se dělo s lehkostí a až na intonační zaváhání v chorálním incipitu s bravurou.

martinu_voices_foto_jiri_jelinek

Skladba třetího oddílu, věnovanému Bohuslavu Martinů, Vigilie pro varhany pokračovala v nastolené meditativní náladě a po druhé mši večera dala posluchači možnost symbolicky vydechnout a vstřebat ještě doznívající atmosféru Agnus dei.  Jako čistě instrumentální skladba připravila prostor k očekávání profilového repertoáru hlavních účinkujících, Čtyř písní o Marii Bohuslava Martinů, jejichž slova převzal skladatel ze sbírky Františka Sušila. Přestože poprvé za večer zazněla i čeština, textům moravských mariánských lidových písní nešlo vinou výrazného dozvuku mnohdy rozumět. To vyvážili Martinů Voices jistou a suverénní interpretací bez jakéhokoli zaváhání a výborně soubor zvládl i dramatické úseky s náznaky madrigalové sazby, s jejichž prováděním má koneckonců bohaté zkušenosti. Závěr celého koncertu na dominantě byl průrazný i průzračný a sbor potvrdil své silné stránky v dynamičnosti i dynamice, která bezezbytku naplňovala chrámové prostory. Linie Bohuslava Martinů připomíná na festivalu 60. výročí úmrtí skladatele a včerejším koncertem byla obohacena o sympatickou dramaturgii přesahující obvyklé hranice moderní duchovní hudbou a nabízející dílo skladatele Jana Nováka ve skvělé interpretaci.

JAN NOVÁK 

Testamentum

Missa Philadelphiae

Jubioation matutina

LEOŠ JANÁČEK / FRANZ LISZT

Mše B dur podle Messe pour orgue Franze Liszta

BOHUSLAV MARTINŮ

Vigilie

Čtyři písně o Marii

Jan Vobořil, Petr Hernych, Mikuláš Koska, Zdeněk Vašina lesní rohy (Testamentum)

Ondřej Holub tenor (Missa philadelphiae)

Martinů Voices

sbormistr Lukáš Vasilek

Linda Sítková varhany

Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno

pátek 4. října 2019

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce