Mnoho forem jednoho Janáčka

Mnoho forem jednoho Janáčka

Festival Janáček Brno 2016 svému publiku nenabízí výhradně tvorbu Leoše Janáčka, prostor naopak dostávají i tvůrci, kteří rozvíjejí jeho hudební dědictví po svém. V Mahenově divadle se tak odehrál koncert jazzového tria Emila Viklického a Ivy Bittové ve společnosti OK Percussion Duo.

První polovina koncertu patřila triu matadora české jazzové scény, skladatele a pianisty Emila Viklického. Ten do večera vstoupil vlastní kompozicí s názvem Adventure in Black and Yellow. Byť měla skladba docela funkový groove, dobře předznamenala zbytek setu, který byl po rytmické stránce zase jazzovější. Z kapely po celou dobu koncertu vyzařoval zřetelný, čtyřdobý puls. Pro posluchače neznalého jazzu šlo o věc velmi přívětivou, pro ty náročnější však ve výsledku lehce monotónní. Tak jako tak se dobře vystavěné rytmické figury, byť často opakované, poslouchaly skvěle.

Všichni tři muzikanti se na pódiu pouštěli do znamenitých sól.  Po třetím z nich už v publiku spontánně tleskali i ti, kteří se zřejmě ještě na začátku takového jednání, pro vážnou hudbu netypického, ostýchali. V aranži moravské lidové písně Ej, lásko, lásko se Viklický, tak jako ve všech ostatních skladbách, nebál častých citací hlavního nápěvu, harmonicky bluesové finále pak bylo vlídným intelektuálním vtipem. Z dalších skladeb zaujala zejména Viklického úprava klarinetového motivu z páté části JanáčkovySinfonietty, kdy se četně opakované téma melancholické autorovy melodie příjemně střídalo s jazzovým optimismem. V aranži árie z Její pastorkyně se celá kapela po lyrickém úvodu rozjela ve slušném tempu, bubeník Cyril Zelenák s gustem obměňoval rychlý swing s rytmem postaveným na velkých triolách. Z pohledu struktury vykazovaly jednotlivé aranže jistou podobnost, zahrané však byly prvotřídně.

Nástup Ivy Bittové po přestávce byl pro umělkyni typicky netypický. Z reproduktorů se linul její hlas ještě před vytažením opony (koncert byl citlivě nazvučený) a když se pak opona zvedla, pohled na Bittovou uprostřed bubenického arzenálu OK Percussion Dua měl navrch divadelní rozměr. Zatímco Bittová útržkovitou melodiI Ej, Janku, Janíčku prokládala hojnými vzlyky (a vůbec všemi zvuky, které jsou její hlasivky schopny produkovat), Martin Kleibl spolu s Martinem Opršálem střídali vibrafon a tympány se vším možným, co zrovna měli po ruce. Bittová si z melodického přednesu textu, který byl reminiscencí na Janáčkovy nápěvky, udělala slušnou hereckou etudu a náramně si to užívala. Instrumentální složka byla minimalistická, repetitivní – při poslechu dvou marimb se nešlo ubránit myšlenkám na Steva Reicha. Aranžmá Pilek (autor Miloš Štědroň) nepostrádala hravost, jejich zasněnost se blížila dětské uspávance.

Po druhém „nápěvkovém“ vstupu se Martin Kleibl posadil za bicí soupravu. Aranžmá vokalízy z Janáčkovy symfonie Dunaj dostala jazz-rockové obrátky, což vyklenulo hezký dramaturgický oblouk k první půli koncertu. I když ještě počátkem druhé poloviny byla návaznost na předchozí část večera komplikovanější.

Iva Bittová může zpívat zdánlivě jednoduchou melodii, posluchač si však nikdy nemůže být jistý, kam až ho svou invencí dovede.  Mám na mysli třeba až jakousi dětinskost, kterou nejspíš člověk odpustí jenom jí. Při Bittové hravosti, se níž k hudbě od vždy přistupuje, musí být nelehké hledat si koncertní partnery. OK Percussion Duo se však zdá výbornou volbou. Souhra mezi Bittovou a perkusisty byla precizní, a přitom se nevytrácel humor a nadhled. Kleibl s Opršálem se nebojí hrát na marimbu rukama bez paliček či na vibrafon houslovým smyčcem. Spolu s bezpočtem drobných chrastítek a činelů dali průchod svým zkušenostem na poli soudobé hudby a s Bittovou se na pódiu výborně doplňovali.

Experimentální úprava Janáčkových motivů z pera Miloše Štědroně je velmi svéráznou a nemusí za každých okolností fungovat. Specifická hudba si totiž žádá osobité umělce. Toto kritérium bylo včera naplněno a provedení bylo vynikající. Druhá polovina mohla být pro zasycení posluchačů o něco delší, i přesto však zanechala působivou stopu.

Emil Viklický Trio (Kontrabas – Petr Dvorský, Bicí – Cyril Zelenák, Klavír – Emil Viklický): Adventure in Black and Yellow, Ej Lásko, Lásko, Aspen Leaf, Vínko, vínko, Sinfonietta, klarinetové téma z 5. části, Děkuji Ti, Laca – árie z opery Její pastorkyňa. Iva Bittová / OK Percussion Duo (Martin Kleibl & Martin Opršál): Ej, Janku, Janíčku, Na památku, Nápěvky mluvy I, Varhany solo (Passacaglia doppia) – 7. část z Glagolské mše, Pilky, Nápěvky mluvy II, Dunaj – symfonie III. Allegro, Čekám Tě. Aranžmá Miloš Štědroň. Festival Janáček Brno, 13. října 2016, Mahenovo divadlo, Brno.

Iva Bittová/ Foto (c) Janáčkova opera NdB / Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více