Monumentální závěr Moravského podzimu po arménsku

Monumentální závěr Moravského podzimu po arménsku

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.

Průřez arménskou orchestrální hudbou skladatelů 20. století zahájila česká premiéra violového koncertu „…and then I was in time again“ Tigrana Mansurjana inspirovaného románem Hluk a vřava (The Sound and the Fury) amerického prozaika a básníka Williama Faulknera. Skladatel v rozhovoru z bookletu albu Monodia , které obsahuje i zmíněnou skladbu, nicméně dodává, že hudba vychází spíše z filozofického pozadí díla, nikoliv z přesného popisu děje samotného. Podobně jako u jiných Mansurjanových děl lze i v jeho violovém koncertu nalézt hlubokou intimitu, melancholii a snad až jakousi tesknotu, která je však na míle vzdálena patetičnosti či pouhé prázdné stylizaci. Drobný orchestr zahajuje dílo zneklidňující plochou v tiché dynamice, kterou následně střídá rázný violový vstup a výrazným rytmickým motivem předznamenává, kam se bude dílo dále ubírat. Ačkoliv Mansurjan uplatňuje řadu náročných technických prvků, vždy se jedná o logické vyústění hudební fráze, nikoliv o virtuozitu samu pro sebe. Luca Ranieri předvedl kvalitní nastudování interpretačně nesnadného díla, ačkoliv v porovnání s Kim Kashkashian, pro kterou Mansurjan dílo původně zkomponoval, uchopil violový part první věty Allegro, quasi recitando přece jen o poznání méně expresivně. Naopak ve druhé větě Lento, cantando se violistovo umírněnější a v dobrém slova smyslu „chladnější“ uchopení skladby padlo na živnou půdu.

Zcela odlišným kompozičním jazykem – ostatně záměrem večera bylo představit různé tváře arménské hudební kultury – hovořila k posluchačům Symfonie č. 3 Aveta Terterjana: mohutný orchestrální aparát s výrazným zastoupením bicích nástrojů a tradičních nástrojů arménské hudby. Zatímco Mansurjanův violový koncert otvírala křehká a zneklidňující hudební plocha, Terterjanovu symfonii zahajuje rázný vstup bicích nástrojů, který v duchu buddhistické tradice připravuje přítomné k nastalému tichu a (hudební) meditaci. Následná glissanda trombónů – posléze také s dusítky – předznamenávají zcela odlišný hudební svět. Čas jako by ztrácel na své důležitosti a dlouhé tóny spolu s víceméně prázdnou hudební fakturou tento pocit jen prohlubují. Jenže Terterjanova symfonie stojí do velké míry na extrémně příkrých kontrastech – z bezčasí buddhistické meditace vytrhává posluchače ostrý zvuk zurny, ke které se následně přidávají lesní rohy a záhy i další nástroje – hudba dostává ostrý rytmický pulz a částečně minimalistický charakter. Dlužno dodat, že dirigent Eduard Topčjan si účely různých ploch Terterjanovy symfonie dobře uvědomoval a umně akcentoval kontrastní aspekty skladatelovy hudby. Když se totiž ve druhé větě dostaly ke slovu truchlivé duduky, dbal na to, aby bicí nástroje, které tu a tam vstupovaly do jejich duetu, pouze jemně barevně ozvláštňovaly křehkou a zvolna se linoucí melodii. Naopak ve třetí větě dohnal orchestr až k bezmála ohlušujícímu forte fortissimo, a přesto dynamiku vyvážil tak, že žádné nástroje nezanikaly v bohaté sazbě.

Závěrečným dílem večera se stala Symfonie č. 2 e moll Arama Chačaturjana. Zatímco obě předcházející skladby těží spíše z moderního kompozičního jazyka, Chačaturjanova symfonie hovoří k posluchačům převážně tradičními hudebními postupy. To jí však neubírá na uhrančivosti a troufám si tvrdit, že lepší dramaturgické uzavření pozoruhodného celovečerního programu, „aby jeden pohledal“. Neboť ačkoliv sovětská estetika upřednostňovala vlastní ideál, podařilo se Chačaturjanovi implementovat do svých děl výrazné prvky arménské hudby, které jsou mj. stěžejní také v této symfonii. Orchestr pod vedením Eduarda Topčjana dokázal nejen vdechnout dramatické skladbě jasnou a živelnou energii, ale také v jemných a ryze lyrických pasážích se projevil dirigentův cit pro vedení hudebních frází, které navíc podepřel různorodou dynamikou.

Závěrečný koncert Moravského podzimu byl monumentálním průřezem arménskou hudbou a současně přehledem různých skladatelských přístupů a způsobů, jakými se umělci vypořádávají s hudbě nepřejícím režimem. Více než stovka hudebníků zde navíc oslavila nejen hudbu svých skladatelů, ale také 30. výročí své nezávislosti. A toto poselství nasadilo poslednímu večeru 51. ročníku festivalu Moravský podzim pomyslnou korunu.

TIGRAN MANSURJAN

„…and then I was in time again“, violový koncert

AVET TERTERJAN

Symfonie č. 3

ARAM CHAČATURJAN

Symfonie č. 2 e moll

 Luca Ranieri viola

Arménská filharmonie

dirigent Eduard Topčjan

17. října 2021, Janáčkovo divadlo

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce