Monumentální závěr Moravského podzimu po arménsku

Monumentální závěr Moravského podzimu po arménsku

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.

Průřez arménskou orchestrální hudbou skladatelů 20. století zahájila česká premiéra violového koncertu „…and then I was in time again“ Tigrana Mansurjana inspirovaného románem Hluk a vřava (The Sound and the Fury) amerického prozaika a básníka Williama Faulknera. Skladatel v rozhovoru z bookletu albu Monodia , které obsahuje i zmíněnou skladbu, nicméně dodává, že hudba vychází spíše z filozofického pozadí díla, nikoliv z přesného popisu děje samotného. Podobně jako u jiných Mansurjanových děl lze i v jeho violovém koncertu nalézt hlubokou intimitu, melancholii a snad až jakousi tesknotu, která je však na míle vzdálena patetičnosti či pouhé prázdné stylizaci. Drobný orchestr zahajuje dílo zneklidňující plochou v tiché dynamice, kterou následně střídá rázný violový vstup a výrazným rytmickým motivem předznamenává, kam se bude dílo dále ubírat. Ačkoliv Mansurjan uplatňuje řadu náročných technických prvků, vždy se jedná o logické vyústění hudební fráze, nikoliv o virtuozitu samu pro sebe. Luca Ranieri předvedl kvalitní nastudování interpretačně nesnadného díla, ačkoliv v porovnání s Kim Kashkashian, pro kterou Mansurjan dílo původně zkomponoval, uchopil violový part první věty Allegro, quasi recitando přece jen o poznání méně expresivně. Naopak ve druhé větě Lento, cantando se violistovo umírněnější a v dobrém slova smyslu „chladnější“ uchopení skladby padlo na živnou půdu.

Zcela odlišným kompozičním jazykem – ostatně záměrem večera bylo představit různé tváře arménské hudební kultury – hovořila k posluchačům Symfonie č. 3 Aveta Terterjana: mohutný orchestrální aparát s výrazným zastoupením bicích nástrojů a tradičních nástrojů arménské hudby. Zatímco Mansurjanův violový koncert otvírala křehká a zneklidňující hudební plocha, Terterjanovu symfonii zahajuje rázný vstup bicích nástrojů, který v duchu buddhistické tradice připravuje přítomné k nastalému tichu a (hudební) meditaci. Následná glissanda trombónů – posléze také s dusítky – předznamenávají zcela odlišný hudební svět. Čas jako by ztrácel na své důležitosti a dlouhé tóny spolu s víceméně prázdnou hudební fakturou tento pocit jen prohlubují. Jenže Terterjanova symfonie stojí do velké míry na extrémně příkrých kontrastech – z bezčasí buddhistické meditace vytrhává posluchače ostrý zvuk zurny, ke které se následně přidávají lesní rohy a záhy i další nástroje – hudba dostává ostrý rytmický pulz a částečně minimalistický charakter. Dlužno dodat, že dirigent Eduard Topčjan si účely různých ploch Terterjanovy symfonie dobře uvědomoval a umně akcentoval kontrastní aspekty skladatelovy hudby. Když se totiž ve druhé větě dostaly ke slovu truchlivé duduky, dbal na to, aby bicí nástroje, které tu a tam vstupovaly do jejich duetu, pouze jemně barevně ozvláštňovaly křehkou a zvolna se linoucí melodii. Naopak ve třetí větě dohnal orchestr až k bezmála ohlušujícímu forte fortissimo, a přesto dynamiku vyvážil tak, že žádné nástroje nezanikaly v bohaté sazbě.

Závěrečným dílem večera se stala Symfonie č. 2 e moll Arama Chačaturjana. Zatímco obě předcházející skladby těží spíše z moderního kompozičního jazyka, Chačaturjanova symfonie hovoří k posluchačům převážně tradičními hudebními postupy. To jí však neubírá na uhrančivosti a troufám si tvrdit, že lepší dramaturgické uzavření pozoruhodného celovečerního programu, „aby jeden pohledal“. Neboť ačkoliv sovětská estetika upřednostňovala vlastní ideál, podařilo se Chačaturjanovi implementovat do svých děl výrazné prvky arménské hudby, které jsou mj. stěžejní také v této symfonii. Orchestr pod vedením Eduarda Topčjana dokázal nejen vdechnout dramatické skladbě jasnou a živelnou energii, ale také v jemných a ryze lyrických pasážích se projevil dirigentův cit pro vedení hudebních frází, které navíc podepřel různorodou dynamikou.

Závěrečný koncert Moravského podzimu byl monumentálním průřezem arménskou hudbou a současně přehledem různých skladatelských přístupů a způsobů, jakými se umělci vypořádávají s hudbě nepřejícím režimem. Více než stovka hudebníků zde navíc oslavila nejen hudbu svých skladatelů, ale také 30. výročí své nezávislosti. A toto poselství nasadilo poslednímu večeru 51. ročníku festivalu Moravský podzim pomyslnou korunu.

TIGRAN MANSURJAN

„…and then I was in time again“, violový koncert

AVET TERTERJAN

Symfonie č. 3

ARAM CHAČATURJAN

Symfonie č. 2 e moll

 Luca Ranieri viola

Arménská filharmonie

dirigent Eduard Topčjan

17. října 2021, Janáčkovo divadlo

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Na předvánočním koncertu kapely Musica Folklorica v klubu Stará pekárna nečekaně oznámil svůj odchod do důchodu vydavatel a zakladatel vydavatelství Indies Milan Páleš. Stalo se tak symbolicky při křtu posledního loňského folklorního počinu, který nese název Rok na Slovácku. Jaké jsou jeho plány v důchodovém režimu? A nezmizí folklor z edičního plánu tohoto prestižního vydavatelství?  více

Dvacet let spolupráce ve skupině Květy slavili nedávno Martin Kyšperský a Aleš Pilgr. Zatímco spoluhráči a nástroje kolem nich se během dvou dekád měnili, oni dva zůstávají konstantou jedné z nejzásadnějších kapel brněnské scény tohoto století. Jde ovšem o konstantu – řekněme – dynamickou –, protože oba protagonisté střídají různé nástroje a přístupy. Martin si od kytary odskakuje k dalším nástrojům a Aleš se z bubeníka stal kontrabasistou a od roku 2023 bude znovu bubeníkem. Tento kontext je pak důležitý i pro pochopení nového alba Duo, které natočili Kyšperský s Pilgrem jako – ano, duo.  více

Rumunská skupina Fanfare Ciocărlia, přezdívaná „nejrychlejší dechovka světa“, pochází z malé vesnice Zece Prajini, ležící na severovýchodním okraji Rumunska, u hranic s Moldavskem. Vznikla před čtvrtstoletím, v roce 1997. Skupina romských hudebníků s tubami, tenorovými rohy, trubkami a saxofony se tehdy rozhodla šířit balkánskou dechovou hudbu po světě. V rámci svého zdánlivě nekonečného turné přijela v létě 2022 také do Brna, kde vystoupila na festivalu Maraton Hudby. Koncert, který byl ozdobou festivalové Balkánské scény, si připomeneme v rozhovoru se saxofonistou Oprică Ivanceou. Z rumunštiny tlumočil a odpovědi spontánně doplňoval Henry Ernst, původně německý zvukař, který kapelu pro svět objevil a dodnes je jejím manažerem a také vydavatelem.  více

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.  více

O tom že fake news nejsou záležitostí pouze našeho století se mohli přesvědčit návštěvníci závěrečného koncertu letošního 19. ročníku cyklu Barbara Maria Willi uvádí... – v sále Konventu Milosrdných bratří 14. prosince s programem Renesanční fake news pro potěchu dneška aneb Lenguas Malas (zlé jazyky) vystoupil španělský vokální soubor Cantoría sestávající ze sopranistky Inés Alonso, altisty Oriola Guimery, tenoristy a uměleckého vedoucího souboru Jorgeho Losana a basisty Oriola Quintana. Vokální kvarteto je součástí prestižního mezinárodního projektu EEEMERGING+.  více

Třetí adventní pondělí 12. prosince vystřídal hudební klub Stará pekárna rock za folklor, když hostil kapelu Musica Folklorica, která zde pokřtila své další album s názvem Rok na Slovácku. Booklet představuje litografie Františka Pavlici, které jsou přiřazeny každému měsíci v roce a tvoří kalendář. Ten pak tematicky doplňují jednotlivé sady písní.  více

Masarykova univerzita v čele s rektorem Martinem Barešem každý rok pořádá adventní koncert, který se po tříleté odmlce uskutečnil ve středu 7. prosince v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Kromě domácího Pěveckého sboru Masarykovy univerzity se také představil VOX IUVENALIS, působící pod Vysokým učením technickým v Brně, a smíšený sbor Kantiléna. Všechna jmenovaná tělesa vystoupila pod vedením sbormistra Jana Ocetkavíce

Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více