Misericordia – duchovní tvorba současných Britů

Misericordia – duchovní tvorba současných Britů

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonová.

Hudební večer s ryze duchovní tematikou zahájil Introit pro dvě trubky a smyčce londýnského skladatele Davida Matthewse. Dílo vzniklo roku 1981 pro koncert, při kterém měly zaznít kompozice Henryho Purcella, Ralpha Vaughana Williamse a Michaela Tippetta – přestože se plánované vystoupení v katedrále v Gloucestru nakonec nekonalo, skladba s nepopiratelným britským „aroma“ zůstala. Autor toto dílo ještě roku 2000 přepracoval pro komornější obsazení, což je verze, která zazněla na hodnoceném koncertě Ensemble Opera Diversa. Je na místě dodat, že tento večer nepředstavoval první zkušenost orchestru s Matthewsovým Introitem. V říjnu 2014 byl souborem uvedený za přítomnosti skladatele, a to navíc v české premiéře.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_01 

Introit pro dvě trubky a smyčce začíná poklidnou plochou smyčců, ze které se pozvolna vynořuje charakteristický motiv oscilující mezi tradičním tonálním cítěním a modalitou. (Případně tonalitou s umělým citlivým tónem.) Pozvolná gradace vede k vrcholu, po kterém nastupují hybnější imitace – i ty jsou však uklidňovány tím, že znějí nad prodlevou. Orchestr byl výtečně rytmicky i dynamicky sladěný a umírněné stupňování dirigentky Tardonové ke stále větší a větší expresivitě a jednotlivým vrcholům skladby naprosto příkladné. Samotné trubky v interpretaci Víta Otáhala a Jozefa Zimky se ozývají takřka až v závěru skladby, kde se dávají do živého hudebního dialogu plného melodických imitací a běhů. Sólisté byli umístěni na kůru – jak si to autor ostatně i přál – takže i prostorové zažívání zvuku v kostele se s nástupem jejich závěrečného rozhovoru změnilo. Výsledný kontrast (dynamický, rytmický, melodický a především prostorový) skutečně evokoval andělské trubky znějící vysoko z nebes. Oba trumpetisté měli zářivě jasný a intonačně stabilní tón a také jejich směřování k závěrečnému fortissimu bylo dynamicky výtečně odstupňováno.

Trojici českých premiér, které figurovaly na úterním programu souboru Ensemble Opera Diversa, zahájila skladba Da pacem, Domine pro sbor a smyčce Pēterise Vaskse, která současně patří k autorovým nejčastěji provozovaným kompozicím psaným pro toto obsazení. Skladatel své zhudebnění původně středověké antifony chápe jako soukromou modlitbu. Sám na toto téma dodává: „Když jsem skládal Da pacem, Domine, bylo to zoufalé volání pro naši dobu, modlitba za náš šílený svět.“ V současné době je navíc Vasksova prosba více než aktuální. Da pacem, Domine je emočně nabité a lidsky vroucí. Dirigentka Tardonová tuto citovost zvýraznila fenomenální prací s dynamikou, a to jak v rámci větších celků, tak i v rozmezí pouhých pár taktů. Přes veškerou emocionalitu se však brněnské provedení vyhnulo neupřímné patetičnosti. Lví podíl na hudební účinnosti Vasksova díla měl také sbor Ensemble Versus, který svými vlastními a důkladně vypointovanými vrcholy povedeně doplňoval citlivé nastudování dirigentky Tardonové. Velmi působivé bylo také dlouhé doznívání sboru na konci skladby v nejtišší dynamice.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_02

K motivu andělských trubek ze začátku večera se vrátila skladba Seraph pro trubku a smyčce anglického autora Jamese MacMillana, která se stala druhou českou premiérou koncertu. Tentokrát však sólista Vít Otáhal nestanul na kůru kostela, ale svůj part interpretoval z prostoru za orchestrem (z pohledu diváka po pravé straně víceméně mezi kontrabasy a houslemi). První věta (beze jména) dává prostor dvěma protikladným kompozičním motivům – rázným a až vojensky znějícím běhům na jedné straně a lyričtější a klenutější melodice na straně druhé. Extrémně rychlá tremola i náročné běhy zvládl Otáhal s obdivuhodnou lehkostí, jasností a stabilitou tónu a také lyrickému motivu dodal patřičnou citovost. Třívětá skladba svým formálním řešením sice odpovídá tradičnímu koncertu, ale její druhá věta Adagio se konvencím částečně vymyká, neboť přenechává hlavní melodický materiál smyčcům, zatímco trumpeta tvoří spíše záměrně nekonzistentní a melodicky protikladný doprovod. Zde zazářila koncertní mistryně Barbara Tolarová, jejíž uchopení sólového motivu bylo výtečné nejen z hlediska frázování, ale také práce s dynamikou i celkovým výrazem, kterému dodala silnou emocionalitu. Ve třetí větě Marcato e ritmico se vrátila na pomyslné výsluní sólová trumpeta a dílo opět nabralo jasný rytmický spád. Je třeba vyzdvihnout fakt, že se orchestru pod vedením Gabriely Tardonové podařilo vhodně vystihnout nejen drsnou „vojenskost“ závěrečné věty, ale také její kantabilní polohy.

Závěr patřil dílu, které dalo celému úternímu večeru název – Misericordia pro sbor a komorní orchestr skladatele Lukáše Borzíka. Zatímco třetí skladba navazovala svojí tematikou i „ostrovním“ hudebním jazykem na úvodní dílo, závěrečná česká premiéra byla svým duchovním minimalismem spřízněna spíše s Vasksovým Da pacem, Domine. Smyčcový orchestr byl rozšířen o dvojici fléten a hoboj; vrátil se také sbor Ensemble Versus. Úvodní plnou harmonickou sazbu s tremoly smyčců a deklamací sboru vystřídala záhy mnohem kontemplativnější hudební plocha, která předurčila první polovinu skladby. Tato první část staví svůj hudební účinek na barevných kombinacích sboru a orchestru a spíše než náhlými změnami se hudební vývoj řídí pomalou transformací hudebního proudu. Náhlé ticho odděluje tuto veskrze éterickou plochu od mnohem hybnější a minimalističtěji pojaté druhé poloviny, která naopak víří opakujícími se útržky, které vedou k postupné gradaci. Také zde se objevují náhlé předěly ticha, ty však již neoddělují pomyslné věty, ale pouze různá tempová a dynamická provedení téhož materiálu. Právě minimalistický kompoziční přístup zajistil, že ačkoliv je druhá polovina skladby mnohem hybnější, její neustálé „klokotání“ dává pocit bezbřehé věčnosti. Ani zde hudební nastudování neslevilo z citu pro práci s dynamikou, a především pro sílu gradace a konečného vyústění.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_04

Poslední ze série chrámových koncertů Ensemble Opera Diversa nabídl milovníkům duchovní hudby nebývale výživný program. Nejenže tři ze čtyř skladeb byly českými premiérami, ale také celkové dramaturgické uchopení dalo vzniknout sestavě, která byla vnitřně vyvážená, konzistentní a tematicky propojená, přesto pestrá a kompozičně bohatá. Nezvyklý koncertní prostor, ke kterému navíc orchestr svým rozestavěním přistoupil nanejvýš zodpovědně, se stal pomyslnou třešničkou na dortu.

Vít Otáhal trubka

Jozef Zimka trubka

Gabriela Tardonová dirigentka

Ensemble Versus

Ensemble Opera Diversa

David Matthews: Introit pro dvě trubky a smyčce (1981/2000) 8'

Pēteris Vasks: Da pacem, Domine pro sbor a smyčce (2016) 19' ČESKÁ PREMIÉRA

James MacMillan: Seraph pro trubku a smyčce (2010) 16' ČESKÁ PREMIÉRA

Lukáš Borzík: Misericordia pro sbor a komorní orchestr (2016/2022) 15' ČESKÁ PREMIÉRA

blahoslavené Marie Restituty na Lesné v Brně

17. května 2022, 19:00 

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více