Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).

Večer zahájila novodobá premiéra Miserere c moll skladatele a od roku 1777 kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Místo kapelníka získal nejen po letech praxe ve šlechtických službách, ale také díky důkladnému studiu kompozice ve Vídni. Opis žalmu Miserere mei, Deus v Puschmannově zhudebnění pochází ze sbírky brněnských augustiniánů a taktéž ve fondu kroměřížského kostela sv. Mořice. Skladba je atypická nejen tím, že je zkomponována ve slohu stile antico (kompoziční přístup vycházející z estetického ideálu Giovanniho Pierluigiho Palestriny), ale také technikou alternatim, tedy střídáním figurálních a chorálních částí. Posluchačům duchovní tvorby není chorál ve figurální hudbě jistě cizí, avšak jen málokdy je postaven jako protipól instrumentální hudbě. V případě Puschmannova Miserere je tomu však přesně tak – poklidným chorálním úsekům odpovídají figurální oddíly s proměnlivou a místy veskrze expresivní harmonií i melodií. Chorální vložky naopak uklidňují vyhrocené instrumentální a sborové části, čímž umocňují dialogické působení skladby. Puschmannovo Miserere nezachází k dlouhým a enormně dramatickým plochám, jeho síla tkví právě v onom pnutí mezi chorálem a figurální hudbou se sborem. Marek Čermák s těmito kontrasty vědomě pracoval a bohatost výrazu (stejně jako enormně pozoruhodné chromatiky) svým nastudováním ještě umocňoval. O to působivější pak byl každý návrat chorálních úseků. Ze sólistů složený ansámbl prokázal nejen maximální porozumění skryté i zjevné expresivitě, ale zůstával také za všech okolností dynamicky i výrazově sjednocený.

Novodobá česká premiéra skladby Serenata affettuosa per la Quaresima Antona Zimmermanna dala zahajovacímu večeru svůj název. Zimmermannova skladatelská tvorba je bohatá nejen z hlediska hudebních žánrů, ale také jejich uměleckého zpracování; ostatně není náhoda, že některá jeho díla byla ještě do nedávna považována za tvorbu Josepha Haydna. Serenata Affettuosa per la Quaresima (Procítěná serenáda pro postní čas) svým názvem nabádá interpreta k procítěnému až přecitlivělému přednesu. Základním prvkem skladby by měla být melancholie, kterou autor umocnil klarinety, jejichž melodické využití bylo v klasicismu pro tyto účely obvyklé. Marek Čermák zvolil veškeré prostředky, aby tomuto „doporučenému“ pojetí vyhověl – náhlé dynamické změny, pestrá práce s tempem i promyšlené frázování – to vše dodalo nastudování hlubokou a často náhlými emocemi zmítanou citovost. Přestože se ve smyčcích občas objevily drobné intonační či rytmické nedostatky, vysoce kvalitní a zajímavé nastudování na ně dalo zcela zapomenout. Pochvalu si zaslouží také intonačně pevné lesní rohy.

Závěrečné Salve Regina Josepha Haydna potvrdilo kvalitu nastudování Marka Čermáka i orchestru a dalo možnost sólistům projevit své interpretační kvality. Skladatel střídá afekty pro vyjádření obsahu textu takřka v každém zhudebněném verši, interpretační „pohotovost“ a schopnost vystihnout jemné výrazové odstíny a nálady je tak zcela bezpodmínečná. Naštěstí Lenka Cafourková Ďuricová, Monika Jägerová, Matúš Šimko i Tomáš Šelc patří k předním interpretům staré hudby, a tak tyto jemné nuance zvládali bez sebemenších problémů. Pochvalu si zaslouží také homogennost a dynamická jednota jejich projevu jako celku i jako sólistů. Závěrečné pianissimo podložené smířlivou tóninou G dur uzavřelo v kýženém klidu nejen Haydnovo Salve Regina, ale také zahajovací koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Dramaturgická linka Tělo / Vtělení / Oslavení dává nicméně příslib, že povedené otevření festivalu je pouhým začátkem a posluchače čeká pestrá přehlídka duchovní hudby minulosti i současnosti.

JOSEPH PUSCHMANN: Miserere c moll, novodobá premiéra

ANTON ZIMMERMANN: Serenata affettuosa per la Quaresima, česká novodobá premiéra

JOSEPH HAYDN: Salve Regina

Lenka Cafourková Ďuricová soprán

Monika Jägerová mezzosoprán

Matúš Šimko tenor

Tomáš Šelc bas

Ondřej Múčka varhanní pozitiv

Musica figuralis

dirigent, cembalo Marek Čermák

Kostel sv. Janů, Minoritská

Neděle, 10. dubna 2022, 20:00

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce