Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).

Večer zahájila novodobá premiéra Miserere c moll skladatele a od roku 1777 kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Místo kapelníka získal nejen po letech praxe ve šlechtických službách, ale také díky důkladnému studiu kompozice ve Vídni. Opis žalmu Miserere mei, Deus v Puschmannově zhudebnění pochází ze sbírky brněnských augustiniánů a taktéž ve fondu kroměřížského kostela sv. Mořice. Skladba je atypická nejen tím, že je zkomponována ve slohu stile antico (kompoziční přístup vycházející z estetického ideálu Giovanniho Pierluigiho Palestriny), ale také technikou alternatim, tedy střídáním figurálních a chorálních částí. Posluchačům duchovní tvorby není chorál ve figurální hudbě jistě cizí, avšak jen málokdy je postaven jako protipól instrumentální hudbě. V případě Puschmannova Miserere je tomu však přesně tak – poklidným chorálním úsekům odpovídají figurální oddíly s proměnlivou a místy veskrze expresivní harmonií i melodií. Chorální vložky naopak uklidňují vyhrocené instrumentální a sborové části, čímž umocňují dialogické působení skladby. Puschmannovo Miserere nezachází k dlouhým a enormně dramatickým plochám, jeho síla tkví právě v onom pnutí mezi chorálem a figurální hudbou se sborem. Marek Čermák s těmito kontrasty vědomě pracoval a bohatost výrazu (stejně jako enormně pozoruhodné chromatiky) svým nastudováním ještě umocňoval. O to působivější pak byl každý návrat chorálních úseků. Ze sólistů složený ansámbl prokázal nejen maximální porozumění skryté i zjevné expresivitě, ale zůstával také za všech okolností dynamicky i výrazově sjednocený.

Novodobá česká premiéra skladby Serenata affettuosa per la Quaresima Antona Zimmermanna dala zahajovacímu večeru svůj název. Zimmermannova skladatelská tvorba je bohatá nejen z hlediska hudebních žánrů, ale také jejich uměleckého zpracování; ostatně není náhoda, že některá jeho díla byla ještě do nedávna považována za tvorbu Josepha Haydna. Serenata Affettuosa per la Quaresima (Procítěná serenáda pro postní čas) svým názvem nabádá interpreta k procítěnému až přecitlivělému přednesu. Základním prvkem skladby by měla být melancholie, kterou autor umocnil klarinety, jejichž melodické využití bylo v klasicismu pro tyto účely obvyklé. Marek Čermák zvolil veškeré prostředky, aby tomuto „doporučenému“ pojetí vyhověl – náhlé dynamické změny, pestrá práce s tempem i promyšlené frázování – to vše dodalo nastudování hlubokou a často náhlými emocemi zmítanou citovost. Přestože se ve smyčcích občas objevily drobné intonační či rytmické nedostatky, vysoce kvalitní a zajímavé nastudování na ně dalo zcela zapomenout. Pochvalu si zaslouží také intonačně pevné lesní rohy.

Závěrečné Salve Regina Josepha Haydna potvrdilo kvalitu nastudování Marka Čermáka i orchestru a dalo možnost sólistům projevit své interpretační kvality. Skladatel střídá afekty pro vyjádření obsahu textu takřka v každém zhudebněném verši, interpretační „pohotovost“ a schopnost vystihnout jemné výrazové odstíny a nálady je tak zcela bezpodmínečná. Naštěstí Lenka Cafourková Ďuricová, Monika Jägerová, Matúš Šimko i Tomáš Šelc patří k předním interpretům staré hudby, a tak tyto jemné nuance zvládali bez sebemenších problémů. Pochvalu si zaslouží také homogennost a dynamická jednota jejich projevu jako celku i jako sólistů. Závěrečné pianissimo podložené smířlivou tóninou G dur uzavřelo v kýženém klidu nejen Haydnovo Salve Regina, ale také zahajovací koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Dramaturgická linka Tělo / Vtělení / Oslavení dává nicméně příslib, že povedené otevření festivalu je pouhým začátkem a posluchače čeká pestrá přehlídka duchovní hudby minulosti i současnosti.

JOSEPH PUSCHMANN: Miserere c moll, novodobá premiéra

ANTON ZIMMERMANN: Serenata affettuosa per la Quaresima, česká novodobá premiéra

JOSEPH HAYDN: Salve Regina

Lenka Cafourková Ďuricová soprán

Monika Jägerová mezzosoprán

Matúš Šimko tenor

Tomáš Šelc bas

Ondřej Múčka varhanní pozitiv

Musica figuralis

dirigent, cembalo Marek Čermák

Kostel sv. Janů, Minoritská

Neděle, 10. dubna 2022, 20:00

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce