Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).

Večer zahájila novodobá premiéra Miserere c moll skladatele a od roku 1777 kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Místo kapelníka získal nejen po letech praxe ve šlechtických službách, ale také díky důkladnému studiu kompozice ve Vídni. Opis žalmu Miserere mei, Deus v Puschmannově zhudebnění pochází ze sbírky brněnských augustiniánů a taktéž ve fondu kroměřížského kostela sv. Mořice. Skladba je atypická nejen tím, že je zkomponována ve slohu stile antico (kompoziční přístup vycházející z estetického ideálu Giovanniho Pierluigiho Palestriny), ale také technikou alternatim, tedy střídáním figurálních a chorálních částí. Posluchačům duchovní tvorby není chorál ve figurální hudbě jistě cizí, avšak jen málokdy je postaven jako protipól instrumentální hudbě. V případě Puschmannova Miserere je tomu však přesně tak – poklidným chorálním úsekům odpovídají figurální oddíly s proměnlivou a místy veskrze expresivní harmonií i melodií. Chorální vložky naopak uklidňují vyhrocené instrumentální a sborové části, čímž umocňují dialogické působení skladby. Puschmannovo Miserere nezachází k dlouhým a enormně dramatickým plochám, jeho síla tkví právě v onom pnutí mezi chorálem a figurální hudbou se sborem. Marek Čermák s těmito kontrasty vědomě pracoval a bohatost výrazu (stejně jako enormně pozoruhodné chromatiky) svým nastudováním ještě umocňoval. O to působivější pak byl každý návrat chorálních úseků. Ze sólistů složený ansámbl prokázal nejen maximální porozumění skryté i zjevné expresivitě, ale zůstával také za všech okolností dynamicky i výrazově sjednocený.

Novodobá česká premiéra skladby Serenata affettuosa per la Quaresima Antona Zimmermanna dala zahajovacímu večeru svůj název. Zimmermannova skladatelská tvorba je bohatá nejen z hlediska hudebních žánrů, ale také jejich uměleckého zpracování; ostatně není náhoda, že některá jeho díla byla ještě do nedávna považována za tvorbu Josepha Haydna. Serenata Affettuosa per la Quaresima (Procítěná serenáda pro postní čas) svým názvem nabádá interpreta k procítěnému až přecitlivělému přednesu. Základním prvkem skladby by měla být melancholie, kterou autor umocnil klarinety, jejichž melodické využití bylo v klasicismu pro tyto účely obvyklé. Marek Čermák zvolil veškeré prostředky, aby tomuto „doporučenému“ pojetí vyhověl – náhlé dynamické změny, pestrá práce s tempem i promyšlené frázování – to vše dodalo nastudování hlubokou a často náhlými emocemi zmítanou citovost. Přestože se ve smyčcích občas objevily drobné intonační či rytmické nedostatky, vysoce kvalitní a zajímavé nastudování na ně dalo zcela zapomenout. Pochvalu si zaslouží také intonačně pevné lesní rohy.

Závěrečné Salve Regina Josepha Haydna potvrdilo kvalitu nastudování Marka Čermáka i orchestru a dalo možnost sólistům projevit své interpretační kvality. Skladatel střídá afekty pro vyjádření obsahu textu takřka v každém zhudebněném verši, interpretační „pohotovost“ a schopnost vystihnout jemné výrazové odstíny a nálady je tak zcela bezpodmínečná. Naštěstí Lenka Cafourková Ďuricová, Monika Jägerová, Matúš Šimko i Tomáš Šelc patří k předním interpretům staré hudby, a tak tyto jemné nuance zvládali bez sebemenších problémů. Pochvalu si zaslouží také homogennost a dynamická jednota jejich projevu jako celku i jako sólistů. Závěrečné pianissimo podložené smířlivou tóninou G dur uzavřelo v kýženém klidu nejen Haydnovo Salve Regina, ale také zahajovací koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Dramaturgická linka Tělo / Vtělení / Oslavení dává nicméně příslib, že povedené otevření festivalu je pouhým začátkem a posluchače čeká pestrá přehlídka duchovní hudby minulosti i současnosti.

JOSEPH PUSCHMANN: Miserere c moll, novodobá premiéra

ANTON ZIMMERMANN: Serenata affettuosa per la Quaresima, česká novodobá premiéra

JOSEPH HAYDN: Salve Regina

Lenka Cafourková Ďuricová soprán

Monika Jägerová mezzosoprán

Matúš Šimko tenor

Tomáš Šelc bas

Ondřej Múčka varhanní pozitiv

Musica figuralis

dirigent, cembalo Marek Čermák

Kostel sv. Janů, Minoritská

Neděle, 10. dubna 2022, 20:00

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více